Konec měření rychlosti v obcích? Nová vláda chce shrábnout zisky z radarů, starostové se bouří
Nedávné oznámení budoucí vlády, že obcím vezme peníze z pokut, vyvolalo vlnu kritiky. Koalice ANO, SPD a Motoristů sobě oznámila, že finance půjdou do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kde chybí miliardy. Jenže kritici tvrdí, že to vyústí v úplný konec měření rychlosti.
„Velmi často se to stává jakousi kasičkou pro konkrétní obce a regiony. My chceme, aby se to rozdělovalo férovějším způsobem, podobně jako se například nastavil mechanismus vážení kamionů,“ zdůvodnil plán poslanec Karel Havlíček (ANO).
ČTĚTE TAKÉ: Babiš si jmenování vlády zdržuje sám, řekl Jelínek. Po něm bude jako tyrannosaurus rex, míní Kubáček.
Podobný názor zastávají i Motoristé. „Jsou často (radary) na nesmyslných místech, kde žádné nebezpečí nehrozí, jen proto, aby se na nich dalo rýžovat. To musí skončit. Pokud tedy radar je ziskový, ten zisk dostane stát, který ho zase do silnic vrátí,“ řekl pro iDNES předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. Dalším cílem je podle něj zastavení měření rychlosti na některých místech. Pokud radar nevydělává, měla by ho podle něj obec vypnout. „Měřit rychlost má policie, od toho ji máme. A ne města, která vytvářejí pasti na řidiče, aby si přilepšovala vlastní rozpočet, který je na rozdíl od státu přebytkový,“ doplnil Šťastný.
Plán rodící se vlády ale schytává ostrou kritiku od vedení obcí a měst. „Pro nás je nepřijatelné, abychom nesli jen ty náklady. Buď celou agendu převezme stát a nechá si to, nebo to ponechá obcím,“ řekl pro CNN Prima NEWS starosta Prahy 12 Vojtěch Kos (ODS).
„Ještě bych pochopil, kdyby nám vzali zisk z těch dálničních radarů. Ale ve městě? My tu platíme všechny silnice, na které nám stát nedá ani korunu,“ uvedl podle iDNES primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO). Ten chce spolu s dalšími starosty a primátory vytvořit tlak na vládu, aby od této myšlenky odstoupila.
Kupka: Bude to konec měření
Záměr zkritizoval i ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). „Pokuty za rychlost z radarů přece nemají sloužit k tomu, aby se tím spravoval rozpočet státu. Nová vláda chce zmrazit růst cen dálničních známek a tímto krokem nejspíš bude řešit výpadek těchto příjmů,“ uvedl ministr. Doplnil, že to akorát zapříčiní konec radarů. „Tímhle způsobem pouze zajistí to, že se nikde měřit nebude,“ tvrdí Kupka.
Čtěte také
Peníze vybrané z pokut jsou pro mnohé obce lukrativním zdrojem příjmů. Vimperk například minulý rok z deseti svých radarů vybral 17 milionů korun a po odečtení nákladů mu zbylo 4,5 milionu. Zisk ale město podle slov svého vedení investuje do dopravní infrastruktury. „Je to nějaké přilepšení rozpočtu, ovšem stavíme z toho chodníky, parkoviště, přechody. Kdybychom ten zisk neměli, stěží to uděláme. Myslím, že pokud návrh projde, s úsekovým měřením bude konec,“ říká starostka sedmitisícového Vimperku Jaroslava Martanová (STAN).
Kritický názor zastávají i obce, které radary mají, peníze z pokut ale jdou jiné pověřené obci. To je příklad Srubce na Českobudějovicku, kde každý měsíc vyfotí radar 300 hříšníků, peníze ale inkasuje okresní město. „Z vybraných pokut nám zaplatí každý měsíc 58 tisíc korun, kolik stojí nájem radaru. Pokud už nebudou mít zisk, tak se na nás vykašlou a nebudou tady měřit,“ obává se starostka Srubce Lenka Malá (Občané pro Srubec).
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chci ostře řezanou stranu, řekl Kupka. Spustíme vlastní televizní proud ODS, dodal.
Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a nyní studuje mediální studia na Metropolitní univerzitě. Na CNN Prima NEWS začala jako stážistka, v lednu 2024 se stala součástí redakce. Předtím publikovala hlavně do kulturních magazínů. Mezi její záliby patří hlavně hudba, čtení a focení.
