Lidé se při nákupu dárků ne vždy trefí do vkusu a potřeb svých blízkých. Zbytečné dárky pak končí na půdách, ve skříních nebo v koši. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Lidé se při nákupu dárků ne vždy trefí do vkusu a potřeb svých blízkých. Zbytečné dárky pak končí na půdách, ve skříních nebo v koši. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Pokud nepočítáme děti do patnácti let, Češi letos za vánoční dárky utratí zhruba 55 miliard korun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to o něco méně, než by se očekávalo, kdyby nepanovala rapidní inflace. Právě ta snižuje současnou i očekávanou chuť lidí nakupovat. Přesto se i letos na půdách, ve skříních nebo v koši nahromadí dárky za zhruba deset miliard korun. To by jinak vystačilo na stavbu asi 67 kilometrů tuzemských dálnic.
„Jestliže Češi letos za dárky utratí ‚jen‘ 55 miliard, tak i to znamená, že vánoční ztráta – z vánočního plýtvání – bude v Česku činit bezmála deset miliard korun. Za to by se dalo pořídit zhruba 67 kilometrů dálnic,“ upozornil na plýtvání Kovanda.
Oněch necelých deset miliard přesněji představuje takzvanou umrtvenou ztrátu Vánoc. „V roce 1993 s tímto pojmem seznámil svět americký ekonom Joel Waldfogel. Před dvanácti lety svůj odhad vánoční mrtvé ztráty revidoval, vyčíslil jej na osmnáct procent celkové částky vydané za dary. V Česku tedy letos jde o zmíněných necelých deset miliard korun,“ vysvětluje ekonom, jak se údaj počítá.
Z toho vyplývá, že čím větší útraty, tím větší plýtvání. Santa Claus tak v USA řídí nesmírně ztrátový podnik. „Každoročně ‚propálí‘ dva roční rozpočty České republiky. Proporčně srovnatelných umrtvených ztrát dosahuje i tuzemský Ježíšek z toho samého podniku. Přesto se tento podnik: Vánoce, s. r. o., stále drží v byznyse. Ba co více, výborně prosperuje,“ glosoval Kovanda.
Když nakupujeme sami pro sebe, každá koruna, kterou utratíme, nám pořídí uspokojení, které oceňujeme minimálně také jednou korunou. „Spíše to však bude více. Proto ostatně nákup uskutečňujeme – zvyšuje naše uspokojení. Když však nakupují Santa nebo Ježíšek, vydaná koruna obdarovávanému často nepořídí uspokojení ani za zmiňovanou korunu,“ myslí si. Obdarovaným se totiž nemusíme trefit do přání či vkusu.
„Nejekonomičtější“ jsou prarodiče
V krajních případech dar končí na půdě, ve skříni nebo ve sklepě, kde se na něj práší. „Dochází k obrovskému plýtvání. Místo 67 kilometrů dálnic posčítejme jejich ekvivalent v podobě nepotřebného harampádí z našich půd a sklepů,“ přirovnal vynaložené peníze. „Většina lidí se nepočítá mezi ekonomy. Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by neměli šanci. Už by dávno podnikali v jiných sférách, v jiných světech,“ dodal s nadsázkou ekonom.
Češi ale snaží ekonomům alespoň přiblížit. „Podle jednoho průzkumu Wüstenrotu začínají v Česku v posledních letech pod vánočním stromečkem stále více dominovat obálky s penězi na úkor překvapivých a kreativních dárků,“ doplnil s tím, že zhruba 50 procent Čechů letos svým blízkým daruje peníze. Na vině je mimo jiné i pandemie, kdy se lidé pokouší věnovat něco „praktičtějšího“. „A obálka s penězi je svým způsobem tím nejpraktičtějším dárkem vůbec,“ dodal.
Z výzkumu amerického ekonoma Waldfogela obálky s penězi nejčastěji pod stromeček dávají babičky a dědečkové. „Jsou svým vnoučatům natolik generačně vzdáleni, že si jen málokdy troufají trefovat se do jejich přání a potřeb. Chovaní se tak ‚nejekonomičtěji‘,“ vysvětlil Kovanda. Radost z podobného dárku pak podle něj mají nejen ekonomové, ale ekologové. „Ono harampádí zpravidla zanechává nějakou tu uhlíkovou stopu,“ míní.
