Michaela Kunová se pro záchranu klecových slepic rozhodla poté, co na Fb stránkách našla příspěvek o výkupu z velkochovů. Zdroj: Michaela Kunová
Na začátku byla Slepice v nouzi. Tahle nezisková iniciativa si vzala za cíl popularizovat domácí volný chov slepic a upozorňovat na podmínky ve velkochovech. Když se na sociálních sítích začaly objevovat fotografie a videa zubožených slepic, kterým tato iniciativa dala druhou šanci výkupem z velkochovu a následným umístěním do domácností, zvedla se vlna zájmu a touhy pomoci. A nezastavila se dodnes.
„Vždycky jsme měli slepice, už co si pamatuji. Když nám zbylo asi osm důchodkyň, začala jsem hledat na internetu, kde by se daly koupit další. Narazila jsem na stránky Slepice v nouzi a myšlenka tohoto projektu mě vážně oslovila,“ vzpomíná Radka Měřičková, která je přesvědčená, že každé zvíře by mělo žít v důstojných podmínkách. „V první várce jsem si vzala třicet ubožaček z klecí, letos dalších dvacet. Je hezké i smutné zároveň, jak poznávají slunce, vítr, déšť i hlínu. A jak po dvou týdnech pookřejí,“ popisuje Radka. Přitom vzpomíná tisíce těch, které v klecích stále živoří.
Okřídlený terapeut
Soucit dovedl ke slepicím z velkochovu i Vlaďku Vranou. „Nezaslouží si po roce, kdy jsou nucené plkat jedno vejce za druhým – navíc v šíleném tempu a v šílených podmínkách – skončit tak mladé v transportu do koncentráku,“ míní Vlaďka, která chtěla právě těmto slepicím dopřát možnost „dožít na trávě“. „Nejsem vegetarián, ale jsem proti nehumánnímu zacházení s čímkoliv živým,“ dodává.
Podle Vlaďky jsou její slepice antistresovým a terapeutickým členem domácnosti. „Nečekala jsem, že mi bude stačit sedět venku a jen na ně koukat. Přiznávám, že si s nimi i vcelku dobře popovídám,“ směje se. „Ten terapeutický člen domácnosti je přesný,“ souhlasí s ní Veronika Raltová. „Chtěla jsem si koupit psa, ale narazila jsem na ‚klecovky‘ a úplně jsem jim propadla. Sedím na zahradě, koukám na ně a je mi fajn,“ popisuje Veronika. „Už jsme měli i kuřátka. To je teprve kino,“ rozplývá se.
Převoz klecovek do nového domova Zdroj: Slepice v nouzi
Odměna za dobrý skutek?
Pokud lidé nevykupují slepice z velkochovů především kvůli vejcím, shodují se, že je to k dobrému skutku příjemná přidaná hodnota. „Bylo mi jich líto, co musí zažít pro to, aby měli lidé levná vajíčka ze supermarketu! Takhle jsme získali úžasné domácí mazlíčky a vajíčka jako bonus k tomu. Navíc – děti alespoň ví, kde a jak se vajíčka berou,“ usmívá se Sylvie.
„Domácí vajíčka, upotřebení zbytků jídla a skvělý pocit z toho, jak se každý den zlepšují,“ vyjmenovává Alžběta Pavlíčková nejen výhody slepic z velkochovu. Ostatně, co se zbytků z kuchyně týče nebo i pomoci se škůdci na zahradě, to si majitelé slepic pochvalují ve velkém. „Jednoznačně u nás vedou myši. Takovou rychlost, jakou dokáže slepice vyvinout při lovu myši, to nedá ani kočka,“ směje se Radka Měřičková.
Slepice dokážou také skvěle pohnojit zahradu nebo trávník na dvoře. Ostatně to jste si u nás mohli přečíst už v příspěvcích naší blogerky Marcely, která pro vás sepsala 10 důvodů, proč byste si měli slepice pořídit.
Nesouhlasíte s klecovým chovem slepic či jiných zvířat? Zbývá několik málo dní, během kterých můžete podpořit občanskou iniciativu Konec doby klecové. Do jejich cíle, kterým je jeden a půl milionu podpisů, zbývá už jen pár tisíc.
Jedna z 56 slepic, které Martina Vavřínová přivezla z velkochovu. Kdyby tam zůstaly, čekala by je cesta na jatka. Zdroj: Martina Vavřínová
