5.díl - První mince s erbem šlechtického rodu
Přestože rodině Schliků patřila rozsáhlá naleziště stříbra v Krušných horách, vydělávat na něm správně neměli. Veškeré drahé kovy totiž ze zákona patřily panovníkovi. Jenže Schlikové už byli na hraně zákona zvyklí bruslit dlouho.
Rodina, která to svou mimořádnou podnikavostí dotáhla z obyčejných chebských měšťanů až na hrabata, si po objevení prvních stříbrných žil v roce 1512 s platnými nařízeními hlavu nedělala. Sehnala si investory ze Saska, nakoupila vybavení a začala kutat, protože tam, kde je vidina enormního zisku, se na nějaké ty pokyny „shora“ nehledí.
Politické veletoče způsobené úmrtím Vladislava II., ustanovením císaře Maxmiliána I. poručníkem nezletilého kralevice Ludvíka a následnou Maxmiliánovou smrtí způsobily mnohé změny i v čerstvě založeném Jáchymově. Schlikové nakonec směli své stříbro vyvézt, ale jen do Saska, a to ještě výhradně ve formě ražených mincí. Jenže k ražbě neměli povolení.
Spisy pohltily četné požáry
Vzhledem k tomu, že hovoříme právě o Schlicích, je asi pochopitelné, že dodnes kolují zvěsti o jejich tajné, nelegální mincovně ve sklepeních „hradu“ Freudenstein, která měla svou činnost zahájit už minimálně roku 1519. Dobové materiály, listiny a spisy nicméně všechny shořely v jednom z četných požárů, takže se pravdu asi nikdy nedozvíme. Hodně odborníků se shoduje, že ve sklepení mince vznikat nemohly, rozhodně ne tak vyvedené do detailu, jako slavné jáchymovské tolary. Druhým dechem dodávají, že Štěpán Schlik bez mrknutí oka v rozporu se zákonem vyvážel za hranice vydolované stříbro, a tak nebylo pravděpodobné, že by se s výrobou mincí nějak extrémně schovával.
Že ale vznikly minimálně nějaké zkušební mince, je samozřejmě jisté; vývoz stříbra byl pro Schliky prakticky jediná varianta, jak na něm vydělat. A úspěch přeje připraveným.
Ať už to s prvními tolary bylo, jak chtělo, zemský sněm nakonec podlehl velkému diplomatickému úsilí Schliků a v roce 1520 jim právo ražby udělil. Štěpán Schlik ihned koupil dům Kunze Eirolta a zřídil v něm mincovnu. Dostal navíc privilegium, které v té době nemělo obdoby: Na své mince si směl vyrazit svůj rodový erb. Něco takového se stalo poprvé v evropských dějinách mincovnictví; mince do té doby zdobily jedině erby vládnoucích šlechtických rodů nebo zemské znaky.
Tolary měly sice předlohu, stejně byly ale unikátní
Svou minci, která se později rozšířila po celé Evropě i dál, Schlikové založili na minci právě ze Saska. Jmenovala se Klappmützentaler a jáchymovský tolar jí odpovídal ryzostí i váhou. A že to byla váha pořádná: celých 29,23 gramů. Ryzí stříbro přitom tvořilo víc než 93 procent mince.
Přední stranu zdobila postava svatého Jáchyma, patrona nově založeného města. V pravici světec třímal hůl a levou rukou přidržoval již zmíněný schlikovský erb. Zadní straně dominoval státní znak, tedy dvouocasý lev bez koruny.
Původní jáchymovský tolar, mince z roku 1525 Zdroj: iStock
Na některé mince, přesněji z roku 1520 a pak od roku 1525 dál, se razil i letopočet, což byla tehdy v mincovnictví víceméně novinka. Měnil se také nápis po obvodu mince, podle toho, kdo byl v zemi zrovna u moci.
Erb rodu Šliků Zdroj: CC BY-SA 4.0 / VitVit
Jáchymov během několika let opustily víc než dva miliony mincí
Mincovna jela ode dne jedna naplno. Schlikové pravděpodobně tušili, že politická situace v zemi je vratká jako osel na míči, a že takhle vydělávat nebudou moci navždy. Mezi lety 1520 a 1528 byly z Jáchymova do Lipska vyvezeny více než dva miliony tolarů. Přesto jsou dnes tyto mince obrovsky vzácné. Putovaly sice po celé Evropě a doslova a do písmene ovlivnily desítky budoucích světových měn, kvůli své kvalitě a vysokému obsahu stříbra jich ale valná většina dříve či později skončila v tavicích tyglících. Obrovský paradox je, že to, co se z nich vyrábělo nejčastěji, byly jiné lokální mince.
Evropské staré stříbrné mince Zdroj: iStock
Ražba tolaru osud Schliků nakonec zbavila jejich pověstného štěstí. Štěpán Schlik, tehdejší hlava rodu, zemřel v bitvě u Moháče spolu s mladým králem, který v roce 1523 ražbu jáchymovských mincí konečně oficiálně posvětil – Ludvíkem Jagellonským. Trůn získal Ferdinand I. Habsburský a ten se nehodlal dívat, jak se nějaký obyčejný šlechtický rod jen tak obohacuje z nalezišť, která přece oficiálně náleží českému králi, tedy jemu. V roce 1528 odebral Sch'likům právo těžby a když se mu postavili na odpor, odstřihl je od jáchymovského stříbra definitivně. Podnikavou rodinu tak paradoxně po mnoha letech dostihl zákon, který úspěšně ignorovala už od objevení první stříbrné žíly na svém území.
