Zdražování trápí nejen Česko. Ceny rostou nezvykle rychle v celé Evropské unii. Zdroj: Profimedia.cz
Průměrné tempo růstu cen v Evropské unii dosáhlo v srpnu 3,2 procenta v meziročním srovnání. Pouze v pěti zemích evropské sedmadvacítky se inflace držela pod dvěma procenty, což je cílová hranice Evropské centrální banky. Hned tři státy čelí pětiprocentnímu zdražování. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu.
Nejvyššímu tempu zdražování na úrovni rovných pěti procent čelí hned trojice zemí – Polsko, Litva a Estonsko. Nad čtyřmi procenty se pak inflace drží v Maďarsku (4,9), Belgii (4,7) a České republice (4,1). O čtyři procenta vzrostly ceny v Rumunsku. Inflace v České republice je však podle Eurostatu o jeden procentní bod nižší, než v pondělí uvedl Český statistický úřad. Důvod je v mírně rozdílné metodice měření.
Zdražování nezpomalí, ukázaly ceny v průmyslu. Průvan v peněženkách zesílí, míní experti
Ceny průmyslových a zemědělských výrobců vzrostly v srpnu nejrychleji od roku 1993. V čele zdražování se ocitly chemické látky, kovy, papír, ale také obilí nebo olejniny. Je jen otázkou času, než se inflace u výrobců přelije do spotřebitelských cen. Silné inflační tlaky v Česku proto hned tak nepoleví.
„Zdražování se projevilo napříč celou Evropskou unií. Příčina je stále stejná – přetrvávající nedostatek surovin na globálním trhu a dalších průmyslových vstupů, který se postupně přelévá do spotřebitelských cen. Inflaci ovšem podporuje i poměrně uvolněná politika vlád jednotlivých zemí, které v reakci na nástup pandemie v uplynulém roce spustily řadu programů na podporu ekonomiky,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Vláda za to nemůže, tvrdí Kovanda
„Data Eurostatu dokládají, že aktuální zrychlení inflace je mezinárodním, ba globálním jevem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Podle něho tak nelze tvrdit, že za zdražování v Česku může vláda. „Takové tvrzení obstojí jen těžko,“ dodal Kovanda s odkazem na to, že dle metodiky Eurostatu je u nás nižší (3,1procentní) inflace než v Německu.
Oproti loňskému srpnu v Evropské unii nejvíce vzrostly ceny energií, a to o 15,4 procenta. Červencové zdražení bylo o 1,1 procentního bodu nižší. Je však nutné upozornit, že srpnové údaje jsou do velké míry zkresleny loňskou nízkou srovnávací základnou. V srpnu 2020 totiž energie v EU o necelých osm procent zlevnily.
ECB: Neopakujme chyby minulosti
Nad třemi procenty se inflace v Evropské unii nacházela naposledy na přelomu let 2011 a 2012, tedy před téměř deseti roky. V zemích platících eurem srpnová inflace dosáhla rovných tří procent, a cíl Evropské centrální banky tak převýšila o jeden procentní bod.
Podle ECB je však nutné současnou inflaci chápat jako mimořádný výkyv, na který nebude reagovat zpřísněním měnové politiky. Inflační výhled na roky 2022 a 2023 ukazuje zmírnění růstu cen. ECB již dříve uvedla, že podobná situace panovala po minulé krizi z let 2008 a 2009 a že tehdejší vedení banky na zvýšenou inflaci zareagovalo ukvapeným růstem úrokových sazeb. Této chybě se prý chce ECB nyní vyhnout.
