reklama

Bude stříbro brzy vzácnější než zlato?

Tento kov máme sice už od nepaměti spojený s pomyslným druhým místem, to ale možná nebude navždycky. V českých zemích koneckonců už s přehledem vyhrál minimálně v jedné oblasti – v mincovnictví.

reklama

Odhaduje se, že lidstvo za dobu své existence vytěžilo už skoro jeden a půl milionu tun stříbra. To je množství, ze kterého by se dala udělat krychle o výšce americké sochy Svobody. Někdy se už i recykluje, ale pořád ho jaksi není dost. Používá se v elektroprůmyslu, při výrobě CD a DVD, ve fotografickém průmyslu, v medicínsko-technické oblasti a v dalších a dalších oborech. Navíc je díky svým jedinečným vlastnostem nenahraditelné.

Neznáme totiž žádný jiný kov, který by tak dobře vedl elektřinu a teplo. Nejlépe taky odráží světlo, dá se všestranně použít jako katalyzátor, je kujný, odpuzuje bakterie… Z 1 kilogramu byste dokázali vytvořit dva kilometry dlouhý drátek, který by navíc zůstal pevný a byl by dobře tvárný. Vzato kolem a kolem je stříbra na prstýnky a náušnice vlastně skoro škoda.

Jestli ale nějaké máte, nechte si je. Jednou na nich možná vyděláte. Až do roku 1717 světové státy používaly stříbro a samozřejmě i zlato ke krytí bankovek, to už dnes ale neplatí. V situaci, kdy svět spotřebovává mnohem víc stříbra, než těží, je tento kov vlastně logicky dost podhodnocený a při případném krachu papírových peněz by jeho cena mohla vystřelit až na pětinásobek.

Ekonomicky nevýhodná těžba v obrovských hloubkách

Asi vás už ani nepřekvapí, že těžba stříbra také není zrovna jednoduchá. Na zlato byste v přírodě rozhodně narazili mnohem pravděpodobněji, než na čisté ryzí stříbro. A už vůbec neexistuje možnost potkat někde stříbrný valoun. Ty se vytvářejí pouze v horní vrstvě rudného ložiska. Jinými slovy, najdete je jen v úplně nových dolech. Vzhledem k tomu, že většina evropských stříbrných nalezišť je známá už od středověku, někdy i od starověku, spíš byste vyhráli miliardu v loterii, než by se vám u nás podařilo zakopnout o stříbrný nugget.

I na americkém kontinentě, kde jsou v současnosti asi nejbohatší naleziště, je něco takového krajně nepravděpodobné. Ryzí stříbro spíš většinou krystalizuje jako jemné chmýří v dutinách hornin. Někdy vypadá jako pokroucený drátek, hrudka nebo plíšek, nejčastěji ale jemné krystalické nitky vytvářejí obrazce připomínající spleť kořínků, mech, kapradí, trs trávy nebo větvičku stromu.

Dobývá se v rekordních hloubkách a navíc v drtivé většině tvoří spíš stříbrné minerály, v nichž se pojí s jinými prvky. Najít se dá nejčastěji ve společnosti síry, arzénu, olova, mědi, někdy i zlata. To všechno jeho získávání komplikuje a zvyšuje náklady. Nadbytečná těžba zmíněných rud také hýbe s jejich cenami. Dolování stříbra je zkrátka takový ekonomický ekvivalent chůze po laně nad propastí.

Česká stříbrná těžba je úzce spojená s naším mincovnictvím

V současnosti se drtivá většina stříbra na náš kontinent dováží, ale vždycky tomu tak nebylo. Jedna malá zemička v srdci Evropy by o tom mohla vyprávět. Stříbro na našem území těžili už Keltové, používali jej na výrobu svých peněz. První a nejstarší český důl ale vznikl až v roce 1188 na Tachovsku ve městě, které se dodnes jmenuje, velmi příznačně, Stříbro.

I přes tento velmi sugestivní název města si ale většina Čechů počátek těžby stříbra v českých zemích spojuje spíš s Jihlavou. Není se čemu divit. Tamní naleziště objevili ve 13. století a region to proslavilo a proměnilo v centrum kolonizátorů. Město povýšilo na královské a samozřejmě se tam razily i mince. Povrchová naleziště se ovšem rychle vyčerpala a dolovat rudy z větších hloubek by bylo o dost nákladnější, takže se od místní těžby postupně upustilo.

Na konci 13. století navíc vypukla stříbrná horečka jinde: Do Kutné Hory se sjížděli horníci ze všech koutů země, dokonce i z Německa. Doly zakládali úplně bez plánu a rozmyslu, pouze podle toho, kudy vedly stříbrné žíly.

Evropské stříbro ze třetiny pocházelo od nás

Možná vás zajímá, jak se vlastně nová naleziště ve středověku hledala. Valná většina takových nálezů byla pouhopouhou náhodou: stříbrný kov zasvítil třeba na kameni při orbě, po úderu blesku do skály nebo v řece. Konkrétně v případě Kutné Hory byly ale na objevování stříbra největší experti místní cisterciáčtí mniši. Kde kopat, uměli určit podle druhů rostlin a stromů, které nad nalezišti rostly.

Když kníže Václav II. v roce 1300 zrušil všechny české mincovny a ražbu peněz přenesl do kutnohorského Vlašského dvora, zavedl také Pražský groš, což byla alespoň ve svých začátcích celoevropsky uznávaná, silná a hodnotná měna. Tehdy se na Kutnohorsku těžilo až 55 kilogramů stříbra denně, tedy celá třetina tehdejší evropské produkce. Bohužel, stejně jako u dalších platidel z krušných počátků českého mincování, ani groš si svou kvalitu neudržel věčně.

Neotřesitelnou pověst ryzosti a dokonalosti si u nás nakonec získala jiná mince, která se také razila ze stříbra, získaného ovšem už jinde – v jáchymovských dolech. Byl to náš slavný tolar, který si podmanil svět.

České stříbrné doly trhaly rekordy ještě relativně nedávno

Češi si ohledně stříbra ve světě urvali ještě jedno zajímavé prvenství, ale to se stalo až o celá staletí později. V roce 1870 se do těžby u nás totiž zavedly první parní stroje. A byl to právě parní stroj, díky němuž se o pět let později, a vůbec poprvé v historii celého světa, v dole Vojtěch na Příbramsku dostali horníci až do hloubky 1 kilometr. Nové techniky se ihned začalo využívat i na dalších nalezištích. České doly proto pak dlouho patřily k nejhlubším na celém světě.

Tagy:
stříbro těžba Česká mincovna Od tolaru k dolaru české mincovnictví těžba stříbra vzácný kov
Sledujte ŽIVĚ Co Čech, to trenér!: Jak Emmons a další prožívali medailové úspěchy?
OH 2021

Sledujte ŽIVĚ Co Čech, to trenér!: Jak Emmons a další prožívali medailové úspěchy?

Olympijské hry jsou v plném proudu a Česká republika má zatím dvě medaile. Postarali se o ně během plodného pondělí kanoista Lukáš Rohan a šermíř Alexander Choupenitch. Jaké to je vyhrát cenný kov pod pěti kruhy, ví moc dobře bývalá střelkyně Kateřina Emmons, která má ve své sbírce dokonce zlato z Pekingu 2008. Právě ona bude jedním z hostů pořadu Co Čech, to trenér! na CNN Prima NEWS. Sestavu doplní Choupenitchův kolega Jiří Beran a atletka Nikola Bendová.

Dobrá zpráva pro rodiče: Otcovská se protáhne. Zmírní se nároky na ošetřovatelské volno

Podmínky nároku na ošetřovatelské volno se patrně zmírní a otcovská dovolená se prodlouží z jednoho týdne na dva týdny. Předpokládá to předloha poslanců ČSSD, kterou ve středu schválila s úpravami Sněmovna. Novela o nemocenském pojištění se týká také ošetřovného, změny vycházejí podle předkladatelů z nedostatků zjištěných v praxi. Nyní ji dostanou k posouzení senátoři.

Jako by neměl dost. Roglič nezaregistroval, že už získal zlato, a makal i za cílem

Slovinský cyklista Primož Roglič obohatil svoji početnou sbírku úspěchů. V olympijské časovce získal zlato, které se bude vyjímat například vedle dvou celkových triumfů z Vuelty. Během – či spíše po skončení – závodu proti chronometru v Tokiu stihl i pobavit. V nejrychlejším čase profrčel cílem, ale linii zřejmě přehlédl a do pedálů zběsile šlapal i ve chvíli, kdy už nemusel.

Babiš se Kalouskovi omlouvat nemusí. Ve Sněmovně o něm řekl, že „zabil lidi cez padáky“

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nemusí omlouvat bývalému poslanci Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výroky, které o něm pronesl v Poslanecké sněmovně. Ve středu o tom rozhodl soud, podle nějž by případnou odpovědnost za premiérova slova beztak nesl stát, nikoliv Babiš osobně. Verdikt není pravomocný. Premiér o svém politickém rivalovi prohlásil, že rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“.

Živě
ON-LINE: Perušič opustil karanténu a chystá se na zápas. Prskavec i Fišerová postupují

Plavkyně Barbora Seemanová vybojovala na kraulařské dvoustovce šesté místo a zároveň opět překonala český rekord. Skifařky Lenka Antošová s Lenkou Fleissnerovou skončily ve finále B čtvrté a celkově desáté, dvojskif ve složení Vraštil, Šimánek naopak postoupil do finále. O medaile ve čtyřhře zabojují tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková a ve dvouhře Markéta Vondroušová. Kvalifikaci zvládli vodní slalomáři Tereza Fišerová a Jiří Prskavec.

Covidová krize v Austrálii: Tvrdá opatření pokračují, úřady prodloužily uzávěru Sydney

Australské úřady o další měsíc prodloužily uzávěru největšího města Sydney, kterému se navzdory několik týdnů trvajícímu lockdownu nedaří snížit denní přírůstky nákaz koronavirem. Za poslední den stát Nový Jižní Wales, jehož je Sydney metropolí, zaznamenal 177 nových případů infekce, o den dříve to bylo 172 případů, informovala agentura Reuters.

reklama

Domácí zpravodajství

Černý den ČSA: Před 45 lety se u Bratislavy zřítilo letadlo. Zemřelo 76 lidí, přežili tři

Když slunného letního rána 28. července 1976 do čtyřmotorového letadla Il-18B nastoupilo na pražském letišti v Ruzyni k letu ČSA do Bratislavy 79 lidí, nikdo nemohl tušit, že pro většinu jde o poslední cestu. Letoun se zřítil kousek od svého cíle – do jezera Zlaté písky u Bratislavy. Jedná se o druhou nejhorší leteckou katastrofu na území Slovenska.

Epidemie koronaviru v Česku zpomaluje: Laboratoře odhalily 252 nakažených

Epidemie koronaviru v Česku dál zpomaluje, v úterý laboratoře odhalily 252 nakažených, což je o 49 méně než před týdnem. Denní počty pozitivních testů klesají v mezitýdenním srovnání deset dní v řadě. Reprodukční číslo, které udává rychlost šíření epidemie, je na nejnižší úrovni od konce června, nyní dosahuje 0,86. Pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie, se drží deset dní. Dál klesá i takzvané incidenční číslo, tedy počet potvrzených případů za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, ke středě je to necelých 12 případů.

reklama