Zachrání ježčí populaci v Británii dálnice na míru?
Zatímco v 50. letech čítala populace ježku ve Velké Británii desítky milionů jedinců, dnes je to něco okolo milionu. A bude hůř. Britská společnost na ochranu ježků proto spustila kampaň za jejich záchranu. Zatímco petici „za ježky“ podepsalo skoro sedm set tisíc lidí, kampaň oslovila i jednu z největších anglických stavebních společností, která se rozhodla pomoci.
Zatímco v 50. letech čítala populace ježku ve Velké Británii desítky milionů jedinců, dnes je to něco okolo milionu. A bude hůř. Britská společnost na ochranu ježků proto spustila kampaň za jejich záchranu. Zatímco petici „za ježky“ podepsalo skoro sedm set tisíc lidí, kampaň oslovila i jednu z největších anglických stavebních společností, která se rozhodla pomoci.
Takzvané ježčí dálnice, které společnost hodlá přidělat do svých již existujících projektů a zahrnout je i do těch budoucích, mají pomoci nejen ježkům, ale i dalším volně žijícím živočichům, pro které se uzavřené zahrady Angličanů stávají pastí. Vchody o velikosti třinácti centimetrů v průměru by mohly být přínosem jak pro ježky, tak pro žáby nebo hmyz. Marketingová manažerka společnosti Louise Macrae pro Oxford Mail uvedla: „Jsme hrdí na to, že jsme první stavební společností, která se snaží udělat z budování ježčích dálnic standardní praxi.“
Sousedé si navzájem ježky odlákávali velkolepými hostinami.
Ten ježek patří mně!
O mizející populaci ježků Britové vědí už nějaký čas. Dokonce to dospělo do té fáze, že si ježky navzájem „kradli“ ze zahrad a chystali jim velkolepé hostiny, aby si je udrželi. To ale zvířatům působilo zdravotní problémy – byli obézní, měli méně bodlin a dříve se ukládali k zimnímu spánku. Proto se Britská společnost na ochranu ježků snaží o osvětu nejen v rámci správného přikrmování, ale i přizpůsobení zahrady – od ježčí dálnice počínaje, po přirozený úkryt konče. O nápravu situace se snaží i tamější ministerstvo dopravy. Právě v Británii tak najdete dopravní značky upozorňující na zvýšený výskyt těchto živočichů.
Nejen průchod, ale i úkryt je pro ježka důležitý.
Ježci jsou samotáři a podle toho se taky chovají. Jde o hlučná zvířata, která dokážou vycítit kořist i pět centimetrů pod zemí. Mají navíc skvělý sluch, dokonce některé druhy ježků vnímají i ultrazvuk. V noci se proměňují v průzkumníky, zdolání dvou až tříkilometrové vzdálenosti pro ně není problém. Jejich teritorium se tak může rozkládat až na několika hektarech, kde hledají potravu, což jim rozdělování krajiny formou uzavřených zahrad a plotů znemožňuje. Ježek také rozlišuje své úkryty – například v létě využívá jiný než ten, kde jsou odchována mláďata.
