Brexit nervozitu nevzbuzuje, větším problémem je pandemie, tvrdí český velvyslanec

Referendum o členství Velké Británie v Evropské unii, které vyvolal tehdejší premiér David Cameron, se konalo přesně před čtyřmi lety 23. června 2016. Voliči v něm rozhodli nadpoloviční většinou více než 17 miliony hlasů o takzvaném brexitu, tedy opuštění Unie. O tři čtvrtě roku později nová předsedkyně vlády Theresa Mayová oznámila záměr země brexit realizovat. Odpor v parlamentu i uvnitř vlastní Konzervativní strany k výstupové dohodě, kterou Mayová s EU vyjednala, ji však přinutil k rezignaci – tři dny jeden měsíc a jeden den po referendu. Nahradil ji bývalý novinář a zastánce brexitu Boris Johnson. Ovšem ani on nepřesvědčil zákonodárce o brexitové dohodě s EU, kterou vyjednal. Proto vyhlásil předčasné volby, ve kterých výrazně zvítězil, a získal tak pro prosazení své verze odchodu z EU jasný mandát.

Velká Británie opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 s tím, že v následujícím jedenáctiměsíčním přechodném období musí vyřešit všechny problémy, obchodní dohody a detailní ustanovení pro další vývoj vzájemných vztahů mezi Spojeným královstvím a EU.

Období pro vyjednávání mezi Velkou Británií a EU se neprodlouží. Pokud by se oba subjekty nedohodly na podmínkách po 1. lednu 2021, došlo by na tzv. tvrdý brexit. Podle českého velvyslance je však důležité, že i přes pandemii koronaviru a Johnsonovo onemocnění COVID-19 už probíhají jednání mezi ním a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, stejně jako mezi předsedy parlamentů a Evropské rady. „Dohodli se na tom, že existuje politická vůle, a snaží se celou záležitost urychlit,“ řekl v pořadu K věci Pavlíny Kosové Sečka.

Velvyslanec si myslí, že v následujícím období dojde k ještě více jednáním, než tomu bylo doposud. Kvůli koronavirové pandemii totiž všechna probíhala pouze on-line nebo přes videokonference.

„Jedna z věcí bude ratifikace dohod. Jak v zemích Evropské unie, tak v Evropském parlamentu i ve Velké Británii. Politici se domnívají, že času bude do konce roku dost. Pak samozřejmě přijde na řadu implementace dojednaných dohod. Myslím, že pokud dojde k nalezení dohody do října, nebude problém vše do konce roku vyřešit,“ uvedl Sečka.

Přes 40 tisíc Čechů požádalo o status usedlíka

Ve Velké Británii žije odhadem 60 až 80 tisíc Čechů. Mezi Českou republikou a Velkou Británií však dosud neproběhlo žádné bilaterální jednání. Vše se zatím řeší jen na úrovni mezi EU a Velkou Británií, na výsledky se stále čeká a od nich se odvinou i dohody jednotlivých členských zemí.

Češi žijící v Británii již začali žádat o status usedlíka. Pokud jim ho britská legislativa přizná, měla by jim zůstat stejná práva, která mají teď – tedy že mohou ve Velké Británii nadále legálně bydlet i pracovat. „Máme informaci z Britského statistického úřadu, že o status usedlíka požádalo 43 400 českých občanů. Jde o poměrně vysoké číslo. Ti, co tak neučinili, mohou využít prodloužené doby až do poloviny příštího roku,“ vysvětlil Sečka a na otázku, zda vzniká nervozita ohledně zatím nejasných parametrů brexitu, odpověděl: „Pokud vzniká nervozita, tak je spíš spojená s tím, co se dá očekávat po pandemii koronaviru. To je téma, které Čechy v Británii momentálně znervózňuje ještě trochu víc, než samotný brexit.“

Do Británie s pasem, ale bez víza

Jasné však už je, že Češi budou pro překročení hranic do Velké Británie potřebovat cestovní pas a s velkou pravděpodobností i elektronickou cestovní registraci podobnou té při cestách do USA. Nebude tedy možné použít pouze občanský průkaz, jako tomu bylo do 31. ledna letošního roku. Podle dostupných informací však nebude třeba žádat o vízum. To by bylo nutné pouze v případě pracovních pobytů – jak krátkodobých, tak dlouhodobých. „Ovšem tyto informace zatím Britové nemají zpracované do nějakých právních předpisů. To očekáváme koncem tohoto roku nebo počátkem příštího,“ uzavřel český velvyslanec ve Velké Británii Libor Sečka.