Lesy, polnosti i dědiny mezi Opavou a Ostravou jsou ještě 76 let po válce prošpikovány municí. Na sklonku druhé světové války byla totiž Ostrava poslední muniční základnou německé armády a do tvrdých bojů o zbrojní centrum Třetí říše se na jaře 1945 zapojilo až 400 tisíc německých a sovětských vojáků. S následky bitvy se region potýká dodnes, v sobotu 20. listopadu například stokilová puma ochromila část Ostravy. Letos se našlo i celé sovětské letadlo včetně kostry pilota.
„Boží dopuštění, peklo, hrůza a zkáza. Nemilosrdný déšť těžkých a lehkých bomb byl spuštěn z nebe od šesti hodin ranních do 19 hodin večerních,“ vylíčila dobová kronika boje o Ostravu z 27. dubna 1945. Historie tuto bitvu nazvala Ostravská operace. „Za jediný den bylo vykonáno 45 náletů ve skupinách po 12 letadlech. 540 sovětských letadel dovezlo velké množství tříštivých i zápalných bomb. Za hrozného rachotu a hluku, skučení a vytí motorů chrlily palubní zbraně smrt a oheň,“ dodal letopisec.
Válka po válce v Ostravě
Dějepisné učebnice datují ukončení II. světové války k 8. květnu 1945. V Ostravě se ovšem konec bojů nejnověji posunul až k datu 20. listopadu 2021, neboť tuto sobotu byla v ostravském obvodu Plesná nalezena nevybuchlá stokilogramová sovětská letecká puma. Zrezivělá, přesto nebezpečná. Okolí muselo být bleskově evakuováno, řádově šlo o stovky lidí.
V Plesné tak byl po 76 letech opět vyhlášen letecký poplach, jakých tady při sovětských náletech v dubnu 1945 zažili hned několik. Jen se nyní nikdo nemusel před bombami schovávat do sklepů domů. „Obyvatele, kteří v rámci evakuaci neměli kam jít, jsme převezli do tělocvičny v sousedním obvodu Třebovice,“ popisuje sobotní letecký poplach starosta obvodu Pavel Hrbáč. Policie kolem bomby vyklidila kruh o průměru 1 200 metrů. K nálezu došlo v sobotu dopoledne, pyrotechnici si pumu odvezli až těsně před setměním a evakuovaní se mohli vrátit domů až po sedmnácté hodině.
Pole, lesy, vesnice i města na přístupech k Ostravě se na jaře 1945 staly obrovským skladištěm nevybuchlé munice. Ostravský obvod Plesná přímo sousedí s porubským obvodem a tamní kronika leteckou přípravu sovětské armády před dobytím zbrojního centra říše popisuje v hodně emotivních barvách. Lidé v průběhu bombardování z 27. dubna zoufale utíkali z hořících domů. „V panice brali podřadné věci do rukou, aby hledali úkryt u šťastnějších sousedů, zanechavše majetek na pospas zhoubnému požáru.“ Smrt si nevybírala: „Jen u Ant. Klementa, čp. 96, jehož domek dostal přímý zásah, bylo usmrceno najednou deset osob.“
Muniční sklad mezi Opavou a Ostravou
O přístup k ostravskému zbrojnímu průmyslu Rusové bojovali od března 1945. Rudá armáda se město snažila dobýt obchvatem od západu, takzvaná Ostravská operace byla zahájena už v březnu na Osoblažsku v dnešním okrese Krnov. Na úseku mezi Opavou a Ostravou se pak tvrdě válčilo o každou vesnici.
Jak velký muniční sklad se skrývá pod zemí právě mezi Opavou a Ostravou, nejlépe ukázala stavba dálnice spojující tato dvě města. Dokončena byla v roce 2019, na přípravných pracích se musela podílet celá četa pyrotechniků. Starostka Hrabyně Zdeňka Jordánová vyprávěla autorovi tohoto textu už v roce 2012, že ze stavby jsou odváženy „celé náklaďáky munice“.
O vesničku Hrabyni se totiž válčilo ještě krvavěji než o Plesnou, kde byla v sobotu nalezena stokilová letecká puma. „Nepoznávali jsme svou milovanou Hrabyni, neboť na jejím místě zůstala jen halda trosek a rozsáhlé spáleniště. Pole byla proměněna v zákopy, plná drátěných překážek a trychtýřů od bomb, co kousek, to nějaký vrak nákladního auta, děla nebo tanku, z něhož leckde trčely spálené nohy vojáka,“ popsal boje hrabyňský kronikář bezprostředně po jejich ukončení.
120 tisíc obětí z obou stran
Nejčastějším nálezem z bojů o Ostravu jsou dělostřelecké miny 82 milimetrů sovětské výroby. A podle odhadu pyrotechniků zhruba každá desátá vypálená mina tohoto kalibru nevybuchla, takže zůstává smrtelným nebezpečím. V regionu se pořád vede jakási válka po válce.
Dnes už je cíl Ostravské operace polozapomenutou historií, ale na počátku roku 1945 šlo o strategickou bitvu. Jak už bylo řečeno, Rudá armáda v koordinaci se spojenci toužila co nejrychleji zničit Ostravu. Po pádu Porýní a Porúří to bylo poslední uhelné i zbrojařské centrum nacistů. Ostravskou operaci nakonec nepřežilo nejméně 23 tisíc ruských vojáků, historikové však znají sotva deset tisíc jmen padlých. A s nimi zahynula i tisícovka Čechoslováků z armádního sboru generála Svobody. Také u německých ztrát jsou čísla poněkud zamlžena. „Udává se až sto tisíc padlých,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Ondřej Kolář z Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
V bitvě o přístupy k Ostravě se celkově utkalo přes 400 tisíc vojáků. To jsou děsivá čísla, vždyť třeba v napoleonské vřavě u Slavkova se střetlo jen 150 tisíc mužů z obou stran fronty. Německý wehrmacht do takzvané Hornoslezské (Ostravské) operace poslal asi 155 tisíc mužů, proti nim se postavilo zhruba 250 tisíc rudoarmějců, s nimiž bojovala i československá tanková brigáda a letecká divize.
Kostra sovětského letce
Hlína neskrývá jen munici. Pole mezi Osoblahou a Ostravou jsou nasáklá lidskou krví, doslova hektolitry této rudé tekutiny. A četné kluby vojenské historie, které v regionu operují, tak kromě granátů a minometných střel najdou občas i kostru.
Letos zkraje léta byl v hlubinách země nalezen třeba sovětský pilot Michail Fronovič Šutěnko z 893. bitevního leteckého pluku. A CNN Prima NEWS přinesla o nálezu i původní reportáž. Půda vydala kompletní a skvěle zachovaný motor sovětského bitevníku Il-2. I nevybuchlou munici, kterou si odvezli pyrotechnici. A především ostatky pilota. Válka po válce na bojištích Ostravské operace stále nekončí.
