Viroložka Hana Zelená o aktuální covidové situaci
Dělejme jen taková proticovidová opatření, která mají smysl a přináší nám větší přínos než škodu, vyzvala ve vysílání CNN Prima NEWS viroložka Hana Zelená. Domnívá se, že počet nakažených bude v dalších týdnech růst, směrodatná je prý ale zátěž nemocnic. K nemoci by se podle expertky mělo přistupovat jako k jiným respiračním virům.
Ve čtvrtek přibylo v Česku 1 549 nových případů koronaviru, to je nejvíc za jeden den od začátku května a o téměř třetinu víc než před týdnem. Hospitalizovaných s covidem bylo 262 osob, jejich počet se za dva týdny téměř zdvojnásobil, oproti minulému týdnu se zvýšil o 49.
„Předpokládám, že reálný počet pozitivních je několikanásobně vyšší, než kolik jsme jich zaznamenali. Procenta pozitivních testů jsou docela vysoká, takže se lidé bez příznaků nevyšetřují,“ uvedla Zelená.
Covid jako normální respirační virus
Za nárůstem počtu nových případů jsou nakažlivější submutace varianty omikron BA.4 a BA.5. „Dokáží unikat imunitě navozené očkováním nebo proděláním nemoci. Jenže vyšší počet nakažených není doprovázen zvýšenou zátěží na nemocnice,“ dodala viroložka.
Infekce submutacemi probíhají lehce nebo zcela bez příznaků. „Je namístě, abychom ke covidu přistupovali jako k dalším respiračním virům,“ podotkla Zelená.
Zdá se, že mezi většinou odborníků a vládou panuje shoda, jak naložit s případným opětovným zavedením opatření proti šíření covidu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku května ujistil, že žádné lockdowny, jaké jsme viděli v poslední dvou letech, neplánuje.
Plošné používání roušek nezabrání šíření infekce
Mezi experty se ale po vzoru zahraničí mluví o návratu roušek či respirátorů, například v hromadné dopravě. Zelená s odkazem na německé vědce uvedla, že kdyby se roušky používaly správně, efekt by měly.
„V plošném používání ale není možné dosáhnout, aby byly aplikovány správně. Efekt jejich nošení je pak pochybný. Jsem přesvědčena, že plošné používání roušek nedokáže zabránit šíření infekce. Mezi státy, kde se nosily striktně, a kde ne, významný rozdíl nebyl,“ zhodnotila viroložka.
Přesto očekává, že až bude v populaci opět vyšší nemocnost, některé restrikce přijdou. „Musíme ale dělat taková opatření, která mají smysl a přináší nám větší přínos než škodu,“ zdůraznila.
Indikátorem pro zavádění možných omezení a pravidel by neměl být počet nově nakažených. Důležitý je podle Zelené případná eskalace vážných případů, kdy lidé skončí v nemocnici. „Pokud bude tento trend narůstat, opatření jsou namístě. Ale měla by se aplikovat cíleně a pro určitá místa,“ konstatovala.
Ještě před několika týdny odborníci čekali, že nebližší vlna covidu nás zastihne na podzim. Jenže situace se změnila a dorazila už během léta. Dělat další předpovědi je tak ošemetné. Vývoj nemoci lze částečně predikovat ze zkušeností jiných států.
„Vidíme nárůst v Německu, Francii nebo Velké Británii. O několik týdnů dříve ale byla vlna v Portugalsku, kde však zase poklesla. Podobný vývoj bude i jinde. Dosáhneme nějakého vrcholu, který nebude tak vysoký jako v zimních měsících. Následně dojde k poklesu. Je pravděpodobné, že počet případů bude teď nějakou dobu růst. Už dva roky vidíme stejné trendy,“ doplnila Zelená.
