Lednový skutečný Brexit, kdy Velká Británie opustila Evropskou unii, odstartoval úprk bankovních a finančních institucí z Londýna. Podle čerstvě zveřejněné německo-britské studie společností Denk Fabrik a New Financial přesunulo 440 subjektů svá sídla z londýnského City do zemí EU.
Nejde jen o změny adres, aby byly na území států EU, váže se k tomu i přesun tisíců zaměstnanců, kteří putují kontinentem, ale též aktiv ve stovkách miliard liber i jiných částí podniků. Výzkumníci New Financial navíc tvrdí, že ačkoliv jde o vyšší počty, než ukazovaly původní odhady, skutečnost bude jiná a úprk ještě mohutnější. Což bude mít dlouhodobý dopad na Velkou Británii a především Londýn samotný.
„Vycházíme z toho, že reálná čísla budou ještě vyšší a v budoucnosti přibude společností, které svá aktiva přenesou do EU. Stojíme teprve na začátku opravdového finančního Brexitu,“ píše se ve studii a následuje vysvětlení: „Vzhledem k rozdílným opatřením na obou stranách kanálu La Manche očekáváme, že časem dojde k dalšímu odlivu obchodu a činností ze Spojeného království do EU. Bude to mít na svědomí tvrdší postoj Unie k umístění činností a jednotlivců v Británii.“
Brexit znamená Brexit
Nyní, když Velká Británie opustila EU, Brexit znamená Brexit bez ohledu na to, zda se to londýnskému City líbí, nebo ne. Nová studie Denk Fabrik a New Financial poskytuje dosud nejkomplexnější obrázek o dopadu Brexitu na bankovní a finanční průmysl ve Velké Británii a o vznikajícím prostředí finančních center v celé EU po Brexitu.
„Pro Británii je to důvod k vystřízlivění a zároveň špatná zpráva. Identifikovali jsme více než 440 firem poskytujících finanční služby ve Spojeném království, které nějakým způsobem reagovaly na Brexit přemístěním části svých podniků, zaměstnanců nebo právnických osob do EU. Je to mnohem více než naše předchozí odhady. Jde také o více než 900 miliard liber v bankovních aktivech, která již byla nebo jsou přesunuta,“ vypočítávají experti. Oněch 900 miliard liber, v přepočtu 27 bilionů korun, tvoří zhruba 10 procent celého britského bankovního systému.
Banky do Frankfurtu, burzy do Amsterdamu
Vítězem útěku z Londýna se stal Dublin. Již 135 firem si vybralo irské hlavní město jako sídlo po Brexitu. Následují francouzská Paříž, kam se přesunulo 102 společností, Lucemburk (Lucembursko, 93), Frankfurt nad Mohanem (Německo, 62), Amsterdam (Nizozemsko, 48), Madrid (Španělsko, 18), Brusel (Belgie, 15) a Stockholm (Švédsko, 4).
Brexit překresluje také mapu specializací na základě odvětví činnosti. Frankfurt může ještě více posílit jako bankovní centrum EU, protože 60 procent firem, které tam odešly z Londýna, jsou banky. Podobné, ovšem v burzovní a makléřské oblasti, platí pro Amsterdam, který přivítal dokonce 66 procent společností z těchto oborů. Dublin dominuje u správy aktiv.
Návrat o 20 let zpět
Sedmdesát z dosud přemístěných 440 firem z Velké Británie do EU navíc rozdělilo své divize do různých měst v různých zemích. Tato decentralizace a přerozdělení činností v celé EU však podle New Financial vrací Evropu o 20 let zpět. A začíná nová etapa budování finančního podnikání.
Stejné však platí především pro menší podniky se zájmem o obchodování a poskytování služeb ve Velké Británii. Některé si totiž nemohou z ekonomických důvodů dovolit otevřít pobočku v Londýně. „Očekáváme, že přibližně 300 až 500 převážně menších firem může otevřít kancelář ve Velké Británii, což je mnohem méně, než se předpokládalo. Odhad činil kolem tisíce,“ uzavírají Denk Fabrik a New Financial svůj report.
