Lidé vezmou obchody a restaurace útokem, vyrazí na dovolenou do svých oblíbených destinaci a Česko bude opět zaplaveno zahraničími turisty. Takto si nemalá část nejen laické veřejnosti představuje jeden z příznaků konce koronavirové pandemie, která řadě z nás zkomplikovala život i finanční situaci. Jenže máme se skutečně na co těšit?
„Těžko lidem říkat, že spasí ekonomiku tím, že utratí úspory z doby covidu. Pokud skončí Antivirus, začnou se firmy rozhodovat, co se zaměstnanci,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom CERGE-EI Daniel Münich. V podobném duchu se pro CNN Prima NEWS vyjádřila také hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská: „Je to velké dilema. Pro dobro sama sebe bych si dělala rezervy na budoucnost. Ale jako ekonom chci, aby lidé utráceli, protože to je jedna z cest, jak se dostat z krize.“
Co tím chce básník říci? Že není zdaleka jisté, nakolik se nejen česká, ale i evropská a světová ekonomika odrazí k mohutnému oživení po definitivním zkrocení pandemie koronaviru. Přitom předpovědi mnoha amerických analytiků hovoří o růstu ekonomiky USA v letošním roce o více než šest procent, což je asi trojnásobek průměru za tři roky před pandemií. Jen o něco pomaleji má růst ekonomika Francie, která řadu let předtím sotva dokázala zvyšovat svou výkonnost o více než procento ročně. Nad tři procenta růstu HDP se má dostat také Japonsko, které řadu let zápasí se stagnací.
Mysleti na zadní kolečka
Jenže analytici časopisu The Economist varují, že historické zkušenosti s mimořádnými události typu pandemie nebo rozsáhlé a dlouhotrvající válečné konflikty nabádají spíše k opatrnosti v očekávání překotného hospodářského rozkvětu. V některých ukazatelích je ale dosavadní vývoj během pandemie podobný jako v historii.
Jde zejména o razantní nárůst úspor během mimořádné události. Například v 70. letech 19. století, když Velkou Británii sužovala epidemie pravých neštovic, míra úspor domácností se zdvojnásobila. Podobně domácnosti v různých zemích reagovaly při epidemii španělské chřipky. V Japonsku se během první světové války dokonce více než zdvojnásobila a Američané své úspory během druhé světové války navýšili až na přibližně 40 % HDP, uvádí The Economist.
Jenže historické zkušenosti nenasvědčují tomu, že by se domácnosti po konci epidemie nebo války „zbláznily“ a své dříve nabyté úspory masivně rozpouštěly. Jistě, v prvních týdnech se snažily doplnit zásoby zboží, které nemohly předtím pořizovat, ale přetrvávající nejistota jim velela stále myslet na zadní kolečka. Američané například v letech 1946 až 1949 utratili jen asi pětinu ze svých úspor, které vytvořili během války.
Vynucená automatizace
A podobně vidí chování domácností po konci covidové epidemie také hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „Po rozvolnění očekáváme, že domácnosti utratí část svých úspor především za zboží, případně za dražší dovolenou. Nicméně ne vše, protože například nebudeme chodit dvakrát týdně do kina nebo se ostříhat, abychom to dohnali,“ řekl CNN Prima NEWS.
Zkrátka a dobře, na robustní oživení bezprostředně po covidu bychom měli raději zapomenout. Ekonomové ale z historických dat zjistili, že podobné epizody měly pozitivní vliv na dlouhodobý hospodářský růst. Ukázalo se totiž, že válečné konflikty nebo zdravotnické krize uspíšily automatizaci výroby. V dřívějších dobách šlo do určité míry o vynucený krok, neboť kvůli nezanedbatelným ztrátám na lidských životech chyběla pracovní síla.
V současnosti bude automatizace spíše důsledek toho, že jsme se naučili fungovat v on-line prostředí a řada firem už se nebude ochotna do starých kolejí úplně vracet. To ale neznamená, že bychom se měli bát armády nezaměstnaných. Automatizace a digitalizace, neboli technologický pokrok, měly vždy pozitivní dopady na kvalitu života a nezaměstnanost se vyvíjela přibližně stejně jako předtím. Lidé zkrátka budou nacházet uplatnění v nových oborech, jejichž vznik digitalizace přinese.
