Chaos v Jižní Koreji? Jednou z možností je, že prezident Jun Sok-jol mohl mít závažné informace od tajných služeb, nastínil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Další odborník Milan Mikulecký je však přesvědčený, že za vším je vývoj ve vnitřní politice státu. Oba však odmítli, že by této situace využila KLDR a přímo zaútočila. Prezident vyhlásil nejdříve v zemi stanné právo, tamní parlament reagoval zablokováním. Armáda v návaznosti na to prohlásila, že opatření zůstane zachováno, dokud ho hlava státu sama nezruší.
„Takto radikální krok nejspíše vznikl na základě vnitrostranického politického boje. Prezident mohl mít závažné neveřejné informace a konal – ovšem to je jedna z hypotéz,“ upozornil Bříza.
K TÉMATU: Ruské červené linie ve válce jsou falešné, píše CNN. Západ stejně skáče, jak Moskva píská
Připustil, že dění v Jižní Koreji může souviset se vstupem severokorejských vojáků na ukrajinskou frontu a spoluprací mezi komunistickým režimem a Ruskem. „KLDR tak zvýšila svou asertivitu vůči sousedům,“ podotkl expert a připomněl, že režim nedávno odpálil příjezdové cesty spojující rozdělený poloostrov.
Se scénářem, že by jihokorejský prezident operoval s podobnou informací od tajných služeb, však nesouhlasil Mikulecký. „Pokud by je měly tamní služby, dostaly by se i k zpravodajcům USA jakožto nejbližšímu spojenci. Prezident sice vetuje návrhy parlamentu, ale tento orgán má větší sílu než on,“ poznamenal s tím, že za vyhlášením stanného práva nevidí nic jiného než „zoufalý pokus o udržení mocenských otěží“.
Situace se eskaluje. Izrael vyhrožuje celému Libanonu válkou, pokud se příměří zhroutí
Pokud se zhroutí současné příměří s libanonským militantním hnutím Hizballáh, Izrael se vrátí do války a jeho armáda při ještě razantnějších úderech už nebude rozlišovat mezi tímto Íránem podporovaným hnutím a libanonským státem, na jehož území Hizballáh působí. Uvedl to v úterý izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Jde o zatím nejsilnější prohlášení ze strany Izraele během křehkého příměří, které trvá necelý týden a mělo ukončit bezmála 14 měsíců trvající konflikt. Informovala o tom agentura Reuters.
Svůj argument podpořil i informacemi od samotných jihokorejských zdrojů. „Moji známí z asijské země tvrdí, že jde o vnitrostátní záležitost. Vyplývá i z veřejně dohledatelných informací, že Jun Sok-jolovi klesá podpora, zatímco opozice sílí,“ dodal Mikulecký.
Oba experti odmítli, že by situace využil severokorejský režim k tomu, že by zahájil vojenskou ofenzivu. Podle Břízy KLDR spíše pracuje podvratnými metodami, kdy se snaží podkopat vnitřní pořádky jihokorejského souseda. Zdůraznil, že stát je jednou z nejsilnějších demokracií na východě Asie.
Tamní prezident vyhlásil stanné právo, ovšem parlament reagoval snahou o zablokování tohoto kroku. Jun Sok-jol obvinil opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Armádní složky zdůraznily, že stanné právo v Jižní Koreji zůstane zachováno, dokud ho nezruší prezident.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Všichni musíme udělat pro Ukrajinu více, řekl šéf NATO. Putin o mír nemá zájem, dodal
