Bylinky jako naděje v boji proti Alzheimerově chorobě. Nový lék ukázal slibné výsledky

Obyčejné bylinky mohou skrývat klíč k léčbě Alzheimerovy choroby. Vědci totiž zjistili, že látka obsažená v rozmarýnu a šalvěji dokáže nejen zastavit, ale možná i zvrátit průběh této zákeřné nemoci.

Tým vědců z kalifornského Scripps Research Institute objevil způsob, jak využít kyselinu karnosovou, přírodní sloučeninu nacházející se v rozmarýnu a šalvěji, k boji proti Alzheimerově chorobě. Nový experimentální lék, nazvaný diAcCA, nejenže potlačuje zánět mozkové tkáně, ale také obnovuje nervová spojení, která jsou klíčová pro učení a paměť. Výzkum byl publikován v odborném časopise Antioxidants na konci února.

ČTĚTE TAKÉ: Nekončící extrémní únava i mozková mlha. Neviditelná nemoc, na kterou neexistuje lék

Podle českého neurologa Martina Tolara trpí Alzheimerovou chorobou nebo jejími ranými mozkovými změnami až 416 milionů lidí po celém světě. V České republice je v pokročilé fázi onemocnění přibližně 140 tisíc lidí. „Dá se říci, že každý osmý člověk má již nějaké změny v mozku,“ sdělil dříve Tolar pro CNN Prima NEWS. Vědci se proto dlouhodobě snaží najít způsoby, jak zpomalit nebo zvrátit její průběh.

Kyselina karnosová je známá svými antioxidačními a protizánětlivými účinky, ale v čisté formě je příliš nestabilní, což dosud bránilo jejímu využití v léčbě. Vědci ze Scripps Research proto vyvinuli stabilní derivát diAcCA, který se v těle přeměňuje zpět na kyselinu karnosovou a snadno se vstřebává do krevního oběhu.

Pozoruhodné výsledky u laboratorních myší

Vědci testovali účinky diAcCA na geneticky upravených myších, které měly příznaky Alzheimerovy choroby. Po tři měsíce dostávaly buď diAcCA, nebo placebo, a poté podstoupily různé kognitivní testy, včetně vodního bludiště a testu strachu. V testu strachu se myši učily „zamrznout“, když uslyšely zvuk spojený s mírným šokem, čímž se testovala jejich schopnost pamatovat si traumatické nebo stresující zážitky.

Myši léčené diAcCA vykazovaly významné zlepšení paměti a prostorové orientace. Jejich mozky měly méně zánětů, nižší množství amyloidových plaků a více propojení mezi nervovými buňkami. „Testovali jsme různé paměťové testy a výsledky byly jednoznačné – myši nejenže zpomalily pokles kognitivních funkcí, ale jejich paměť se téměř zcela obnovila,“ uvedl profesor Stuart Lipton, hlavní autor studie.

V čem léčba spočívá?

Jedním z klíčových aspektů diAcCA je jeho selektivní aktivace. Lék působí pouze v mozkových oblastech postižených zánětem, což minimalizuje vedlejší účinky. Navíc dokáže odstranit škodlivé proteiny, jako jsou amyloid-β a fosforylovaný tau, které jsou považovány za hlavní spouštěče Alzheimerovy choroby.

Protože je kyselina karnosová již schválena americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jako bezpečná látka, může diAcCA projít klinickými testy rychleji než běžné experimentální léky. Vědci doufají, že by tento lék mohl nejen pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou, ale také přispět k léčbě dalších onemocnění spojených se zánětem, jako jsou Parkinsonova choroba, cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Po odpojení poloviny mozku měl být z Lukáška ležák. Dnes chodí, maminka však prosí o pomoc

Tagy: