Jeremy Clarkson je zřejmě nejpopulárnějším motoristickým novinářem světa. Zdroj: amazon
Jeremy Clarkson se ostře pustil do britských zákonodárců, kteří připravují legalizaci autonomně řídících aut. Ve svém pravidelném sloupku v deníku The Sun populární žurnalista napadl samou podstatu vozidel bez řidiče.
Břitký mistr slova s mistrným talentem vystihnout v několika málo odstavcích podstatu problému, to je Jeremy Clarkson, legenda světové motoristické žurnalistiky. „Tento týden nám bylo řečeno, že motoristé používající samořídící auta budou moci sledovat filmy na obrazovce palubní desky, ale nebudou moci posílat textové zprávy. Je v pořádku sledovat nohy Sharon Stonové, ale není v pořádku poslat SMS: ‚Budu doma za deset minut,‘“ naráží v The Sun někdejší frontman pořadu Top Gear na návrh nové britské legislativy upravující autonomní jízdu.
Výmysl teoretiků
„Kdo vymýšlí tato pravidla?“ ptá se Clarkson. „Děti? Psi? Hádám, že jsou to státní zaměstnanci, kteří pracují z domova.“
Britská ministryně dopravy Trudy Harrisonová si podle Clarksona myslí, že návrhy dávají dokonalý smysl. Ale je to prý žena, která na univerzitě absolvovala základní kurz „Udržitelná společenství“. „A nyní chce otevřít hlubinný uhelný důl v mém volebním obvodu,“ dští síru novinář.
Velká část luxusních aut umí bezpečně jezdit sama už dnes, funkce je ale z legislativních důvodů blokovaná. Bude Velká Británie první z evropských zemí, která funkci zlegalizuje? Jeremy Clarkson si nemyslí, že by to byl dobrý nápad. Zdroj: Mercedes-Benz
Bezchybná autonomie (zatím) neexistuje
Clarksonovy obavy o bezpečnost mají jako obvykle svůj racionální základ. Stačí si představit vcelku osvědčené technologie typu automatické převodovky se dvěma spojkami, automatické aktivace dálkových světel nebo sledování aut před vámi radarem adaptivního tempomatu.
Automaty typu DSG musí na základě toho, co se děje v provozu, „jen“ správně vytušit, jestli dále budete akcelerovat, nebo brzdit, a podle toho připravit další rychlostní stupeň, aby rychle přeřadil. Asistent dálkových světel zase musí „jen“ zjistit, jestli před vámi někdo (v protisměru nebo stejným směrem) nejede, aby dobře svítil a neoslnil. A radar musí „jen“ zjistit, jestli vám na silnici něco překáží, aby mohl dále udržovat povolenou rychlost, nebo zpomalit.
Uvedené systémy podle našich vlastních zkušeností možná fungují dobře na 95 nebo 97 %, dříve nebo později ale udělají chybu. Stejné pochybení u mnohem kratší doby vyvíjeného a mnohem složitějšího systému autonomního řízení však může být fatální, jak ukazují známé případy nehod automobilů Tesla, které byly v tomto směru průkopníky.
To raději vlakem
„Řídil jsem auta s asistenčními systémy a jsou děsivá, protože asi 95 procent času fungují správně, pak ale najednou udělají něco šíleného. To je v pořádku u notebooku nebo telefonu, ale rozhodně to není v pořádku u auta. I s něčím tak jednoduchým, jako je tempomat, to může být noční můra. Upřímně řečeno bych raději to zatracené auto řídil sám,“ říká Clarkson.
Svůj sloupek ukončuje typicky vtipnou pointou: „Aby to bylo ještě horší, bylo nám řečeno, že filmy nebo televizní pořady budeme moct sledovat pouze do rychlostí 37 mil za hodinu (60 km/h), a to pouze v případě, že cestujete v jednom útvaru s jinými auty. To v praxi znamená, že všichni budete v nudných ocelových kapslích a budete se trmácet za někým jiným v další nudné ocelové kapsli, která komunikuje s tou vaší. Proč raději nepoužít vlak? Jede rychleji a dokonce má strojvedoucího, který se vás nechystá zabít.“
