Jednání ministrů zahraničí NATO
Členské státy Severoatlantické aliance by měly zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílily pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. V Bruselu to v úterý uvedl generální tajemník aliance Mark Rutte. Později odpoledne začíná v sídle NATO dvoudenní jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, Česko bude zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský. Před schůzkou ukrajinské ministerstvo zahraničí sdělilo, že odmítá jakékoliv alternativy ke členství v NATO.
„Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu,“ řekl nový šéf NATO novinářům.
K TÉMATU: Čtyři vojáci jednou ranou. Ukrajinský operátor zlikvidoval skupinu okupantů, ukazují záběry
Zdůraznil, že šéf Kremlu Vladimir Putin nemá zájem o mír. „Tlačí dál na Ukrajinu, snaží se zabrat další území, protože si myslí, že může zlomit odhodlání Ukrajiny i naše. Ale to se mýlí,“ dodal Rutte. Jak doplnil, Ukrajina má právo se bránit a „naší povinností je jí pomoci“.
Ukrajinu čeká podle Rutteho další velmi obtížná zima, potřebuje zejména protivzdušnou obranu, ale i další vojenskou pomoc. „Ruská agrese neustupuje, právě naopak. Putin vyostřuje svou rétoriku a bezohledné chování a využívá Ukrajinu pro testování experimentálních raket,“ uvedl generální tajemník NATO. Zmínil rovněž hrozbu, kterou znamená nasazení severokorejských vojáků v řadách ruské armády, a kritizoval vojenskou pomoc, kterou Moskvě poskytují Čína a Írán.
Spojené státy, Ukrajina a Jižní Korea odhadují, že KLDR poslala do Ruska více než 10 tisíc vojáků a že někteří z nich už jsou nasazeni v bojích na frontě. Severní Korea podle Washingtonu a Soulu dodala Rusku také dělostřelecké systémy, rakety a další zbraně, aby Moskvě pomohla doplnit zásoby.
Z ukrajinské armády letos dezertovaly desítky tisíc vojáků. Více než za dva roky dohromady
Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 tisíc trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů za roky 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.
Kromě Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi, bude tématem úterního jednání i dění na Blízkém východě, schůzky v Bruselu se osobně zúčastní jordánský král Abdalláh II. Společně se budou podle Rutteho zabývat hlavně dopady konfliktu v regionu Blízkého východu na bezpečnost euroatlantického prostoru. NATO by v nejbližší době mělo otevřít svou styčnou kancelář právě v jordánské metropoli Ammánu.
Jednání aliančních šéfů diplomacií je poslední podobnou akcí pro amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Nově zvolený prezident Donald Trump, který do funkce nastoupí v lednu, si za svého šéfa diplomacie vybral dosavadního floridského senátora Marka Rubia.
Schůzky ministrů zemí NATO se zúčastní také poprvé ve své funkci ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha i nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mezi spojenci z NATO panuje v posledních týdnech nejistota ohledně další americké pomoci válkou zmítané zemi.
Hořká zkušenost budapešťského memoranda
„Jsme přesvědčeni, že jedinou reálnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu a také faktorem zadržování další agrese Ruska proti Ukrajině a dalším státům je jedině plnoprávné členství Ukrajiny v NATO,“ citoval web deníku Ukrajinska pravda z úterního prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí. Ukrajina se podle dokumentu předem zříká všech alternativ ke členství v alianci. „S hořkou zkušeností z budapešťského memoranda nepřijmeme žádné alternativy, náhražky či náhrady plnoprávného členství Ukrajiny v NATO,“ zdůraznilo ministerstvo.
Dobytá území Putinovi, zbytek Ukrajiny do NATO? Přijatelné, míní Dvořák. Turek sází na Trumpa
Není tajemstvím, že se mluví o rozdělení Ukrajiny na západní část v NATO a dobytá území pro Rusko, řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Takové řešení sice podle něj není optimální, ale je přijatelné. Podle europoslance Filipa Turka (Přísaha) rozhodne o konci konfliktu nově zvolený americký prezident Donald Trump.
„Rusko pokládá možné členství Ukrajiny v NATO za hrozbu,“ uvedl rovněž v úterý před novináři mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě tato hrozba také představovala jeden z hlavních důvodů vpádu ruských vojsk do sousední země, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajinská snaha o plnoprávné členství v NATO je podle něj „v absolutním rozporu s naší tezí o nedělitelné bezpečnosti“. „Proto je takové potenciální řešení pro nás nepřijatelné, protože by představovalo událost, která nás ohrožuje,“ zdůraznil.
Ukrajina se po rozpadu Sovětského svazu zřekla jaderných zbraní rozmístěných na jejím území výměnou za přísliby bezpečnosti a respektování územní celistvosti obsažené v takzvaném budapešťském memorandu z roku 1994, jehož signatářem bylo kromě Ukrajiny, USA a Británie také Rusko. To ale pod vedením Putina závazky nedodrželo.
Lavrov bude vykládat snůšky nesmyslů, míní Lipavský
Lipavský po úterním a středečním jednání NATO odletí na Maltu na zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Od vystoupení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na jednání OBSE očekávám pouze snůšky nesmyslů a obviňování,“ uvedl Lipavský na tiskové konferenci před odletem do Bruselu.
Po dvou a půl letech navštívil Kyjev německý kancléř Scholz. Oznámil stamilionovou pomoc
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes dva a tři čtvrtě roku brání ruské vojenské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy Kč). Informuje o tom agentura DPA.
„Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ zdůraznil. Rovněž prohlásil, že NATO musí pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Hlavní sdělení je, že je naprosto nepřípustné, aby se jednalo o osudu Ukrajiny bez Ukrajiny jako takové,“ podotkl český ministr. Na setkání aliance bude informovat o naplňování české muniční iniciativy.
„Dlouhodobě tvrdím, že NATO musí svůj vztah k Rusku zásadně přehodnotit. Musíme začít zadržovat ruský vliv vojensky, diplomaticky a ekonomicky,“ podotkl. Za zásadní považuje také oslabovat Rusko v mezinárodních institucích.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Válka na Ukrajině vyčerpává i Rusko. Pozastavení bojů by nyní ocenilo, shodli se experti
