Není pšenice, tak zdraží mouka a tím pádem rohlíky, housky i těstoviny
Jako by nestačilo, že rostou ceny průmyslových surovin, energetických komodit nebo stavebního materiálu. Na spotřebitele se žene další vlna zdražování, za kterou tentokrát může horší úroda obilí a zejména tvrdé (semolinové) pšenice. Je tak jisté, že nahoru půjdou ceny pečiva a kvalitnějších, ale i těch obyčejných těstovin. Zdražení již dříve oznámily také pivovary.
Postcovidový syndrom už zdaleka není jen zdravotnickým pojmem. Kombinace omezování výrob a rozsáhlých vládních podpůrných programů, jež si vynutila v uplynulém roce koronavirová pandemie, nese velmi podivné ovoce. To má podobu masivního zdražování, které jsme naposled zažili v předvečer propuknutí globální finanční krize v roce 2008.
Kolik by mohly stát vybrané druhy potravin od podzimu 2021
| Zboží | Odhad zdražení (v %) | Odhad ceny (v Kč) |
|---|---|---|
| Chléb 1 200 gramů | 30 | 41,40 |
| Rohlík tukový 43 gramů | 30 | 2,60 |
| Kaiserka | 30 | 5,10 |
| Špagety semolinové 1 kilogram | 40 | 97,90 |
| Špagety obyčejné 1 kilogram | 25 | 62,25 |
| Pivo Plzeň ve skle 0,5 litru | 3 | 29,90 |
Zdroj: ČSÚ, srovnávače cen, výpočty redakce
Jako by nestačilo, že už nyní zažíváme nejvyšší růst cen za posledních 13 let, další vlna zdražování se na nás valí. Nejnověji jsou v ohrožení těstoviny. Na globálním trhu totiž skokově a masivně zdražuje takzvaná tvrdozrnná pšenice, která je základní surovinou pro semolinové těstoviny. Ty se vyznačují vyšším obsahem lepku, díky čemuž se nerozváří, a mají vyšší nutriční hodnotu a nižší glykemický index. Jsou tedy vhodné pro racionální stravu.
Obilná krize
Na začátku září se ale španělská tvrdozrnná pšenice obchodovala na francouzské komoditní burze za více než 500 eur za tunu, což je o 75 procent více než na začátku letních prázdnin. Na vině je mimořádně suché počasí v Kanadě, kvůli kterému se sklidilo asi o dva miliony tun této obiloviny méně než obvykle. Její kvalita je navíc o 60 až 80 procent horší, než odpovídá jednotlivým třídám jakosti. Kanada je vůbec největším producentem tvrdozrnné pšenice na světě, a tak se její výpadek projevuje na všech významných komoditních burzách. V samotné Kanadě cena tvrdozrnné pšenice stoupla už o 90 procent.
„Z toho vyplývá jediné: Cena semolinových těstovin půjde nahoru. Zaznamenala jsem odhady mezi 35 a 45 procenty, což považuji za celkem střízlivé,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Podle ní se ale zdražení tohoto druhu špaget, nudlí či kolínek přelije i do cen ostatních těstovin. „Pro nemalou část lidí už bude cena kolem stokoruny za kilo semolinových těstovin neúnosná, a tak se budou vracet k těm obyčejným. Poptávka po nich tedy poroste a s ní i cena,“ dodala Hedija s tím, že u těstovin z běžných surovin by zdražení nemuselo být tak markantní.
Jenže je otázkou, do jaké míry se na obyčejných těstovinách projeví také horší úroda obilí v Evropě i v České republice. Podle odhadu statistiků se letos u nás sklidilo asi o 460 tisíc tun méně pšenice než loni, pokles u ječmene činil asi 120 tisíc tun. Když k tomu připočítáme dražší vstupy zpracovatelů obilí a pekařů, opět se jako jediný možný výsledek celé rovnice jeví zdražení finálních produktů. Tedy zejména pečiva.
Chleba za 40 korun
„Pečivo v Česku od podzimu razantně podraží. Vyplývá to ze slov představitelů pekárenského průmyslu, která zazněla ve středu na pardubických Dnech chleba. Někteří pekaři a zástupci pekařského svazu dokonce upozorňují, že ceny pečiva mohou vyskočit až o 30 procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tak razantní zdražení pečiva není obvyklé. Když už k němu dochází, bývá to v rozsahu do deseti procent. Třicetiprocentní růst cen by znamenal, že například průměrná cena 1 200gramového bochníku chleba by se vyšplhala mírně nad 40 korun. Rohlík by vyšel na 2,60, obyčejná kaiserka by mohla stát více než pět korun.
Vedle pečiva se chystá také zdražení piva. Plzeňský Prazdroj koncem srpna oznámil, že od října zvýší cenu piva v průměru o tři procenta, což by znamenalo necelý padesátník na jednom půllitru. Jeden z největších tuzemských pivovarů budou pravděpodobně následovat další producenti piva. A je pravděpodobné, že zdražení bude mnohdy markantnější, protože ceny se v řadě případů neupravovaly i několik let. O to větší skok nastane nyní, obzvláště v situaci, kdy zdražují všechny důležité vstupy.
Energie zdraží až o pětinu
Již během jara se začaly objevovat předpovědi, že domácnosti si od nadcházející topné sezony připlatí také za energie. Zatímco původní odhady byly kolem 10 až 15 procent v případě elektřiny a do deseti procent u zemního plynu, situace na energetických burzách se mezitím dramaticky změnila.
„Růst cen energií na trzích je extrémní. Většina dodavatelů však nakupuje elektřinu i plyn na několik let dopředu, zároveň řada domácností má ceny energií fixované, což bude výrazný růst cen na burze do těch konečných mírnit. I tak lze ale předpokládat, že příští rok elektřina a plyn pro domácnosti zdraží o více než deset procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Některé odhady ale hovoří až o 20procentním růstu cen energií pro domácnosti.
Ceny promluvily do volební kampaně
Zdražování si všimla také tuzemská politická opozice a začala ho využívat v předvolební kampani. Kandidáti koalice Spolu složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vyrazili do bitvy o hlasy voličů s letákem nazvaným „ANO, už je dráž“, na němž ukazují, jak se ceny v Česku změnily oproti situaci před nástupem Andreje Babiše do vlády.
Ceny letí nahoru! Zdražuje se nejvíc za posledních 13 let. Zdražují základní potraviny jako chléb, máslo, brambory,...
Posted by ODS - Občanská demokratická strana on Thursday, September 16, 2021
„Z marketingového hlediska to vypadá hezky, jen je v tom určité zjednodušení. Uvědomme si, že Andrej Babiš se stal členem vlády už téměř před osmi lety, a je logické, že za tu dobu se ceny zvýšily. Ony by se zvýšily, i kdyby posledních osm let vládla ODS, TOP 09 nebo Piráti a STAN,“ uvedla informace z letáku na pravou míru Veronika Hedija. Podle ní má nicméně současná vláda určitý podíl na tom, že ceny v posledních měsících zrychlují svůj růst. „Vláda loni přišla s velmi expanzivní rozpočtovou politikou, která inflační tlaky zvyšuje. Loni by se to ještě dalo pochopit, ekonomika byla v krizi, letos už to ale odporuje základním ekonomickým poučkám,“ uzavřela.
