Ceny potravin letí vzhůru. Některé politické strany proto slibují, že pokud uspějí ve volbách, zasadí se o jejich zlevnění. Část politiků dává zase větší důraz na kvalitnější potraviny bez chemie. Jak to chtějí udělat a mají se svými recepty šanci?
ČSSD už nějakou dobu tlačí na snížení DPH na potraviny. Základní potraviny by se měly přeřadit z 15procentní sazby do 10procentní. „Musí to být předmětem debaty. Potraviny jako celek by měly mít snížené DPH na úroveň okolních států jako Německo nebo Polsko,“ prohlásil minulý týden ministr zemědělství za ČSSD Miroslav Toman.
Poslanec sociálních demokratů Václav Votava už ve Sněmovně předložil pozměňovací návrh na snížení DPH. V odůvodnění uvedl, že kvůli pandemii koronaviru se zavedla řada omezujících opatření, která měla nebo nepřímo stále ještě má negativní dopad na ekonomiku.
„Tyto negativní dopady zahrnují nejen podnikatelský sektor, ale také spotřebu obyvatelstva. Růst cen dopadá především na nejohroženější skupiny obyvatelstva. Pro zmírnění dopadů se tedy navrhuje do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 procent zařadit některé základní potraviny, jakými jsou maso, ryby, mléko, vejce, máslo, zelenina, ovoce a chléb,“ píše Votava.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček pro CNN Prima NEWS řekl, že snížení DPH by mohlo pomoci a ceny potravin snížit. „Lze však očekávat, že část snížení se do ceny nepromítne a prodejci si nechají trošku vyšší marži. To už jsme v minulosti, kdy se přeřazovaly roušky do nižších sazeb DPH,“ upozornil Křeček.
„Je tady konkurenční prostředí, které by mělo vést k tomu, že se řetězce budou snažit dělat ceny co nejatraktivnější pro zákazníky a snížení DPH by promítli do koncové ceny. Ale nedomnívám se, že by se promítlo celé snížení,“ míní Křeček.
ČSSD kritizuje díru v rozpočtu, ale sama by ji vytvořila
Druhá stránka věci je podle něj rozpočtová odpovědnost. Připomněl, že právě sociální demokraté dlouhodobě kritizují rozhodnutí ANO a ODS zrušit superhrubou mzdu kvůli „sekeře“ do státního rozpočtu. „ČSSD to vadilo hodně. Ale snížení DPH udělá výpadek do státního rozpočtu také,“ podotkl ekonom.
Votava ve svém pozměňovacím návrhu na snížení DPH počítá s tím, že roční dopad do příjmů veřejných rozpočtů do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 procent by byl kolem 8,5 miliardy korun.
Zlevnit potraviny chce i SPD. „Vrátíme levné a kvalitní potraviny do českých supermarketů. Naším cílem je podpora českých zemědělců a českých potravin za férové ceny,“ slibuje hnutí v předvolební kampani.
Cestu jak zlevnit vidí SPD v zavedení kvót na české potraviny. V tomto volebním období se poslanec Zdeněk Podal s poslankyní za ANO Margitou Balaštíkovou snažil prosadit, aby obchody povinně prodávaly až 85 procent českých potravin. Návrh nakonec neprošel.
Odborníci a ekonomové však varují, že kvóty by naopak ceny potravin zvedly. „Domnívám se, že kvóty by vedly ke zdražení potravin. Obchodníci by si nemohli vybírat sortiment přesně podle nabídek dodavatelů. Museli by najednou vybírat tak, aby naplnili kvóty,“ zdůraznil ekonom Křeček.
Piráti a STAN i koalice Spolu tlačí na biopotraviny
Potravinám se věnují i další strany. Koalice Spolu i Piráti a Starostové se ale spíš zaměřují na zlepšení kvality jídla. „Podpoříme bioprodukci potravin a budeme neústupní v prosazování našich národních zájmů v oblasti dvojí kvality. Podpoříme činnost potravinových bank, abychom snížili plýtvání,“ slibuje koalice Spolu.
„Na úrovni EU nedovolíme dovoz potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy. Budeme prosazovat společný přístup ke vhodnému zacházení se zvířaty (včetně celoevropského zákazu klecových chovů nosnic či kožešinových farem) tak, aby zákazem nebyli znevýhodněni čeští zemědělci,“ stojí v programu stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Piráti a STAN chtějí prosadit podíl biopotravin ve veřejném stravování. Chtějí klást důraz i na osvětu. „Zasadíme se o to, aby se pomocí vzdělávacích programů a školení rozvíjela nutriční a potravinová gramotnost tak, aby splňovala kritéria nutriční, sociální, lokální, ekonomické a environmentální udržitelnosti. A to zejména ve školních jídelnách (proměna spotřebního koše), zdravotnických a sociálních službách, potravinových bankách a ve veřejných zakázkách,“ píše se v programu Pirátů a Starostů.
Potraviny zdražují v Česku i ve světě. Podle údajů OSN z letošního června vzrostl index cen nejrychleji za deset let. V České republice meziročně zdražila například zelenina o 6,9 procenta, připlatíme si hlavně za papriky nebo rajčata. Brambory byly o 2,8 procenta dražší než před rokem.
