Interview PLUS 29.2.2024
Loňský rok byl pro české zemědělce hluboce ztrátový. Propad zisku se pohybuje kolem 60 %, přepočteno na peníze to znamená zhruba na devět miliard korun. Ve ztrátě se ocitla téměř třetina ze všech tuzemských farmářů. V pořadu Interview PLUS to řekl předseda Zemědělského svazu ČR, Martin Pýcha. Podle něj se musí zemědělci vypořádávat s řadou překážek. Mezi ně patří nejen vysoké ceny energií, ale i nízký export nebo přísné normy, které stanovuje Green Deal. Problémem jsou také staré zásoby plodin, například obilí. Mnozí farmáři prý mají na skladech zásoby ještě z roku 2022.
Traktory v českých městech, včetně toho hlavního, i na hraničních přechodech. Zemědělci ke konci února vyrazili na dva protesty, jimiž chtěli upozornit na zoufalost situace, jak sami říkají. Jedním z důvodů je výsledek hospodaření loňského roku. „Na konci roku jsme dělali odhad, jak dopadne. A ukázalo se, že propad zisku bude řádově o 60 % na 8,7 miliard korun. Z toho zhruba miliarda je ještě tvořená obnovitelnými zdroji, cenami elektrické energie vykupovanými například z bioplynových stanic, protože ceny elektrické energie byly ještě relativně vysoké. Takže ten propad je velmi dramatický. Ale co bylo nejhorší — když jsme se zeptali, kolik z našich členů očekává, že v loňském roce skončí ve ztrátě, už tehdy nám hlásili, že 29 %,“ uvádí Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. A pokračuje:
„Když jsme se jich zeptali, jak vidí rok 2024, tak to číslo narostlo téměř na 40 %. Obava je tam obrovská, je tam další pokles zisku. Vypadá to, že by se zisk mohl propadnout ještě o další polovinu, to znamená někde ke čtyřem miliardám korun.“
Situace se nelepší, naopak zadluženost zemědělců roste
Na první pohled se přitom může zdát, že situace se postupně stabilizuje ke spokojenosti všech — zemědělců i spotřebitelů, alespoň při pohledu na ceny plodin v obchodech, které klesají, podobně jako inflace. V lednu byla na 2,3 %. V reálu jsou ale podle Martina Pýchy ceny komodit pod výrobními náklady. „Hlavně obilovin, olejnin, mléka... Je tady dramatický propad tržeb a zemědělcům dochází cash flow, mají problémy,“ vykládá Martin Pýcha v pořadu Interview PLUS. A rovnou dává příklady, s čím se zemědělci potýkají. „Zemědělci si půjčují provozní úvěry, aby financovali chod firem. Máme problém obchodovat hlavní komodity, trh se velmi zpomalil. Zemědělci ještě neprodali úrodu z roku 2023 a někteří mají dokonce na skladě obilí z roku 2022. Vychází nám, že řádově je na skladech nějakých 800 000 - 900 000 tun, větší zásoba než v minulosti. A nedochází k realizaci kontraktů, které se uzavírají, k vyskladnění toho obilí. Vy ho prodáte, ale dodávat ho odběrateli budete třeba s několikaměsíčním zpožděním, takže tady jsou velikánské obavy na straně zemědělců, že pokud přijde nová úroda, kam ji budou dávat? A samozřejmě nová úroda znamená další obilí na trhu, který už teď je poměrně silně nasycen a to znamená další tlak na snižování cen.“
ČTĚTE TAKÉ: Česko přestává být soběstačné a konkurenceschopné, tvrdí potravináři. Viní vládu
Právě v souvislosti se snižováním cen se často mluví o obilí dováženém z Ukrajiny. A to i přesto, že v celkovém součtu neznamená žádné zásadní množství. Jak předseda Zemědělského svazu ČR vysvětluje, problém není v dovozu, ale naopak ve vývozu plodin, ve kterém se Čechům tak úplně nedaří. „Česká republika je z hlediska obilovin víceméně exportní zemí. Musíme každý rok vyvézt 3 miliony tun. A problém náš není v tom, že by se pšenice z Ukrajiny vozila do České republiky... podstatné je, že jde spíš do zemí, kam jsme standardně vyváželi... Dneska se z Polska vozí obilí do České republiky, ten trh jsme úplně ztratili, protože je saturován právě ukrajinskými obilovinami. Ale máme problém i s odbytem do Německa, tam ten odbyt taky vázne. A pokud se realizuje a Němci mají zájem o české obilí, tak ale za ukrajinské ceny, které nepokrývají výrobní náklady. Shodou okolností Německo je náš největší odběratel,“ říká Martin Pýcha a pokračuje:
„Problém není dovoz do České republiky, ale problém je vývoz do Evropské unie, který zvyšuje nabídku a tlačí na pokles cen. Samozřejmě ceny obecně klesají i celosvětově, není to jenom otázka Evropy, ale v Evropě je situace zhoršená právě ještě těmi dovozy z Ukrajiny. A to se samozřejmě promítá do nespokojenosti zemědělců, a proto ta jejich podpora jak na demonstraci v Praze, tak i potom na demonstraci, kdy jsme jezdili k hranicím.“
Green Deal? Další rána pod pás, mají jasno farmáři
Na demonstracích přitom zaznívaly i další námitky proti současné situaci, týkaly se například Green Dealu, tedy zelené dohody pro Evropu. Napětí nezmírnil ani fakt, že Evropská komise od původních návrhů částečně couvla. „Zelená dohoda a nová zemědělská politika zvyšuje náklady a snižuje příjmy zemědělcům, to samozřejmě zhoršuje jejich ekonomickou situaci. A s propadem cen komodit je to vražedná kombinace,“ objasňuje důvody stížností předseda Zemědělského svazu ČR a současně upozorňuje na možnost, že ze strany evropských politiků se jedná pouze o populistický tah. „Současné Evropské komisi končí mandát a předsedkyně má ambici kandidovat i na další období. Tak se snaží k požadavkům zemědělců tvářit vstřícně, protože se jí nehodí, že zemědělci demonstrují a ukazují, že politika Evropské komise byla špatná.“
Šanci na zlepšení ovšem Martin Pýcha zatím nevidí jako příliš reálnou. „Evropská komise zveřejnila návrh, který je naprosto nedostatečný. Je to spíš alibismus. Jedna z těch věcí, které nám vadí, je zvýšení kontrol v návaznosti na zavedení monitoringu zemědělské půdy ze satelitů. Takže my sice kontrolujeme 100 % půdy ze satelitů, ale přitom se měl zdvojnásobit počet kontrol na místě. Evropská komise teď přišla s návrhem snížit je na 50 %. Přitom nám od začátku slibovali, že naopak dojde ke snížení počtu kontrol, ale tím bychom se vrátili na původní číslo.“
Předseda Zemědělského svazu dále kritizoval slevy na cenách ovoce a zeleniny, které ovšem v podstatě znamenají jen návrat k původním hodnotám. Označil je jako obchodnickou vychytávku.
