Částečnou imunitu může mít člověk i bez prodělání koronaviru, uvedl imunolog Hořejší

Hořejší uvedl, že se ukazuje, že kromě protilátek hraje zřejmě důležitou úlohu také takzvaná buněčná imunita založená na T-lymfocytech. Tyto bílé krvinky pomáhají B-lymfocytům vyrábět kvalitní protilátky, zabíjejí infikované buňky, čímž brání šíření nákazy a vyvolávají zánětlivé reakce pro likvidaci infekce v místě vzniku. „Zdá se, že částečnou buněčnou imunitu může mít část populace i bez prodělání COVID-19, a to na základě předchozí zkušenosti s infekcí jinými podobnými koronaviry, které vyvolávají lehká respirační onemocnění,“ řekl vědec.

Chybí však dostatečná odpověď na to, jakou konkrétní roli buněčná a protilátková imunita hrají a jak dlouho protilátky člověka, který nemoc prodělal, ochrání. „Předpokládá se, že by to mohlo být několik měsíců až rok,“ podotkl Hořejší.

Superpřenašeči a superimunita. Proč se nemusíte nakazit od rodiny, ale v tramvaji ano?

Zdraví

S přibývajícím počtem nakažených se nabízí otázka, jak je to vlastně s imunitou proti covidu. Čím to, že někteří lidé se nenakazí, i když sdílí jednu domácnost s nakaženým, a jiní chytnou virus například v tramvaji? V rozhovoru pro CNN Pima NEWS problematiku vysvětlila epidemioložka Kateřina Fabiánová. Důležitou roli hrají takzvaní superpřenašeči, říká.

Proč koronavirus na lidi působí rozdílně?

Jednou ze zásadních otázek je i to, proč covid působí tak rozdílně na různé lidi. Hořejší uvedl, že podle současných poznatků to vypadá, že už brzy po začátku infekce lze prostřednictvím krevních testů s velkou pravděpodobností rozpoznat pacienty ohrožené vážnou formou nemoci.

Hořejší popsal dva hlavní důvody těžkého průběhu. Jde o to, že špatně funguje první a nejrychlejší úroveň obrany založená na protivirových bílkovinách interferonech. „Takže dojde k velmi silnému pomnožení viru a přímému poškozování plicních buněk, ale i dalších orgánů, které mohou být tímto virem také infikovány –⁠ například ledviny, nervová soustava či svaly,“ řekl imunolog.

Druhou příčinou je pak příliš silná reaktivita nevhodně použitých imunitních zbraní. To způsobí zánět, což dopadá opět na plíce a další zasažené orgány. O slabinách imunitního systému u části pacientů, které by mohly odhalit cílené testy, referovaly například rozsáhlé studie publikované v září v časopisu Science.

Jeden den negativní, druhý pozitivní. Testy nepoznají mnoho nakažených, varují lékaři

Koronavirus

Vycházíme i z vlastích redakčních zkušeností. Naše kolegyně, reportérka Lenka Špillarová, podstoupila test, protože byla v kontaktu s nakaženým. Vyšel jí ovšem negativní. Už druhý den se však necítila dobře a tak šla raději na test znovu. Byl pozitivní. Co si o tom myslet? Kolik nakažených chodí venku s negativními testy v ruce a cestují na ně třeba i do zahraničí? Jaká je spolehlivost nyní užívaných PCR testů a jaká testů antigenních, které chce ministr zdravotnictví využít k celoplošnému testování? Ptali jsme se odborníků.

Jediná cesta ke kolektivní imunitě je očkování

Vědec zdůraznil, že jediná realistická cesta ke kolektivní imunitě se zakládá na očkování. „Pokud by jí mělo být dosaženo promořením populace virem, bylo by to za cenu úmrtí zhruba jednoho procenta populace –⁠ u nás tedy asi 50 tisíc lidí.“ Hořejší připomněl, že několik vakcín je v současné době v poslední fázi testování a během následujících měsíců budou možná připraveny k využití.

Upozornil také na to, že i někteří mladí a zdraví lidé, kteří prodělali jen mírnou formu nemoci, mají nadále kardiovaskulární a neurologické potíže i problémy s ledvinami. Ohledně možnosti opětovné nákazy pak řekl, že takových případů bylo ve světě popsáno jen několik. „V některých případech bylo to druhé onemocnění závažnější než to první, jeden takový pacient dokonce zemřel,“ uvedl. „Není ale prozatím jasné, jestli jsou to jen výjimečné případy, nebo něco častého,“ zdůraznil vědec.