Celiakie je celoživotní diagnóza, ale nepředstavuje stigma, říkají odborníci

Když se řekne celiakie, většině lidí se vybaví totéž: Přísné omezení jídelníčku. A to proto, že lidé s diagnostikovanou celiakií, která s sebou nese i nesnášenlivost lepku a tedy nejen většiny běžného pečiva či třeba těstovin, musí trvale dodržovat dietu. Co přesně se děje v těle takového člověka? To v pořadu Nový Den prozradil Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

„Celiakie je autoimunitní onemocnění, vytvářejí se protilátky a buněčná imunitní odpověď proti vlastnímu tělu. Pacient má vrozené dispozice, které má asi 100 000 lidí v naší populaci,“ vysvětluje odborník.

A pokračuje: „Celiakie se může vytvořit v okamžiku, kdy dochází ke změně střevní propustnosti a lepek se objeví v lidském těle. Dostává se přes střevní stěnu a začnou se proti němu vytvářet protilátky. A u pacientů s vrozenými dispozicemi dochází k poškození buněk tenkého střeva a ke všem dalším příznakům, které mohou nastat.“

Jak specialista dále upozorňuje, celiakii nelze diagnostikovat pouze na základě příznaků, tedy třeba podle pocitu těžkosti či přímo nevolnosti po snědení potravin, které lepek obsahují. Typicky třeba už zmíněného pečiva. „Spektrum příznaků je velmi široké. Pacienti mohou mít průjmy, mohou mít bolesti břicha, nadýmání, mohou se objevit nějaké další příznaky, jako je osteoporóza, těžká anémie, hypovitaminózy, ale také nemusí mít příznaky vůbec žádné. Pacient je bezpříznakový a my na to přijdeme jenom kvůli tomu, že třeba v příbuzenstvu má někoho s celiakií a toho pacienta vyšetřujeme dál.“

Výběr bezlepkových produktů vs. jejich chuť

Jak dále ve vysílání CNN Prima NEWS upozornila Mgr. Ing., DiS., Jana Malachovská, nutriční terapeutka a výživová specialistka značky Schär, zásadní je pro lidi s celiakií výběr z kvalitních potravin. „Člověk s celiakií nesmí konzumovat lepek ani ve stopovém množství. Kvalita je důležitá. V dnešní době na pultech máme širokou škálu výrobků od spousty producentů a vzhledem k tomu, že cena bývá trošičku vyšší, tak spousta výrobků je vyrobená za co nejnižší náklady, ne úplně z kvalitních potravin. To se potom odrazí i na chuti,“ uvádí profesionálka zkušená v oboru výživového poradenství s tím, že chuť je leckdy ukazatelem kvality jídla, pro jehož výrobu Dr. Schär vybírá ty nejkvalitnější suroviny. Na trhu pak patří mezi nejvyhledávanější.

Vyšší cena ovšem podle Jany Malachovské není údělem, který by museli nést jen celiaci.

„Můžeme si porovnat úplně stejně i klasické chleby, že levnější variantu chleba, který není vyrobený z tak kvalitních surovin, na chuti poznáme. A úplně stejně to mají celiaci nebo lidé s bezlepkovou dietou, že existuje chleba, který chuťově není tak výrazný, a existuje chleba, na kterém si dokážou i celiaci pochutnat.“

A jak poradkyně dále dodává, dnes už diagnóza celiakie neznamená doživotní nutnost vzdát se všeho, co jsme měli rádi, mimo jiné i oblíbených pochoutek, jakými pro řadu lidí jsou třeba pizza nebo hamburger. „To jsou zrovna produkty, které už se dají sehnat i v bezlepkové formě. Spousta celiaků se naučí z kvalitních bezlepkových mouk připravovat bezlepkové pečivo i doma. Široké portfolio nejenom pečiva, ale i sušenek, seženeme v supermarketech. Dříve tomu tak nebylo, ale v dnešní době jídelníček celiaků není zase tolik odlišný od našeho. Oni se s tím sžijí a opravdu lepkové produkty nahradí těmi bezlepkovými. A musíme si uvědomit, že 70 % všech výrobků je přirozeně bezlepkových, takže tam mají volnou ruku,“ uvádí Jana Malachovská, která ovšem vzápětí upozorňuje: „Problém je v tom, že spousta potravin je průmyslově zpracovaná a lepek se přidává i tam, kam přirozeně nepatří,“ říká s tím, že lepek je třeba i v pivu.

Je to celiakie? Odpověď dá jen speciální vyšetření

A jak se tedy dozvědět, zda člověk celiakií trpí? Pokud má potíže nebo ví o někom příbuzném s tímto zdravotním problémem, měl by to sdělit svému lékaři. Ten ho, pokud to uzná za vhodné, pošle ke specialistům. „Máme dvě možnosti, jedna je tzv. cílený screening, to znamená vyhledávání pacientů z té bezpříznakové nebo málo příznakové populace. Jsou choroby, u kterých je celiakie pravděpodobnější — chudokrevnost, osteoporóza, potraty atd. A u těchto pacientů odebíráme protilátky. A pokud jsou pozitivní v dospělém věku, tak je potvrzujeme endoskopií,“ popisuje docent Pavel Kohout běžnou praxi. „Když máme podezření na celiakii, odebereme protilátky proti tkáňové transglutamináze, to znamená z krve a dalších... A potom musíme provést gastroskopii, při které odebíráme vzoreček tkáně ze sliznice tenkého střeva a na podkladě histologického rozboru té tkáně se celiakie potvrdí,“ říká s tím, že případné podezření ověřují i u pacientů, na něž upozorní třeba autoimunitní onemocnění typu cukrovka prvního typu nebo autoimunitní zánět štítné žlázy apod. To všechno mimochodem mohou být, co se celiakie týče, málo nebo dokonce i bezpříznakoví pacienti.