Nová evropská nařízení mají zpřístupnit digitální trh menším hráčům a lépe chránit spotřebitele. Zdroj: Profimedia.cz
Důslednější ochranu spotřebitelů, zákaz zvýhodňování vlastních produktů na úkor třetích stran nebo zřízení nadnárodního dohledového orgánu pro digitální služby. To mají přinést nová pravidla, jež Evropská komise předložila k projednání Evropskému parlamentu. Budou-li nařízení přijata, stanou se závaznými ve všech členských zemích evropské sedmadvacítky.
Evropská komise předložila europoslancům balíček dvou nařízení, která mají za cíl vnést větší transparentnost na trh digitálních služeb. Jedná se o takzvaný Akt digitálních služeb (DSA) a Akt digitálních trhů (DMA). Navrhovaná legislativa by znamenala největší změnu od přijetí pravidel takzvané e-commerce směrnice v roce 2000.
Roste internetová generace dětí. Stoupá i riziko ohrožení kybernetickými útoky
Polovina dětí začala v důsledku epidemie COVID-19 využívat internet častěji než dříve. Samostatně ho používají čtyři pětiny dětí od šesti let a jejich podíl s věkem roste. Jen kolem poloviny českých rodičů ale vnímá riziko ohrožení dětí kybernetickými hrozbami.
Nařízení DSA upřesňuje pravidla, kterými se řídí zprostředkovatelské služby. Jde o širokou kategorii, do které spadají například hostingové služby, ale i internetové obchody, sociální sítě nebo samostatné platformy s více než 45 miliony uživatelů. „Cílem je nastavení jasných pravidel pro ochranu spotřebitelů a základních práv v on-line prostředí. Dále jde o zavedení jasného rámce transparentnosti a odpovědnosti on-line platforem, ale i o podporu inovací a konkurenčního prostředí na digitálním trhu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Michal Nulíček, partner advokátní kanceláře Rowan Legal.
Bič na Google a Facebook
Pokud nařízení projde, hráči na digitálním trhu v Evropské unii budou muset například zabránit zneužití jejich systémů k nelegální činnosti, budou muset přijmout ochranná opatření pro uživatele platforem, včetně například možnosti napadnout rozhodnutí o moderování jejich obsahu, nebo usnadnit přístup výzkumných pracovníků ke klíčovým datům platformy.
„Obecně je Evropská komise dlouhodobě nespokojená s přístupem velkých digitálních platforem, které téměř bez výjimky pocházejí z USA a na evropském trhu si tak trochu dělají, co chtějí. Aktivity komise mají nejen zajistit vyšší míru ochrany koncového spotřebitele, ale také donutit velké korporace zpřístupnit podnikatelské příležitosti menším firmám,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Rejzek, ředitel Výboru nezávislého ICT průmyslu.
Höschl: Covid změnil nakupování a výuku. Už to nikdy nebude jako před pandemii
Pandemie koronaviru má důsledky na každodenní život běžného člověka. Může se projevit i zhoršením duševního zdraví. Je mezi pacienty s duševními poruchami nárůst? Co hrozí seniorům v izolaci? A co by lidé měli dělat, když mají obavy o svůj duševní stav? Hostem pořadu Interview na CNN Prima NEWS byl ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) a psychiatr Cyril Höschl.
Akt digitálních trhů se pak zaměřuje hlavně na takzvané gatekeepery. Jde o velké on-line platformy, které navštěvují desítky milionů uživatelů. Evropská komise chce pomocí nařízení vytvořit férové konkurenční prostředí. „Regulace má zajistit omezení agresivních obchodních praktik velkých nadnárodních korporací,“ dodal Rejzek. Jde tedy o to, aby i například menší on-line prodejci měli větší šanci oslovit své zákazníky, aniž by k tomu potřebovali třeba vyhledávač Google.
Konec upřednostňování
Na základě DMA má dojít například k umožnění přístupu inzerentů na velkých platformách k informacím a nástrojům k vyhodnocení reklam na těchto platformách. Obchodníci by měli mít možnost inzerovat své produkty a obsluhovat jejich zákazníky mimo platformu a podobně. Nadále by neměl být přístupný takzvaný self-preferencing, tedy zvýhodňování produktů a služeb platformy vůči obdobným produktům a službám třetích stran nabízených na platformě.
Za nedodržování pravidel by měly následovat poměrně tvrdé sankce, jež jsou rovněž součástí předloženého návrhu. „Pokuty za porušení povinností mohou dosáhnout až do výše deseti procent celosvětového obratu provinilé společnosti,“ dodal Michal Nulíček. O návrzích budou nyní jednat europoslanci, a pokud je schválí, členské země jim budou muset přizpůsobit svou národní legislativu.
