Osm z deseti Čechů, kteří v loňském roce brouzdali po internetu, si zároveň přes e-shop koupili nějakou věc. V on-line nakupování je Česká republika šestou nejlepší zemí v rámci Evropské unie a zcela dominuje mezi státy střední a východní Evropy. Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu.
Ještě před pěti lety přitom Česká republika patřila k podprůměrným zemím v rámci Evropské unie. V e-shopech nakupoval jen asi každý druhý uživatel internetu. Loni už tento způsob opatřování zboží nebo služeb volilo 80 procent z těch, kteří se ke globální síti připojují. Od roku 2015 tak zájem Čechů o e-shopy stoupl o více než polovinu.
Česko je tak aktuálně v rámci Evropské unie na šesté příčce v pořadí zemí podle toho, jak lidé využívají internet při nákupech. A patří také mezi státy, kde v posledních pěti letech tento nákupní obyčej zaznamenal největší rozmach. Češi dokonce přeskočili Slováky, kteří zboží přes internet pořizovali poměrně hojně už v roce 2015. Nyní se Slovensko s necelými 70 procenty nachází dokonce pod průměrem Evropské unie.
„Na internetu jsem často nakupovala už před pandemií, a to hlavně vánoční dárky. Zavřené obchody mě ale naučily, že se e-shopy dají skvěle využívat celoročně a prakticky u čehokoli,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Zdeňka Heroldová z Teplic. Zdeňka tak vlastně popsala jednu z hlavních příčin rapidního nárůstu internetových obchodů mezi Čechy. „Problém je trochu v tom, že na internetu se dá prohlížením zboží trávit neomezené množství času. Z kamenného obchodu vás přece jen dříve či později něco vyžene,“ dodala s úsměvem.
Vedou boty a oblečení
Za internetové nákupní maniaky lze s trochou nadsázky označit Nizozemce. Podíl těch, kteří při brouzdání po webu zároveň nakupují, se loni vyšplhal na 91 procent, přitom před pěti lety to bylo jen asi 75 procent. Za Nizozemci se s 90 procenty seřadili Dánové, dále pak Němci (87 procent), Švédové (86) a Irové (81). Šestí Češi tak vévodí zemím bývalého socialistického bloku.
Na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko, kde internet k nákupům loni využilo jen asi 41 procent těch, kteří se připojili. O něco lépe na tom bylo Rumunsko (45 procent), třetí nejhorší je možná překvapivě Itálie, kde si v e-shopu pořídilo nějaké zboží jen necelých 50 procent z těch, kteří na internet zavítali.
Nejoblíbenějším druhem zboží nakupovaného přes on-line obchody se stalo oblečení a boty. To rovněž souvisí s protiepidemickými opatřeními, v jejichž rámci došlo k omezení provozu v maloobchodě. Boty, kalhoty nebo trička jsou v pomyslných nákupních košících e-shopů zastoupeny v bezmála dvou třetinách případů. Druhou příčku obsadily filmy či seriály ze streamovacích služeb (ve 32 procentech případů), třetí skončily nákupy hotových jídel v restauračních zařízeních.
Znejte svá práva
Málokdo si uvědomuje, že když věci pořizuje přes internet, zákonné podmínky jsou odlišné od situace, kdy se nakupuje v kamenných obchodech. A vůči spotřebiteli jsou poměrně vstřícné. Ze zákona máte totiž právo odstoupit od kupní smlouvy do 14 dnů, a to dokonce bez udání důvodu. Postup je poměrně jednoduchý, nezapomeňte ale obchodníkovi jasně oznámit, že využíváte svého zákonného práva.
Stačí poslat e-mail nebo vyplnit on-line formulář na webu příslušného e-shopu. Na fyzické vrácení zboží ale máte de facto skoro celý měsíc. Zákon totiž rozlišuje lhůty pro odstoupení od kupní smlouvy a pro odeslání koupené věci zpět. „Zákonné termíny jsou jednoduché – obchodníkovi oznamte, že odstupujete od smlouvy, do 14 dnů od převzetí zboží. Pak máte dalších 14 dnů na to, abyste odeslali zboží zpátky,“ radí spotřebitelský magazín dTest.
Prodejce je povinen vám vrátit všechny peníze včetně nákladů na dopravu zboží k vám. „Nenechte se zarazit tím, že je povinen vrátit vám za dodání zboží pouze částku odpovídající nejlevnější variantě dodání zboží, kterou nabízí. Peníze vám bez vašeho souhlasu nemůže vrátit jiným způsobem, než jakým jste platili,“ uvádí dále dTest.
Co vrátit nelze?
Zboží dokonce nemusíte ani vracet v původním obalu a nemusí je vracet ani tatáž osoba, která nakupovala. Stačí předložit účtenku. Pokud jste ji ztratili, nezoufejte. Obchodník by měl být schopen nákup identifikovat ve svém systému.
Vrátit ale lze jen ty druhy zboží, které obchod může bez problémů uvést znovu do prodeje. Mezi problematické patří například spodní prádlo, zubní kartáčky, pasty nebo rtěnky, obrazové či zvukové nahrávky, počítačové programy a hry, noviny či časopisy. Knihu naopak vrátit můžete.