Debatující ze čtvrtečního zasedání Evropského parlamanetu. Foto: Twitter/Evropský parlament Zdroj: Twitter.com
Chceme mít slovo v tom, jak se peníze z fondu obnovy EU po koronavirové krizi využijí a budeme hlídacím psem. To zaznělo ve čtvrtek v Evropském parlamentu z úst šéfa největší europarlamentní frakce Evropské lidové strany Manfreda Webera. Europarlament projednává dlouhodobý rozpočet EU, jehož součástí fond obnovy je. Může jej i vetovat.
Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek apelovali na členy Evropského parlamentu, aby podpořili dohodu unijních lídrů. Europoslanci dosaženou dohodu většinou vítají, kritizují ale některé parametry rozpočtu. Nesouhlas zazněl například u dlouhodobých škrtů, mimo jiné v penězích na podporu vědy a výzkumu.
„Jsem rád, že byla nalezena shoda, dohoda mě ale netěší,“ řekl v europarlamentu Weber. Podobně jako zástupci dalších velkých skupin má za to, že současný návrh víceletého rozpočtu „nenabízí odpovědi na výzvy příštích sedmi let“.
Weber: Evropa není dojná kráva
Nelíbí se mu ani to, že podle něj nikdo přesně neví, na co budou peníze z fondu obnovy využity. „Evropa není dojnou krávou a bankomatem pro národní rozpočty. Celkem 90 procent z těch 750 miliard eur půjde rovnou do rozpočtů členských států a nikdo přesně neví, na co se vynaloží,“ řekl Weber.
„Otázka je, zda půjdou na ekonomický růst a zda se vynaloží na jasné evropské projekty. Chceme mít slovo v tom, jak se peníze využijí, a budeme tím hlídacím psem, co se týče přidané evropské hodnoty,“ dodal Weber.
Předseda frakce Obnova Evropy, do níž patří například české hnutí ANO, Dacian Cioloș řekl, že nové zdroje peněz EU by měly být schváleny dříve, než se budou půjčovat peníze. Za frakci konzervativců ECR, kam patří česká ODS, vystoupil například její místopředseda Roberts Zīle. „Považujeme národní vlády za hlavní aktéry, které mají zajišťovat podporu a konkrétní opatření,“ řekl.
Europoslanci mohou dohodu ze summitu vetovat
Evropský parlament bude mít při schvalování víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027 poslední slovo a může jej i vetovat. Po přijetí usnesení k rozpočtu, což by mělo být ještě ve čtvrtek, začne jeho vyjednávací tým jednat s představiteli Rady Evropské unie, která je kolektivním vrcholným orgánem unie.
Prezidenti a předsedové vlád členských zemí evropského bloku v noci na úterý po čtyřdenním maratonu jednání schválili zvýšení dlouhodobého rozpočtu o fond v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) určený na oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
Europoslanci ale nebudou mít možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku, jeho souhlas je ovšem nutný pro schválený celého víceletého rozpočtu.
Jádro jako čistý zdroj
Z českých europoslanců vystoupil europoslanec hnutí ANO Ondřej Knotek. „Evropské prostředky, které by měly být vynaloženy na klimatická opatření, by měly být otevřeny všem možným dostupným a účinným technologiím, tedy i jaderné energetice,“ řekl.
Právě prosazení zařazení jádra mezi takzvané čisté zdroje uložila česká Poslanecká sněmovna premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ještě před tím, než se summit v Bruselu konal. Navrhl to a prosadil poslanec ODS Jan Skopeček. A právě ODS Babiše kritizuje, že zařazení jádra nevyjednal.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je neúspěchem absence jakýchkoliv zpráv o vyjednání přijetí jádra jako čistého zdroje. „O této oblasti premiér mlčí, i když jej k vyjednání zavázala usnesením Poslanecká sněmovna. Závěrečná zpráva summitu naopak hovoří o zřízení fondu pro Litvu, Slovensko a Bulharsko na financování odstavení jejich jaderných elektráren,“ uvedl Fiala.
