Brexit: Divoký rozchod Bruselu s Londýnem naši ekonomiku knokautuje, varují experti
Odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody je stále pravděpodobnější. Doplatí na to také Česko. Zdroj: ČTK
Hlavní vyjednavač Evropské unie pro brexit Michel Barnier v pondělí uvedl, že uzavření dohody mezi Velkou Británií a evropskou sedmadvacítkou je před koncem tohoto roku ještě možné. Následujících několik dní ale bude podle něj velmi kritických. Britský premiér Boris Johnson už dříve své spoluobčany vyzval, aby se připravili na rozchod s Bruselem bez dohody. Pokud na takovou variantu skutečně dojde, pocítí to tvrdě také česká ekonomika.
Už za dva týdny vyprší přechodné období poté, co Spojené království Velké Británie a Severního Irska formálně opustilo Evropskou unii. Londýn a Brusel měly celý rok na vyjednání dohody, která by upravovala vzájemné vztahy po 31. prosinci 2020. S blížícím se koncem roku roste pravděpodobnost, že britsko-bruselský rozvod proběhne divoce a vedle přírodní hranice v podobě Lamanšského průlivu obě strany oddělí další bariéry, které toky zboží, služeb a kapitálu ještě více zkomplikují.
Takzvaný tvrdý brexit by totiž znamenal automatický přechod ekonomických vztahů Velké Británie a Evropské unie do režimu Světové obchodní organizace. V praxi by šlo zejména o zavedení celních kontrol na hranicích, ale také celních tarifů. Ty jsou na jednotném evropském trhu nepřípustné, zboží tak mohlo z kontinentu na ostrovy a zpět proudit volně. To by 1. lednem 2021 skončilo a už nyní významně narůstají obavy z hromadících se kamionů ve francouzském Calais a britském Doveru.
Dražší zboží
„Pro konečné spotřebitele v celé Evropské unii včetně Česka by to znamenalo růst maloobchodní ceny příslušného zboží. Například Češi, kteří nakupují v rozšířených obchodech s oblečením známé britské značky, by si tak přes noc připlatili až desítky procent navíc,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Čtěte také
Jenže s daleko většími problémy by se začali potýkat čeští exportéři. „Pro ně by tvrdý brexit byl skutečnou pohromou. Kvůli nově vzniklým bariérám se již některé kontrakty nemusí vyplácet, navíc lze očekávat zpoždění v dodávkách zboží,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
A že nejde o kapku v moři, dokazují některé údaje. Velká Británie je po Francii druhým největším odbytištěm českého vývozu mezi zeměmi, se kterými Česká republika přímo nesousedí. Celkově je pátou nejvýznamnější exportní destinací, přičemž v nedávné době Velká Británie z českého pohledu přechodně předčila i Francii. Česko běžně na Britské ostrovy vyveze zboží v hodnotě převyšující 200 miliard korun ročně, což představuje více než pět procent tuzemského exportu.
Krvácející autoprůmysl
„Do Británie z Česka exportují předně firmy z automobilového průmyslu. Ročně vyvážejí za 70 miliard korun. Ovšem další autodíly vyrobené v ČR míří do Spojeného království skrze Německo. Jedná se o takzvaný nepřímý export. Ten je v případě vývozu Česka do Británie poměrně objemný, což jen podtrhuje význam obchodního vztahu obou zemí,“ dodal Lukáš Kovanda.
Čtěte také
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové by se tvrdý brexit projevil na českém hospodářském růstu snížením asi o 0,75 procentního bodu. Také ona vidí jako nejzranitelnější právě automobilový průmysl. „Na osobní automobily se vztahují cla na úrovni deseti procent. České exporty hotových vozidel do Spojeného království představují asi desetinu všech exportů českého automobilového sektoru. Čeští výrobci aut by tak mohli kvůli clům přijít asi o 500 milionů eur ročně,“ uvedla Steckerová pro CNN Prima NEWS.
Druhý pokus s odstupem
Pokud tedy Brusel a Londýn nedospějí k dohodě ani v následujících dnech, bude vše ztraceno? Podle Štěpána Křečka existují z českého pohledu dva způsoby, jak negativním dopadům tvrdého brexitu čelit. Prvním je hledání nových odbytišť, která by dokázala ztráty ústupu z britského trhu nahradit. „Bude to obtížná mise, ale v některých odvětvích si to lze reálně představit,“ řekl CNN Prima NEWS.
Druhou možností pak je tvrdý brexit akceptovat. Alespoň na několik měsíců. „Poté by obě strany mohly opět zasednout k jednacímu stolu. Již opadnou emoce a za vším budeme moci udělat tlustou čáru. Následně by bylo možné dohodnout se na nových podmínkách vzájemného obchodu,“ dodal Křeček. Podle něho nebude nutné přicházet s komplexním řešením všech problémů, ale vyjednavači se budou moci zabývat jen záležitostmi, které budou Brity i Evropskou unii nejvíce trápit. „To by nakonec mohlo vést ke spokojenosti na všech stranách,“ uzavřel.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
