Bohatí bohatnou více než chudí. Jak covid přerozdělil finanční majetek domácností
Vysokopříjmoví lidé utrácejí za jiné druhy zboží a služeb než chudší domácnosti. I proto mají v době pandemických omezení vyšší nárůst úspor. Zdroj: Profimedia.cz
Nejen české domácnosti sedí v důsledku pandemie koronaviru na obřích úsporách. Jde o celosvětový trend, kdy lidé méně utrácejí a více šetří. Ať už kvůli zavřeným obchodům, nebo obavám z budoucnosti. Objem finančních aktiv se ale výrazně více zvětšil lidem s vyššími příjmy než těm, kteří vydělávají málo.
Míra úspor tuzemských domácností se v posledním čtvrtletí loňského roku zvýšila na 23,3 procenta. Jde o vůbec nejvyšší úroveň spořivosti v historii Česka a téměř dvojnásobek dlouhodobého průměru. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. „Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta, naopak jejich výdaje klesly o 2,9 procenta,“ uvedl v tiskové zprávě Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Čtěte také
Podle Kermieta lze takové rozevření nůžek mezi příjmy a výdaji přičíst zejména protiepidemickým opatřením, kvůli kterým lidé měli omezené příležitosti, jak své výdělky utratit. Pak je zde také ekonomická krize, která už stihla dopadnout na nezanedbatelný počet lidí, a z toho vyplývající pesimistická očekávání budoucího vývoje. „Průměry zastiňují problémy jednotlivců. V našich číslech vidíme desetitisíce lidí, kterým příjmy poklesly o 40 procent a více a díky tomu musí dramaticky omezovat svou spotřebu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Jiný spotřební koš chudých
A netýká se to prý jen lidí s nejnižšími příjmy. „Nicméně právě oni jsou nejvíce ohroženi pádem do dluhové pasti a exekucí, protože mají jen málo úspor nebo vůbec žádné,“ dodal Navrátil. Ale i na oněch „průměrech“ lze vidět, že úspory se za poslední rok zvýšily i u nízkopříjmových domácností. Vyplývá to z dat České spořitelny, která lze podle Navrátila považovat za reprezentativní pro celou českou ekonomiku.
Z údajů ale vyplývá, že s rostoucím příjmem domácností se zvyšovala také meziroční změna objemu jejich finančních aktiv. Tedy vkladů, investic, stavebního spoření nebo různých druhů pojištění včetně penzijních spořicích produktů. Domácnostem s příjmem kolem 10 tisíc vzrostla aktiva průměrně o 13 procent, zatímco u těch nejbohatších s měsíčním příjmem 80 a více tisíc korun se nárůst blížil 30 procentům.
Finanční aktiva rostla výrazně rychleji nejvýdělečnějším domácnostem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vysvětlení takové disproporce je podle Navrátila nasnadě. „Lidé s vyššími příjmy mají jiný spotřební koš. Zatímco u nízkopříjmových tvoří většinu položek, které nakupují, svou podstatou nezbytné věci typu nájem, voda, elektřina, mobil a jídlo, v případě lidí s vyššími příjmy roste podíl položek, které můžeme označit jako zbytné,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny.
Trend bude ještě pokračovat
Podle něho tyto příjmové skupiny více utrácejí za restaurace, dovolené, elektroniku nebo kulturu, což jim v době koronavirové pandemie bylo do značné míry znemožněno. „Za tyto položky tedy utrácejí méně a díky tomu jejich úspory rostou rychleji. Vidíme to nejen u nás, ale i v zahraničí. Navíc se tyto úspory nemusí přetavit jen do finančních aktiv, ale i do nefinančních aktiv. Jako je například nákup nemovitosti. To je také jeden z důvodů vyšší poptávky po nemovitostech a hypotékách, který jsme loni pozorovali,“ dodal Navrátil.
Čtěte také
Je pravděpodobné, že pokračující trend bude patrný na datech za první letošní čtvrtletí. Nezapomeňme, že od ledna došlo ke změně výpočtu čisté mzdy, kdy se jako daňový základ začala brát hrubá, a nikoli superhrubá mzda. Protiepidemická opatření navíc trvala i během ledna, února a března. „Vzhledem k tomu, že obchody byly uzavřeny v podstatě celé první čtvrtletí a většině domácností se zvýšil disponibilní důchod v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy, je možné, že rekordní výsledek bude v prvním letošním kvartále pokořen,“ uvedla pro CNN Jana Steckerová, analytička Komerční banky.
Orgie utrácení nenastanou
Nabízí se domněnka, že po odeznění pandemie a následném uvolňování opatření by domácnosti mohly svoje spotřební výdaje zvýšit, což by se následně projevilo navracením jejich míry úspor do normálu. Navrátil je ale k takovému scénáři trochu skeptický. „Po rozvolnění očekáváme, že domácnosti utratí část svých úspor především za zboží, případně za dražší dovolenou. Nicméně ne vše, protože například nebudeme chodit dvakrát týdně do kina nebo se ostříhat, abychom to dohnali,“ řekl CNN Prima NEWS.
Odložená spotřeba se tedy podle něho promítne především do nákupu zboží, nikoli služeb. „Očekáváme, že v letošním roce právě spotřeba spolu s vývozy bude tahounem rychlého ekonomického oživení ve druhé polovině tohoto roku,“ uzavřel hlavní ekonom České spořitelny. Právě očekávané zvýšení spotřeby byl jeden z hlavních argumentů části vlády a části opozice, jimiž podporovaly již zmíněné zrušení superhrubé mzdy.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
