Exportu teroristů a útoků v Evropě se bát nemusíme, říká expert na Afghánistán

Ideologie hnutí Talibán, v jehož čele stojí od roku 2016 Mawlawi Hibatullah Akhundzada, je popisována jako „inovativní“ forma islámského práva šaría.

„Talibán má představu o tom jak by měl takzvaný islámský stát vypadat. Jádro hnutí má poměrně hodně stoupenců a bojovníků, těch může být kolem 50 tisíc,“ řekl ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS Slavomír Horák. „Na ně se ale nabaluje řada dalších lidí, kteří mají zájem využít situace a profitovat z postupu hnutí,“ pronesl Horák.

Podle něj existuje také diplomatické vedení Talibánu, které by v současné době mělo jednat v Dauhá s mezinárodními diplomaty o dalším postupu.

Talibán nechce civilní oběti

Jeden z nejmenovaných Tálibánských velitelů ve videu webu BBC řekl, že je jasné, že „když se bojuje, lidé umírají na obou stranách“. Podle něj se ale hnutí snaží dělat co nejvíc pro to, aby během přebírání moci v Afghánistánu nezranili civilisty. „Nebudeme zde akceptovat nic než islámské právo,“ řekl vůdce.

Vývoj v Afghánistánu je velmi rychlý. Podle specialisty na Blízký východ Břetislava Turečka se ale není třeba obávat útoků v Evropě či exportu teroristů. „To jsou s prominutím nesmysly, Talibán v Evropě nikdy neútočil. Je to hnutí odporu, povstaleckou organizací, která má islamistickou ideologii,“ vysvětlil Tureček.

Otázkou podle něj je, jestli přijmeme ideologický pohled, že jsou to islamisté a že je to zlo, nebo si uvědomíme, že je to afghánská realita. „Rád bych připomněl, že v letech 1996–2001 v zemi fungovaly agentury OSN a byly tam zahraniční nevládní organizace, které pomáhaly civilnímu obyvatelstvu,“ vysvětlil ve vysílání Tureček fungování v zemi, kdy byl u moci Talibán.

„Říkat, že jsou to islamisté, sabotujme je, to by byl vrchol pokrytectví, za který by možná Afghánci zaplatili mnohem víc, než za to, že je svrhávána jedna vláda a přichází nová,“ doplnil Tureček. Změna vlády by ale podle něj mohla znamenat posílení některých skupin, ať už teroristických, či povstaleckých.