Strážní věž i mučírna. Zvon majestátní klatovské dominanty býval slyšet až v Plzni

Byla součástí dobového protipožárního systému, sama přitom vyhořela krátce po svém dokončení. S tím ale architekti Černé věže prý počítali už při její stavbě. „Požáry byly velmi časté. Počítalo se s tím, že ta dřevěná patra jednou shoří. Aby se tesařům usnadnila práce, má každé patro několik vystouplých konzolí, na které se zachytily trámy a nemusely se zabourávat do zdiva,“ vypráví Martin Kříž, místopředseda Klubu přátel Klatovska.

Cestou na vrchol Černé věže v Klatovech narazíte na majestátní zvon, jeho předchůdce sem byl zavěšen v 16. století. Při požáru v roce 1758 se ale roztavil a musel být o rok později nahrazen novým. Lidé mu začali přezdívat Vondra a visí tu dodnes.

Příliš hlasitý zvon

Zvon se rozezvučí vždy několikrát do roka, a to při speciálních příležitostech, kdy sem dorazí parta zvoníků. Ti dohlížejí na to, aby zvonil správně a aby se při tom nepoškodil. „Jeho hlas se údajně nesl do daleka a prý zněl až v daleké Plzni, takže do něj byla dodatečně udělána díra, aby se tolik nerozezníval,“ vykládá Martin Kříž.

Nicméně každému, kdo dojde až na vrchol, budiž odměnou dechberoucí výhled do okolní krajiny. „Na jihozápadě jsou vidět dominantní vrchy jako Honen Bogen, což je vrch v Německu, nebo Malý a Velký Ostrý a celé panorama téhle části Šumavy,“ vyjmenovává místopředseda.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čoudilo, prskalo a páchlo. Veřejné osvětlení ale kdysi v Praze prudce snížilo kriminalitu

Jak se bydlelo v Černé věži?

Jeden by si řekl, že ten, kdo má takový výhled z domova, je šťastný člověk. Černá věž skutečně byla donedávna domovem pro jednu rodinu. „Věžník tady bydlel už od postavení Černé věže, tedy od 16. století. A střídali se tady často po několik generací. Poslední věžník odcházel do důchodu v roce 1962, pak byla věž naplno zpřístupněna. Tehdy za první republiky tu žila celá rodina. To znamená dva dospělí plus šest dětí,“ vypočítává místopředseda Klubu přátel Klatovska.

Život ve věži ale nebyl žádný med. Nejen kvůli neustálému chození do schodů. Kvůli úzkým chodbám byl problém spoustu věcí dostat nahoru, rodina proto musela využívat k tomu zřízený rumpál. Je ale pravda, že příliš se toho do věže stejně nevešlo. V dnešní době, kdy má každý člověk kvantum věcí, si jen těžko dokážeme představit, jak se osmičlenná rodina do malého prostoru poskládala. Prostředí se nicméně v průběhu let měnilo. Třeba v 19. století, kdy přišla Černá věž o svou střechu. „Vypadala trochu jinak, byla taková baňatá. A byla stržena vichřicí v roce 1870, což byla vichřice, která zničila starou Šumavu, a celá střecha se zapíchla do náměstí. Pak byla udělána nová střecha, která je tady doposud,“ líčí Martin Kříž.

Mučírna ve věži

Věž má ale i poměrně temnou minulost, kdysi byli v prvním patře mučeni lidé. Avšak právě do těchto prostor jsme se s kamerou pořadu Prima Česko nedostali, místo je totiž pro veřejnost uzavřené. Nahlédnout tam lze malým okénkem. „Pravděpodobně tam byl žebřík, který sloužil k napínání, a byly tam věci jako palečnice a další instrumenty, které kat používal,“ vypráví Kříž.