Pět měsíců poté, co ukrajinské síly překročily hranici při první pozemní invazi do Ruska od druhé světové války, se obě armády střetávají v nejzuřivějších bojích o půdu a vliv. Intenzita podle ukrajinských vojáků připomíná některá z nejhorších obléhání východní Ukrajiny v posledních letech, včetně měst jako Bachmut a Avdijivka. Situaci na bojišti popsali pro web The New York Times.
Boje v ruské Kurské oblasti nabývají na významu, jelikož toto území by mohlo hrát roli v případných jednáních o příměří. Ukrajina doufá, že využije ruské území jako vyjednávací kartu. Rusko, které se spoléhá na severokorejské posily, zase věří, že ztracené území dobyde zpět. „Rusové potřebují toto území získat za každou cenu a vrhají do něj všechny své síly, zatímco my ze všech sil usilujeme o jeho udržení,“ řekl webu The New York Times 46letý seržant Oleksandr, velitel ukrajinské pěší čety.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Český voják raboval na Ukrajině po začátku ruské invaze. Za mřížemi stráví osm let
On i další vojáci, kteří si v souladu s vojenským protokolem přáli být identifikováni pouze křestním jménem nebo volacím znakem, uvedli, že kvůli útočící severokorejské pěchotě jsou boje mnohem zuřivější než dříve. „Situace se výrazně zhoršila, když začali přicházet Severokorejci. Masově tlačí na naše pozice na frontě, nacházejí slabá místa a prorážejí je,“ připustil třicetiletý mladší seržant Oleksii, velitel čety.
Rusko s pomocí přibližně 12 tisíc severokorejských vojáků znovu získalo přibližně polovinu území, o které v létě přišlo. Ukrajinské síly však v posledních dnech také přešly do útoku a snaží se zajistit oblast západně od Sudže, malého ruského města asi šest kilometrů od hranic. To se stalo kotvou ukrajinských sil, které se v srpnu zmocnily asi 200 čtverečních kilometrů. „Pokud na nás budou tlačit a my je nebudeme tlačit zpět, nepřítel získá pocit převahy,“ řekl 44letý Andrij, důstojník vojenské rozvědky. Rusové útok z velké části zmařili, ale boje pokračují a situace zůstává nepředvídatelná, uvedli vojáci.
Intenzitu bojů bylo možné zahlédnout například na jedné ze silnic u ruské hranice. Na frontu neustále proudí tanky, obrněné transportéry a další vozidla. Ruské bomby a rakety hřmí v pohraničních vesnicích a opačným směrem létají ukrajinské rakety. Cíle hledaly také tisíce dronů s dosahem více než 15 kilometrů. „Nejlepší současnou obranou proti nim je brokovnice,“ tvrdí ukrajinští vojáci.
Těžké boje a klesající morálka na frontě
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že kampaň vyslala světu silný signál, že Ukrajina dokáže víc než jen hrát si na obranu. „Je to jedno z našich vítězství, myslím, že jedno z největších vítězství nejen v loňském roce, ale v průběhu celé války,“ řekl ve čtvrtek v Německu Zelenskyj při setkání se zástupci zemí, které Ukrajině poskytují vojenskou podporu.
Mnozí vojáci bojující v Kursku se domnívají, že ztráty na východní Ukrajině by bez jejich vojenského tažení byly ještě horší. „Musíme pochopit, že Rusové v této oblasti používají své nejelitnější vojáky a nejlepší zálohy. Vzhledem k tomu, co by mohli dělat v jiných částech Ukrajiny, je to dobře,“ řekl třicetiletý kapitán Oleksandr Šyršin, velitel praporu 47. mechanizované brigády.
Rusové zaútočili na ukrajinské pozice v šesti vlnách a nasadili více než 50 tanků, obrněných transportérů a dalších vozidel. Podle Šyršina postoupili o několik kilometrů. „Když přijde první vlna, soustředíme se na ni, vypořádáme se s ní a pak přijde další,“ řekl Šyršin. Dodal, že není čas na přesměrování dělostřelectva nebo jiných prostředků, protože další vlna postupuje z jiné útočné linie. „Jsme pozadu. Pak přijde další vlna a jedné z nich se podaří dosáhnout požadovaného úseku a splnit svůj úkol,“ popsal.
Podle něj je stále těžké pochopit, jak je možné, že tolik lidí na Západě vnímá válku na Ukrajině jako videohru a odmítá vidět hrozbu, kterou Rusko představuje pro svět. Připustil také pokles ukrajinské morálky, ale řekl, že většina vojáků stále chápe, proč musí bojovat. „Ustat v boji by znamenalo naši smrt,“ uvedl.
Seržant Oleksandr, velitel čety, popsal, že krveprolití v Kursku bylo stejně děsivé jako všechno, čeho byl svědkem od svého vstupu do armády v roce 2014. „Díváte se a nemůžete plně pochopit, kde jste, když každý den vidíte, kolik lidí ničíme,“ sdělil. Situaci srovnával s Bachmutem, kdy se kulometčíci museli pravidelně vyměňovat, protože nezvládali tempo zabíjení. „Po dvou hodinách, kdy skolili tolik lidí, to psychicky nezvládli. Tady je to teď stejné,“ popsal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry demolice obřího konvoje. Zlikvidovali jsme celou ruskou rotu, hlásí Ukrajinci
