reklama

Před 501 lety vznikl první jáchymovský tolar. Alespoň tedy oficiálně

Tolary
Zdroj: iStock

Přestože rodině Šliků patřila rozsáhlá naleziště stříbra v Krušných horách, vydělávat na něm správně neměli. Veškeré drahé kovy totiž ze zákona patřily panovníkovi. Jenže Šlikové už byli na hraně zákona zvyklí bruslit dlouho.

reklama

Rodina, která to svou mimořádnou podnikavostí dotáhla z obyčejných chebských měšťanů až na hrabata, si po objevení prvních stříbrných žil v roce 1512 s platnými nařízeními hlavu nedělala. Sehnala si investory ze Saska, nakoupila vybavení a začala kutat, protože tam, kde je vidina enormního zisku, se na nějaké ty pokyny „shora“ nehledí.

Politické veletoče způsobené úmrtím Vladislava II., ustanovením císaře Maxmiliána I. poručníkem nezletilého kralevice Ludvíka a následnou Maxmiliánovou smrtí způsobily mnohé změny i v čerstvě založeném Jáchymově. Šlikové nakonec směli své stříbro vyvézt, ale jen do Saska, a to ještě výhradně ve formě ražených mincí. Jenže k ražbě neměli povolení.

Spisy pohltily četné požáry

Vzhledem k tomu, že hovoříme právě o Šlicích, je asi pochopitelné, že dodnes kolují zvěsti o jejich tajné, nelegální mincovně ve sklepeních „hradu“ Freudenstein, která měla svou činnost zahájit už minimálně roku 1519. Dobové materiály, listiny a spisy nicméně všechny shořely v jednom z četných požárů, takže se pravdu asi nikdy nedozvíme. Hodně odborníků se shoduje, že ve sklepení mince vznikat nemohly, rozhodně ne tak vyvedené do detailu, jako slavné jáchymovské tolary. Druhým dechem dodávají, že Štěpán Šlik bez mrknutí oka v rozporu se zákonem vyvážel za hranice vydolované stříbro, a tak nebylo pravděpodobné, že by se s výrobou mincí nějak extrémně schovával.

Že ale vznikly minimálně nějaké zkušební mince, je samozřejmě jisté; vývoz stříbra byl pro Šliky prakticky jediná varianta, jak na něm vydělat. A úspěch přeje připraveným.

Ať už to s prvními tolary bylo, jak chtělo, zemský sněm nakonec podlehl velkému diplomatickému úsilí Šliků a v roce 1520 jim právo ražby udělil. Štěpán Šlik ihned koupil dům Kunze Eirolta a zřídil v něm mincovnu. Dostal navíc privilegium, které v té době nemělo obdoby: Na své mince si směl vyrazit svůj rodový erb. Něco takového se stalo poprvé v evropských dějinách mincovnictví; mince do té doby zdobily jedině erby vládnoucích šlechtických rodů nebo zemské znaky.

Tolary měly sice předlohu, stejně byly ale unikátní

Svou minci, která se později rozšířila po celé Evropě i dál, Šlikové založili na minci právě ze Saska. Jmenovala se Klappmützentaler a jáchymovský tolar jí odpovídal ryzostí i váhou. A že to byla váha pořádná: celých 29,23 gramů. Ryzí stříbro přitom tvořilo víc než 93 procent mince.

Přední stranu zdobila postava svatého Jáchyma, patrona nově založeného města. V pravici světec třímal hůl a levou rukou přidržoval již zmíněný šlikovský erb. Zadní straně dominoval státní znak, tedy dvouocasý lev bez koruny.

Původní jáchymovský tolar, mince z roku 1525
Původní jáchymovský tolar, mince z roku 1525
Zdroj: iStock

Na některé mince, přesněji z roku 1520 a pak od roku 1525 dál, se razil i letopočet, což byla tehdy v mincovnictví víceméně novinka. Měnil se také nápis po obvodu mince, podle toho, kdo byl v zemi zrovna u moci.

Erb rodu Šliků
Erb rodu Šliků
Zdroj: CC BY-SA 4.0 / VitVit

Jáchymov během několika let opustily víc než dva miliony mincí

Mincovna jela ode dne jedna naplno. Šlikové pravděpodobně tušili, že politická situace v zemi je vratká jako osel na míči, a že takhle vydělávat nebudou moci navždy. Mezi lety 1520 a 1528 byly z Jáchymova do Lipska vyvezeny více než dva miliony tolarů. Přesto jsou dnes tyto mince obrovsky vzácné. Putovaly sice po celé Evropě a doslova a do písmene ovlivnily desítky budoucích světových měn, kvůli své kvalitě a vysokému obsahu stříbra jich ale valná většina dříve či později skončila v tavicích tyglících. Obrovský paradox je, že to, co se z nich vyrábělo nejčastěji, byly jiné lokální mince.

Evropské staré stříbrné mince
Evropské staré stříbrné mince
Zdroj: iStock

Ražba tolaru osud Šliků nakonec zbavila jejich pověstného štěstí. Štěpán Šlik, tehdejší hlava rodu, zemřel v bitvě u Moháče spolu s mladým králem, který v roce 1523 ražbu jáchymovských mincí konečně oficiálně posvětil –⁠ Ludvíkem Jagellonským. Trůn získal Ferdinand I. Habsburský a ten se nehodlal dívat, jak se nějaký obyčejný šlechtický rod jen tak obohacuje z nalezišť, která přece oficiálně náleží českému králi, tedy jemu. V roce 1528 odebral Šlikům právo těžby a když se mu  postavili na odpor, odstřihl je od jáchymovského stříbra definitivně. Podnikavou rodinu tak paradoxně po mnoha letech dostihl zákon, který úspěšně ignorovala už od objevení první stříbrné žíly na svém území.

Tagy: Jáchymov stříbro mince tolar Česká mincovna Od tolaru k dolaru mincování Šlikové
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Partie

Komunista Luzar: Nevyvolávejme ruskou odvetu. Může to skončit špatně

Komunista Luzar: Nevyvolávejme ruskou odvetu. Může to skončit špatně

Měli bychom si s Ruskem celou situaci ohledně výbuchu ve Vrběticích vyjasnit, myslí si komunistický poslanec Leo Luzar. Varoval, že ostrá vyjádření českých politiků mohou způsobit velké konflikty. Podle Luzara je potřeba, aby vláda poskytla více informací. Řekl to v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Za své výroky si vysloužil kritiku od poslanců napříč spektrem.

Stojíme při vás. Rozhodnutí Česka vyhostit diplomaty podpořily USA, Británie i Lotyšsko
Vrbětice rozpoutaly střet o Rusko. Češi se na sociálních sítích o kauze dohadují
reklama
reklama
Pohřeb prince Philipa obrazem: Královna Alžběta v kapli plakala, Harry se usmiřoval

Velká Británie

Domácí zpravodajství

O spojení Rusů s Vrběticemi jsem věděl, říká exministr zahraničí Petříček
Neviděli jste je? Dva Rusové stojí za výbuchem ve Vrběticích i otravou Skripala
Další články
reklama
reklama