Lesy, polnosti i dědiny mezi Opavou a Ostravou jsou ještě 76 let po válce prošpikovány municí. Na sklonku druhé světové války byla totiž Ostrava poslední muniční základnou německé armády a do tvrdých bojů o zbrojní centrum Třetí říše se na jaře 1945 zapojilo až 400 tisíc německých a sovětských vojáků. S následky bitvy se region potýká dodnes, v sobotu 20. listopadu například stokilová puma ochromila část Ostravy. Letos se našlo i celé sovětské letadlo včetně kostry pilota.
„Boží dopuštění, peklo, hrůza a zkáza. Nemilosrdný déšť těžkých a lehkých bomb byl spuštěn z nebe od šesti hodin ranních do 19 hodin večerních,“ vylíčila dobová kronika boje o Ostravu z 27. dubna 1945. Historie tuto bitvu nazvala Ostravská operace. „Za jediný den bylo vykonáno 45 náletů ve skupinách po 12 letadlech. 540 sovětských letadel dovezlo velké množství tříštivých i zápalných bomb. Za hrozného rachotu a hluku, skučení a vytí motorů chrlily palubní zbraně smrt a oheň,“ dodal letopisec.
Válka po válce v Ostravě
Dějepisné učebnice datují ukončení II. světové války k 8. květnu 1945. V Ostravě se ovšem konec bojů nejnověji posunul až k datu 20. listopadu 2021, neboť tuto sobotu byla v ostravském obvodu Plesná nalezena nevybuchlá stokilogramová sovětská letecká puma. Zrezivělá, přesto nebezpečná. Okolí muselo být bleskově evakuováno, řádově šlo o stovky lidí.
S manželem zavraždili své děti. Magda Goebbelsová ale dříve nosila Davidovu hvězdu
Jméno Magda Goebbelsová je asi málokomu zcela neznámé. Spolu s manželem, nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, zavraždili svých šest dětí. Řada detailů už ale tak známých není. Například to, že podporovala vznik izraelského státu, nosila Davidovu hvězdu a byla buddhistkou. Co stálo za proměnou ženy, která se narodila přesně před 120 lety?
V Plesné tak byl po 76 letech opět vyhlášen letecký poplach, jakých tady při sovětských náletech v dubnu 1945 zažili hned několik. Jen se nyní nikdo nemusel před bombami schovávat do sklepů domů. „Obyvatele, kteří v rámci evakuaci neměli kam jít, jsme převezli do tělocvičny v sousedním obvodu Třebovice,“ popisuje sobotní letecký poplach starosta obvodu Pavel Hrbáč. Policie kolem bomby vyklidila kruh o průměru 1 200 metrů. K nálezu došlo v sobotu dopoledne, pyrotechnici si pumu odvezli až těsně před setměním a evakuovaní se mohli vrátit domů až po sedmnácté hodině.
Pole, lesy, vesnice i města na přístupech k Ostravě se na jaře 1945 staly obrovským skladištěm nevybuchlé munice. Ostravský obvod Plesná přímo sousedí s porubským obvodem a tamní kronika leteckou přípravu sovětské armády před dobytím zbrojního centra říše popisuje v hodně emotivních barvách. Lidé v průběhu bombardování z 27. dubna zoufale utíkali z hořících domů. „V panice brali podřadné věci do rukou, aby hledali úkryt u šťastnějších sousedů, zanechavše majetek na pospas zhoubnému požáru.“ Smrt si nevybírala: „Jen u Ant. Klementa, čp. 96, jehož domek dostal přímý zásah, bylo usmrceno najednou deset osob.“
Muniční sklad mezi Opavou a Ostravou
O přístup k ostravskému zbrojnímu průmyslu Rusové bojovali od března 1945. Rudá armáda se město snažila dobýt obchvatem od západu, takzvaná Ostravská operace byla zahájena už v březnu na Osoblažsku v dnešním okrese Krnov. Na úseku mezi Opavou a Ostravou se pak tvrdě válčilo o každou vesnici.
Unikátní hrdina tří odbojů. Bojoval s císařem i nacisty, komunisti ho popravili
Lepšího hrdinu pro oslavy 28. října si snad ani nelze představit. „Příběh Petra Křivky je fascinující. Na konci první světové války bojoval za samostatné Československo. Posléze šel proti nacistům a ve Velké Británii dokonce patřil k vojenskému oddílu ochranky exilového prezidenta Edvarda Beneše,“ vypráví pro CNN Prima NEWS badatel a spisovatel Luděk Navara. Třetí odboj proti komunismu se ovšem Křivkovi stal osudný, v roce 1951 ho totalitní režim Klementa Gottwalda nechal popravit.
Jak velký muniční sklad se skrývá pod zemí právě mezi Opavou a Ostravou, nejlépe ukázala stavba dálnice spojující tato dvě města. Dokončena byla v roce 2019, na přípravných pracích se musela podílet celá četa pyrotechniků. Starostka Hrabyně Zdeňka Jordánová vyprávěla autorovi tohoto textu už v roce 2012, že ze stavby jsou odváženy „celé náklaďáky munice“.
O vesničku Hrabyni se totiž válčilo ještě krvavěji než o Plesnou, kde byla v sobotu nalezena stokilová letecká puma. „Nepoznávali jsme svou milovanou Hrabyni, neboť na jejím místě zůstala jen halda trosek a rozsáhlé spáleniště. Pole byla proměněna v zákopy, plná drátěných překážek a trychtýřů od bomb, co kousek, to nějaký vrak nákladního auta, děla nebo tanku, z něhož leckde trčely spálené nohy vojáka,“ popsal boje hrabyňský kronikář bezprostředně po jejich ukončení.
120 tisíc obětí z obou stran
Nejčastějším nálezem z bojů o Ostravu jsou dělostřelecké miny 82 milimetrů sovětské výroby. A podle odhadu pyrotechniků zhruba každá desátá vypálená mina tohoto kalibru nevybuchla, takže zůstává smrtelným nebezpečím. V regionu se pořád vede jakási válka po válce.
Nacisty zabavené zvony se vrací do Česka. Göring jich chtěl uchovat jen deset
Odčinění historických křivd má mnoho podob. Zbrojní průmysl nacistické říše spolykal na 100 tisíc kostelních zvonů zrekvírovaných v Německu a v okupovaných zemích. Válku přežilo jen několik z nich, do Československa nebo Polska se ale nevrátily a byly zavěšeny na německé chrámy. „V naší diecézi máme šest desítek takových zvonů, všechny jsme se je teď rozhodli vrátit,“ oznámil v Píšti na Opavsku německý biskup Gebhard Fürst. Do obce o víkendu přivezl zrekvírovaný zvon z roku 1649.
Dnes už je cíl Ostravské operace polozapomenutou historií, ale na počátku roku 1945 šlo o strategickou bitvu. Jak už bylo řečeno, Rudá armáda v koordinaci se spojenci toužila co nejrychleji zničit Ostravu. Po pádu Porýní a Porúří to bylo poslední uhelné i zbrojařské centrum nacistů. Ostravskou operaci nakonec nepřežilo nejméně 23 tisíc ruských vojáků, historikové však znají sotva deset tisíc jmen padlých. A s nimi zahynula i tisícovka Čechoslováků z armádního sboru generála Svobody. Také u německých ztrát jsou čísla poněkud zamlžena. „Udává se až sto tisíc padlých,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Ondřej Kolář z Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
V bitvě o přístupy k Ostravě se celkově utkalo přes 400 tisíc vojáků. To jsou děsivá čísla, vždyť třeba v napoleonské vřavě u Slavkova se střetlo jen 150 tisíc mužů z obou stran fronty. Německý wehrmacht do takzvané Hornoslezské (Ostravské) operace poslal asi 155 tisíc mužů, proti nim se postavilo zhruba 250 tisíc rudoarmějců, s nimiž bojovala i československá tanková brigáda a letecká divize.
Kostra sovětského letce
Hlína neskrývá jen munici. Pole mezi Osoblahou a Ostravou jsou nasáklá lidskou krví, doslova hektolitry této rudé tekutiny. A četné kluby vojenské historie, které v regionu operují, tak kromě granátů a minometných střel najdou občas i kostru.
Letos zkraje léta byl v hlubinách země nalezen třeba sovětský pilot Michail Fronovič Šutěnko z 893. bitevního leteckého pluku. A CNN Prima NEWS přinesla o nálezu i původní reportáž. Půda vydala kompletní a skvěle zachovaný motor sovětského bitevníku Il-2. I nevybuchlou munici, kterou si odvezli pyrotechnici. A především ostatky pilota. Válka po válce na bojištích Ostravské operace stále nekončí.
