Ve Velké Británii se už 4. července konají parlamentní volby, ve kterých konzervativci premiéra Rishiho Sunaka zřejmě utrží historický debakl. Podle průzkumů je ve hře dokonce možnost, že se úřadující ministerský předseda vůbec nedostane do příštího parlamentu, což by se stalo poprvé v historii. List The Guardian vysvětlil, co stojí za vzestupem labouristů.
Evropa má před sebou horké léto. A nebude to způsobené jen vysokými teplotami. Francii čekají nečekané volby do Národního shromáždění a na americký Den nezávislosti vyrazí k urnám také Britové.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klimatičtí aktivisté posprejovali Stonehenge. Barva bude pryč dřív než ty, vysmáli se premiérovi
Úřadující ministerský předseda a šéf konzervativců Rishi Sunak mohl volby svolat klidně až na podzim, podle listu The Guardian ale nechtěl riskovat, že se ocitne v ještě horší politické pozici. Jenže ani Sunakovo současné postavení není zrovna růžové. Proč?
Většinový politický systém v Británii určuje, že mezi sebou soupeří prakticky jen dvě strany – konzervativci a labouristé. První jmenovaní vládnou Británii 14 let a do čela se vyšvihli i díky expremiérovi Borisu Johnsonovi.
Jenže na Johnsona se provalilo, že se během covidového lockdownu účastnil večírku, a to rovnou v sídle Downing Street, což ho ve finále stálo post premiéra. Tehdy začal pád konzervativců.
Ke kormidlu se dostala Liz Trussová. Uklidnit situaci ve straně se jí však vůbec nepodařilo, spíše naopak. Ve funkci nakonec vydržela jen 45 dní a stala se terčem četných internetových vtipů, v rámci jednoho z nich se spekulovalo o tom, jestli Trussová vydrží v úřadu déle než shnije hlávka salátu. Nakonec vyhrála zelenina.
„Trussové se podařil vzácný politický kousek – špatnou situaci ještě zhoršila,“ glosoval list The Guardian.
Sunakův vzestup a pád
Premiérem se následně stal Rishi Sunak. Situaci v zemi se sice podařilo stabilizovat, pro voliče to ale bylo málo. Sunak čelil kritice za zvyšující se náklady na život nebo za jeho kontroverzní plán posílat migranty do Rwandy. Tento projekt hodlají labouristé v případě vítězství okamžitě zastavit a zatočit s migrací údajně účinněji a po svém.
Příliš Sunakovi nepomohla ani návštěva Walesu, kde se zeptal voličů, jestli se těší na fotbalové EURO, které v současnosti probíhá v Německu. Jenže mu někdo zapomněl říct, že tým Walesu se na rozdíl od Skotska a Anglie na akci nekvalifikoval.
Sunak se i proto dostal do svízelné politické situace a v červencových volbách může doufat jen v zázrak. Ten mu ale průzkumy rozhodně nevěští. Web Daily Mail upozornil, že volební debakl může překonat všechny noční můry konzervativců.
Nejdivočejší průzkum agentury Savanta dokonce předpokládá, že v 650členné Dolní sněmovně získají konzervativci jen 53 křesel a labouristé 516. Historický úspěch může zaznamenat i třetí strana, Liberální demokraté, kteří by mohli dostat podobně hlasů jako konzervativci. A křesla zřejmě připadnou i straně Reform UK euroskeptika Nigela Farage. Informovala o tom agentura Reuters.
To by mohlo znamenat, že se úřadující premiér Sunak dost možná ani nedostane do parlamentu, což se ještě nikdy v historii nestalo.
Projekce zisků křesel podle agentury Savanta
| Konzervativci | Labouristé | Liberální demokraté | Skotská národní strana |
|---|---|---|---|
| 53 | 516 | 50 | 8 |
Pokud se labouristé po 14 letech opravdu dostanou k moci, ministerským předsedou se stane Keir Starmer, který stranu vede od roku 2020. V minulosti působil jako advokát v ostře sledovaných procesech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na nástupišti železniční stanice v Londýně explodovalo elektrické kolo
