Z účtenek za nákupy se nám zřejmě budou brzy protáčet panenky, míní ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Ceny průmyslových a zemědělských výrobců vzrostly v srpnu nejrychleji od roku 1993. V čele zdražování se ocitly chemické látky, kovy, papír, ale také obilí nebo olejniny. Je jen otázkou času, než se inflace u výrobců přelije do spotřebitelských cen. Silné inflační tlaky v Česku proto hned tak nepoleví.
Tak rychlý růst cen u průmyslových výrobců samostatná Česká republika zažila naposledy jen pár měsíců po svém vzniku, a to v dubnu 1993. Také tehdy zdražování na úrovni meziproduktů dosáhlo přes devět procent v meziročním srovnání. Letošní srpnový růst cen v průmyslu tak překvapil i analytiky.
„Ceny průmyslových výrobců v srpnu zrychlily zejména z titulu růstu cen kovových a dřevěných výrobků,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, proč se průmyslová inflace dostala na meziročních 9,3 procenta. To je o 1,5 procentního bodu více než v červenci, analytici přitom očekávali růst jen o 8,6 procenta.
Omezili jsme výrobu a nalili příliš mnoho peněz
Podle Českého statistického úřadu kovy meziročně zdražily o 27 procent, dřevo o 24 a některé podkategorie dokonce zaznamenaly růst cen až o 80 procent. Chemické látky jsou dražší o 38, stavební materiál o 16 procent.
Ze zemědělských produktů došlo k největšímu zdražení obilovin (13,7 procenta), olejnin (13,9) nebo čerstvé zeleniny (7,2). Ceny rostly také u mléka, skotu či drůbeže.
„Do ekonomiky jsme v průběhu pandemie narvali příliš mnoho peněz. Zároveň jsme pozastavovali výrobu. To vytváří extrémně silné inflační tlaky,“ objasnil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček hlavní příčiny nebývale rychlého zdražování ve výrobním řetězci.
Silné inflační tlaky v průmyslu, zemědělství nebo stavebnictví se ale dříve či později přelijí do zdražování finálních produktů. „Vývoj cen v průmyslu, stavebnictví a zemědělství se sleduje právě proto, abychom mohli odhadnout, jak se bude vyvíjet spotřebitelská inflace. Ta je nezvykle vysoká už několik měsíců a v srpnu se dostala nad čtyři procenta – nejvyšší úroveň od listopadu 2008,“ řekla CNN Prima NEW Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Zdraží také hypotéky
Podle ní bychom se tedy měli připravit na to, že je jen otázkou času, než dražší meziprodukty začnou ovlivňovat také ceny v obchodech. „Nalijme si čistého vína, nejen covid, ale i vysoká inflace s námi ještě poměrně dlouhou dobu zůstane,“ dodala.
Podobně to vidí také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Mimořádný růst cen průmyslových materiálů a výrobků se brzy postupně promítne do spotřebitelské inflace ještě výrazněji než doposud. Ta bude letos v meziročním pohledu atakovat pětiprocentní úroveň,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Výrazné a neutuchající zdražování ale neprovětrá naše peněženky jen při nakupování, má totiž přesah i do ceny peněz jako takových a ovlivní dostupnost nejrůznějších typů spotřebitelských úvěrů. Včetně těch na bydlení.
Podle analytika Komerční banky Michala Brožky se dá očekávat, že Česká národní banka na cenový vývoj odpoví ještě v tomto měsíci. „Na zářijovém zasedání počítáme se zvýšením úrokových sazeb o 50 bazických bodů na 1,25 procenta,“ sdělil CNN Prima NEWS.
Uklidnění? Druhé pololetí 2022
Základní úroková sazba ČNB, od níž se odvíjí úrokové sazby v bankovním sektoru a na finančních trzích obecně, činí dnes 0,75 procenta. „Do konce letošního roku pak čekáme zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB na dvě procenta,“ dodal Brožka.
Podle člena bankoví rady ČNB Aleše Michla se inflace na obvyklé hodnoty kolem dvou procent nevrátí dříve než ve druhé polovině roku 2022. „Teď zhruba půl roku ji budeme mít vyšší a čekám, že až ve druhém pololetí příštího roku se sníží,“ řekl Michl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Podle něho za zdražování může právě růst cen důležitých průmyslových komodit.
