Brnění hrudníku i rtů. I dva roky po covidu pociťuje Lisa následky, teď jí svitla naděje
Výběr redakce
Mnoho lidí se po prodělání covidu potýká s nepříjemnými dlouhodobými následky. Jako například Lisa O'Brienová z amerického Utahu. I po dvou letech od infekce stále pociťuje zvláštní příznaky. Zatím neexistuje žádný způsob, jak určit, kdo z pacientů bude tzv. dlouhým covidem trpět, ani léčba těchto následků. To se ale může změnit. Skupina vědců totiž přišla s nadějným výzkumem.
Lisa O'Brienová je jedním z prvních dlouhodobých pacientů v Utahu. Neobvyklé symptomy pociťuje už od března 2020. „Jednou nebo dvakrát týdně se probudím a pociťuji podivný nával vnitřních vibrací v oblasti hrudníku. Moje rty se také chvějí nebo vibrují, když jím určité jídlo,“ popsala pro stanici KSL.
Navazuje na téma
Občas se Lisa stále cítí vyčerpaná, ale už jí nevypadávají chomáče vlasů a také nezažívá drastické výkyvy srdeční frekvence. „Vlastně jsem jedna z těch šťastnějších. Mám mnoho přátel, kteří jsou v tom dva roky a jejich stav se nezlepšil, tak jako u mě,“ popsala O'Brienová. Jí založená facebooková skupina pro lidi s dlouhodobými následky má už přes 4 000 členů.
Postocovidovými zdravotními problémy ale trpí statisíce, možná miliony lidí po celém světě. Žádná účinná léčba těchto dlouhodobých komplikací zatím nebyla prokázána. Lékaři ani nedokáží přesně určit, u koho se dlouhý covid může rozvinout. Vědci ale nyní přišli s nadějným výzkumem, který by dosavadní situaci mohl změnit.
Výzkumníci přes rok pozorovali 175 pacientů s covidem. Podle jejich příznaků vytvořili hodnotící systém a na základě imunitních reakcí se snažili předpovědět, u koho se rozvinou postcovidové symptomy. „V předpovědi, kdo bude trpět trvalými symptomy, měli úspěšnost okolo 75 procent,“ popsala odbornice na covid z univerzity v Utahu Jeanette Brownová. Podle ní se jedná o velice kvalitní studii.
Naděje pro pacienty
Pokud se jim tato zjištění podaří prokázat u více pacientů, mohlo by to pomoci při léčbě. „Můžete se dříve zaměřit na případnou léčbu nebo vyčlenit tyto pacienty pro dlouhodobější výzkum,“ vysvětlila Brownová. V takovém případě by totiž riziko dlouhodobějších následků mohl určit jednoduchý krevní test.
„Pokud se jim podaří odhalit, proč někteří lidé skončí takhle, tak nás to může nasměrovat k tomu, jak to léčit,“ doufá Lisa O'Brienová.
Navazuje na téma
Alexandr pracuje na Primě už od roku 2013. Během té doby prošel redaktorskými a posléze editorskými pozicemi jak v televizním, tak on-line zpravodajství.
