reklama

Bude stříbro brzy vzácnější než zlato?

Tento kov máme sice už od nepaměti spojený s pomyslným druhým místem, to ale možná nebude navždycky. V českých zemích koneckonců už s přehledem vyhrál minimálně v jedné oblasti – v mincovnictví.

reklama

Odhaduje se, že lidstvo za dobu své existence vytěžilo už skoro jeden a půl milionu tun stříbra. To je množství, ze kterého by se dala udělat krychle o výšce americké sochy Svobody. Někdy se už i recykluje, ale pořád ho jaksi není dost. Používá se v elektroprůmyslu, při výrobě CD a DVD, ve fotografickém průmyslu, v medicínsko-technické oblasti a v dalších a dalších oborech. Navíc je díky svým jedinečným vlastnostem nenahraditelné.

Neznáme totiž žádný jiný kov, který by tak dobře vedl elektřinu a teplo. Nejlépe taky odráží světlo, dá se všestranně použít jako katalyzátor, je kujný, odpuzuje bakterie… Z 1 kilogramu byste dokázali vytvořit dva kilometry dlouhý drátek, který by navíc zůstal pevný a byl by dobře tvárný. Vzato kolem a kolem je stříbra na prstýnky a náušnice vlastně skoro škoda.

Jestli ale nějaké máte, nechte si je. Jednou na nich možná vyděláte. Až do roku 1717 světové státy používaly stříbro a samozřejmě i zlato ke krytí bankovek, to už dnes ale neplatí. V situaci, kdy svět spotřebovává mnohem víc stříbra, než těží, je tento kov vlastně logicky dost podhodnocený a při případném krachu papírových peněz by jeho cena mohla vystřelit až na pětinásobek.

Ekonomicky nevýhodná těžba v obrovských hloubkách

Asi vás už ani nepřekvapí, že těžba stříbra také není zrovna jednoduchá. Na zlato byste v přírodě rozhodně narazili mnohem pravděpodobněji, než na čisté ryzí stříbro. A už vůbec neexistuje možnost potkat někde stříbrný valoun. Ty se vytvářejí pouze v horní vrstvě rudného ložiska. Jinými slovy, najdete je jen v úplně nových dolech. Vzhledem k tomu, že většina evropských stříbrných nalezišť je známá už od středověku, někdy i od starověku, spíš byste vyhráli miliardu v loterii, než by se vám u nás podařilo zakopnout o stříbrný nugget.

I na americkém kontinentě, kde jsou v současnosti asi nejbohatší naleziště, je něco takového krajně nepravděpodobné. Ryzí stříbro spíš většinou krystalizuje jako jemné chmýří v dutinách hornin. Někdy vypadá jako pokroucený drátek, hrudka nebo plíšek, nejčastěji ale jemné krystalické nitky vytvářejí obrazce připomínající spleť kořínků, mech, kapradí, trs trávy nebo větvičku stromu.

Dobývá se v rekordních hloubkách a navíc v drtivé většině tvoří spíš stříbrné minerály, v nichž se pojí s jinými prvky. Najít se dá nejčastěji ve společnosti síry, arzénu, olova, mědi, někdy i zlata. To všechno jeho získávání komplikuje a zvyšuje náklady. Nadbytečná těžba zmíněných rud také hýbe s jejich cenami. Dolování stříbra je zkrátka takový ekonomický ekvivalent chůze po laně nad propastí.

Česká stříbrná těžba je úzce spojená s naším mincovnictvím

V současnosti se drtivá většina stříbra na náš kontinent dováží, ale vždycky tomu tak nebylo. Jedna malá zemička v srdci Evropy by o tom mohla vyprávět. Stříbro na našem území těžili už Keltové, používali jej na výrobu svých peněz. První a nejstarší český důl ale vznikl až v roce 1188 na Tachovsku ve městě, které se dodnes jmenuje, velmi příznačně, Stříbro.

I přes tento velmi sugestivní název města si ale většina Čechů počátek těžby stříbra v českých zemích spojuje spíš s Jihlavou. Není se čemu divit. Tamní naleziště objevili ve 13. století a region to proslavilo a proměnilo v centrum kolonizátorů. Město povýšilo na královské a samozřejmě se tam razily i mince. Povrchová naleziště se ovšem rychle vyčerpala a dolovat rudy z větších hloubek by bylo o dost nákladnější, takže se od místní těžby postupně upustilo.

Na konci 13. století navíc vypukla stříbrná horečka jinde: Do Kutné Hory se sjížděli horníci ze všech koutů země, dokonce i z Německa. Doly zakládali úplně bez plánu a rozmyslu, pouze podle toho, kudy vedly stříbrné žíly.

Evropské stříbro ze třetiny pocházelo od nás

Možná vás zajímá, jak se vlastně nová naleziště ve středověku hledala. Valná většina takových nálezů byla pouhopouhou náhodou: stříbrný kov zasvítil třeba na kameni při orbě, po úderu blesku do skály nebo v řece. Konkrétně v případě Kutné Hory byly ale na objevování stříbra největší experti místní cisterciáčtí mniši. Kde kopat, uměli určit podle druhů rostlin a stromů, které nad nalezišti rostly.

Když kníže Václav II. v roce 1300 zrušil všechny české mincovny a ražbu peněz přenesl do kutnohorského Vlašského dvora, zavedl také Pražský groš, což byla alespoň ve svých začátcích celoevropsky uznávaná, silná a hodnotná měna. Tehdy se na Kutnohorsku těžilo až 55 kilogramů stříbra denně, tedy celá třetina tehdejší evropské produkce. Bohužel, stejně jako u dalších platidel z krušných počátků českého mincování, ani groš si svou kvalitu neudržel věčně.

Neotřesitelnou pověst ryzosti a dokonalosti si u nás nakonec získala jiná mince, která se také razila ze stříbra, získaného ovšem už jinde – v jáchymovských dolech. Byl to náš slavný tolar, který si podmanil svět.

České stříbrné doly trhaly rekordy ještě relativně nedávno

Češi si ohledně stříbra ve světě urvali ještě jedno zajímavé prvenství, ale to se stalo až o celá staletí později. V roce 1870 se do těžby u nás totiž zavedly první parní stroje. A byl to právě parní stroj, díky němuž se o pět let později, a vůbec poprvé v historii celého světa, v dole Vojtěch na Příbramsku dostali horníci až do hloubky 1 kilometr. Nové techniky se ihned začalo využívat i na dalších nalezištích. České doly proto pak dlouho patřily k nejhlubším na celém světě.

Tagy:
stříbro těžba Česká mincovna Od tolaru k dolaru české mincovnictví těžba stříbra vzácný kov

Hlavní zprávy

PŘEHLEDNĚ: Kterým okresům hrozí plošné testování ve školách? Rizikových regionů přibývá
Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Kterým okresům hrozí plošné testování ve školách? Rizikových regionů přibývá

V okresech, kde incidence překročí 300 případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, dojde k plošnému testování žáků ve školách, a to v termínech 1. a 8. listopadu. Informaci novinářům potvrdil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na pondělním brífinku. Podle současných dat ministerstva zdravotnictví by se testování týkalo osmi okresů. Do listopadu by jich ale mohlo být mnohem více.

Baldwin cvičil tasení zbraně v kostele, pak zazněla rána. Asistent měl problém už dříve
Zahraničí

Baldwin cvičil tasení zbraně v kostele, pak zazněla rána. Asistent měl problém už dříve

Asistent režie Dave Halls, který minulý týden podal herci Alecu Baldwinovi nabitou zbraň, byl již dříve propuštěn z jiné produkční společnosti kvůli podobnému incidentu. V roce 2019 měl zranit „nečekaným výstřelem“ člena zvukařského štábu, uvedla americká stanice CNN s odkazem na prohlášení firmy Rocket Soul Studios. Baldwin omylem zastřelil kameramanku, když trénoval tasení zbraně v kostele.

USA se otevřou cestovatelům z Evropy. I očkovaní ale budou muset mít test
Cestování

USA se otevřou cestovatelům z Evropy. I očkovaní ale budou muset mít test

Americký prezident Joe Biden podepsal v pondělí příkaz, kterým od 8. listopadu zrušil omezení cest do USA z většiny evropských zemí včetně České republiky. Zároveň však stanovil nutnost prokázat před odletem naočkování proti covidu pro téměř všechny zahraniční cestující, kteří do země směřují. Tento požadavek se nicméně nebude týkat osob mladších 18 let.

Nutit lidi k „dobrovolnému očkování“ je absurdní. Vláda cílí na špatné skupiny, říká Dostál

Podle experta na zdravotní právo Ondřeje Dostála (Piráti) je pro nastavení opatření proti šíření koronaviru klíčové, zda neočkovaný člověk ohrožuje společnost více než očkovaný. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Reagoval tak na dotaz, zda není na čase uznávat hladinu protilátek. Zároveň podotkl, že nutit občany k dobrovolnému očkování je absurdní a opatření prý cílí na špatné skupiny obyvatel.

Herci nechápou Baldwinovu tragédii. Ten se mezitím setkal s rodinou kameramanky

Zákaz pravých zbraní při filmovém natáčení. Takové hlasy se ozývají po tragické smrti hollywoodské kameramanky Halyny Hutchinsové. Herec a producent Alec Baldwin trénoval právě tasení zbraně směrem ke kameře, když vyšel výstřel. Režisér snímku, který byl také zraněn, vypověděl, že před zkouškou byli všichni ujištěni, že zbraň není nabitá. Kamera v okamžiku výstřelu nenatáčela.

Univerzita nemůže být apolitická, ale neměla by být jednostranná, říká nová rektorka UK

Karlovu Univerzitu poprvé v historii povede žena. Milena Králíčková se od příštího roku stane rektorkou a hodlá nejstarší českou vysokou školu modernizovat. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS přiznala, že univerzita nemůže být apolitická. Podle ní ale nesmí být jen na jedné straně. „Ze své podstaty je univerzita nositelka hodnot a musí promlouvat do veřejného prostoru,“ zmínila.

reklama

Domácí zpravodajství

Nejzajímavější reality show z celého světa. Televize Prima spouští nový program

Skupina Prima rozšiřuje programovou nabídku a v pondělí 25. října odpoledne spustí jedenáctý televizní kanál! Prima SHOW se ve svém programovém schématu zaměří na reality show. Přinese druhou sérii české show LIKE HOUSE s Agátou Hanychovou v čele nové party influencerů a představí premiérový denní formát Královny butiků, který je mixem napětí, soutěžení, nákupů, stylingu a módních tipů předního českého stylisty Filipa Vaňka. Nebudou chybět ani ty nejlepší zahraniční show – Krásky a šprti, Ostrov pokušení, Výměna manželek USA nebo Slunce, sex a rodiče v patách.

Odcházející vláda se dál hašteří. Schillerová ztrhala návrh Maláčové na minimální mzdy

Odcházející vláda bude o zvýšení minimální mzdy jednat za týden, oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Růst na 18 tisíc korun, který navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) označila za naprosto nereálný. Připomněla, že na minimální mzdu je v Česku navázána mzda zaručená a její navýšení by mohlo být pro některé menší a střední zaměstnavatele neúnosné.

reklama