Interview PLUS 12.12.2023
Dočkají se Češi v roce 2024 levnějších potravin, nebo mnozí z nás budou za nákupy dále mířit za hranice, aby nakoupili za méně peněz? To je otázka, na jejíž odpověď netrpělivě čekají miliony lidí. Ceny budou ovlivňovat řady faktorů, například regulované složky energií, škrty v národních dotacích nebo také třeba o 3 % nižší DPH. Spolehlivě předpovědět, jak se ceny potravin v Česku vyvinou, ale nedokážou ani sami výrobci. Velká část z nich se ovšem shodne na jednom – jako hlavního viníka vidí vládu, která podle hostů pořadu Interview PLUS neuměla zareagovat jako ty v okolních státech. A tak prý navíc riskuje nezávislost českého potravinářského průmyslu.
Někdo více, jiný méně, nicméně potraviny potřebujeme všichni. Není tedy divu, že jejich ceny jsou jedním z hlavních témat, o nichž se mluví. V posledních dvou letech prudce vzrostly a výrazně tak ukrojily z rodinných rozpočtů.
Přinese rok 2024 levnější potraviny? Těžko odhadovat
Od letošního roku si mnozí slibují zlepšení situace - tedy nižší ceny. To ale nikdo nedokáže zaručit, jak upozorňuje David Bednář, generální ředitel společnosti Drůběžárský závod Klatovy, který je druhým největším zpracovatelem drůbeže u nás. „Ceny potravin od energetické krize v roce 22 klesly zhruba o 40 %. Vlivy, jako je navýšení energií, minimální mzda a další, se z mého pohledu v cenách potravin zásadně neprojeví z jednoho prostého důvodu – jsou zde extrémní dovozy, zejména z Polska a z Ukrajiny, které se snaží ceny držet dole. Takže opravdu nevíme.“
A podobně zprvu odpovídá i Petr Pokorný, generální ředitel společnosti Zemědělské služby Dynín, která vyrábí krmné směsi. „Odhadovat ceny potravin je pro mě trošku těžké,“ říká, ale vzápětí dodává, že už teď je jasné, že se výše cen hýbat bude. Důvodem jsou rostoucí náklady. „Všechny nákladové položky jdou nahoru – energie, mzdy, ale také další vstupy. Například pro výrobu krmných směsí, jako je proteinová složka, z Ameriky dovážíme sójové extrahované šroty, které přidáváme do krmných směsí. Ty ve svém cenovém vývoji zaznamenaly extrém. A pokud se bavíme o dalších minerálních a vitaminových doplňcích, které se používají pro výrobu krmných směsí, opět nedochází k žádnému poklesu. Ceny energetické složky pro výživu hospodářských zvířat, to znamená rostlinných olejů, opět rostou. Co se týká zmiňovaných obilovin... ať je to pšenice, kukuřice... dno jsme zaznamenali někdy v období žní 2023 a k dalšímu poklesu už nedochází.“ A jak dále Petr Pokorný dodává v pořadu Interview PLUS, ceny krmných směsí se zvedají už na samém začátku roku 2024.
„Neposlouchá se to vůbec dobře,“ reaguje na jeho prohlášení generální ředitel Drůběžářského závodu Klatovy.
„Realita prodeje jde úplně opačným směrem... Pro nás je podstata prodej. A pokud se sem vozí v podstatě dotované řízky, ať už z Polska, z Ukrajiny, nebo z jiných zemí, tak na to musíme reagovat. Musíme denně porážet živá kuřata a denně je zpracovávat, takže jedním z řešení by bylo snížit porážky, produkci. Ale to my nechceme. Uvidíme, jak se situace bude vyvíjet a budeme jednat s obchodními řetězci o nových obchodních podmínkách na rok 2024 a uvidíme, co se nám podaří. Ale z mého pohledu zásadní zvýšení cen není reálné z důvodů extrémních dovozů. I když je pravda, že náklady produkci zdraží,“ uvádí David Bednář.
A doplňuje, že zvyšování cen by zákazníci obchodních řetězců nepocítili hned. „Je to vždycky na několik kol jednání, to nám ukázala energetická krize, kdy jsme zdražovali asi pětkrát... Pokud chcete zboží zdražit, tak jsou ta jednání vždycky velmi dlouhá, pokud naopak řetězec chce zlevnit, jde to velmi rychle.“
Česká soběstačnost v ohrožení?
Jako klacek hozený pod nohy na cestě ke zlevňování potravin by se podle Davida Bednáře dalo označit také krácení národních dotací. Ty se v příštích dvou letech ztenčí o 10 miliard korun. „Jsou to dotace investiční, dotační titul 13 byl zrušen již tento rok, ale měl být zrušen až příští rok. To byl na nás trošičku podvod, protože my jsme všechny projekty připravili v rámci SZIF. A druhá věc jsou dotace na výkrm kuřat. Tyto dotační tituly byly v rámci konsolidačního balíčku zkráceny. V roce 2022 bylo na živočišnou výrobu 4,5, miliardy a letos je 2,5, miliardy s tím, že ještě není rozhodnuto, kolik peněz půjde na kuřata, kolik peněz půjde na prasata, daný je jenom celkový rámec.“
Krácení národních investičních dotací generální ředitel Drůběžářského závodu Klatovy považuje za ohrožení české nezávislosti. „Nejedná se ani tak o zpracovatele, ale zejména o prvovýrobce. To jsou vesměs lidé, kteří nemají půdu, mají jenom tu živočišnou výrobu a tyto dotace jsou pro ně nezbytné. Jsou hlavně v celé Evropské unii, takže nechápu směr Ministerstva zemědělství, protože tím si my jako Česká republika dle mého názoru výrazně snížíme soběstačnost.“
Jak uvádí Petr Pokorný, společnost Zemědělské služby Dynín přijde odhadem o 5–7 % dotací.
„Skutečnost je bohužel taková, že podpora v našich okolních státech –v Maďarsku, v Polsku, zejména v Německu a v Rakousku – je tak významná, že zajišťuje soběstačnost při výrobě potravin v daných státech. Takže úkol, aby české zemědělství a potravinářství dělaly potraviny pro lidi v České republice, se nám bohužel jaksi vypařil jako pára nad hrncem. A projevuje se to v tom, že v případě drůbeže jsme soběstační pouze ze 60 % a v případě vepřového masa dokonce pouze ze 45 %.“
ČTĚTE TAKÉ: Zelená politika zvýší ceny už tak drahých potravin, varuje Zemědělský svaz
A jak Petr Pokorný dále uvádí, může být ještě hůř. „V případě, že to stát nepochopí, budou se ti účastníci z trhu stahovat. Výkrmci nebudou dělat drůbež, když jim to nebude vycházet, výkrmci vepřového nebudou dělat prasata, čili dojde k dalšímu poklesu. Ale jíst se bude - těch 40 kilo vepřového a 30 kilo drůbežího každý v průměru za rok sní. Čili co si nedokážeme vyrobit v dané kvalitě, kterou velmi důkladně kontrolujeme pomocí našich státních orgánů, bohužel budeme muset dovézt, což je špatně podle mého názoru.“
Čeští potravináři – neschopní konkurence kvůli vládě?
Další položkou, která se na cenách potravin projeví, jsou energie. Od letoška všichni vlivem nárůstu regulované složky zaplatíme více. Domácnosti o 65,7 %, firmy ještě více. „U nás bude celkové navýšení dělat zhruba 30 %, což není zanedbatelná složka. Takže ta by se měla v ceně projevit, ale znovu říkám, že extrémní importy do České republiky nám to zamezí,“ říká David Bednář s tím, že má velké obavy, jak se zvýšené náklady budou dát promítnout do konečných cen.
Pomoci by podle něho mohl stát. „My jsme dlouhodobě požadovali, aby se k tomu vláda postavila, tak jak se k tomu staví všechny okolní státy. Protože je potřeba si uvědomit jednu věc, a ta se tady neříká: Když začala energetická krize, tak všechny státy na tom byly plus minus podobně. Import do České republiky byl minimální. A bylo to z jednoho prostého důvodu, protože všechny měly plus minus energie stejné. Ale pak vlády začaly situaci řešit a Poláci to začali řešit tím způsobem, že udělali nulovou sazbu DPH, která mimo jiné trvá do konce tohoto roku. Jsou tam další podpory v rámci energií, sociálního pojištění a tak dál... Vlády se k tomu postavily a díky tomu zlevnily produkty. A naše vláda se nepostavila k ničemu nijak, takže v ten okamžik jsme se stali do určité míry bohužel nekonkurenceschopní,“ má jasno v názoru na vývoj vysokých cen potravin v Česku David Bednář.
