Rekordní počet lidí mění dodavatele
Energetická burza zpracovává několik varovných faktorů – například odklad cel ze Spojených států nebo údržbu jaderných elektráren ve Francii. Co dalšího může domácnostem zvýšit ceny za plyn či energie?
Letní měsíce bývají spojené spíše s poklesem cen energie a plynu. Letošek je ale jiný. Elektřina na velkoobchodních burzách dosahuje ceny 95 eur za MWh, přičemž se jedná o meziroční zdražení o pět procent. Není to sice mnoho, přesto mnozí spotřebitelé očekávali spíše zlevňování.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kde si léto za české koruny užijete nejvíc? Zlevnila exotika i země v nedalekém sousedství
Podobně je tomu u plynu, který je velmi náchylný na změny teplot či geopolitické vlivy. Zemní plyn se nyní obchoduje za 34 eur za MWh a opět jde o meziroční navýšení přes pět procent. V loňském červenci přitom cena odpovídala 31 eurům za MWh.
Důvody pro růst cen můžeme spojovat s napjatou situací ve světě. Krátkodobě se projevil konflikt na Blízkém východě. Poslední dny jsou zase ovlivněny rozhodnutím Spojených států o uvalení cel na řadu zemí světa.
„Nejasnosti ohledně dalšího vývoje světového obchodu se tak prodlužují. Pokud by došlo k omezení mezinárodní výměny zboží, snížila by se i globální poptávka po energiích, což by mohlo vést k dalšímu poklesu cen,“ uvedl vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie Tomáš Plocek.
Podle něj na trhu se zemním plynem došlo k pozitivnímu signálu. Plynové zásobníky v evropských zemích jsou totiž naplněny z 61 procent. Česká republika se drží nad průměrem s 66 procenty. „Oproti jiným rokům jde o nízké číslo, přesto je trend doplňování pozitivní. Navíc Evropský parlament schválil úpravu pravidel pro plnění zásobníků, která posouvá termín pro dosažení 90procentní úrovně,“ řekl dále Plocek. Dříve byla tato hranice nastavena na 1. listopad. Po posunutí termínu odpadl tlak na další růst cen, který ovlivňovali spekulanti.
Globální vlivy se ale negativně promítají do spotových cen s elektřinou. Pokud mají tento tarif domácnosti či firmy, tak se jim cena elektřiny či plynu mění v reálném čase na závislosti ceny na velkoobchodní burze. S cenami může zahýbat například vlna veder kvůli velkému zapojení klimatizací a podobně.
Některé francouzské jaderné elektrárny navíc musely kvůli problémům s chlazením omezit provoz a odstavily reaktory. Podle Plocka to v kombinaci s vysokou poptávkou a výrobou z obnovitelných zdrojů vedlo k velkému kolísání cen během dne. „Například 1. července přesáhl cenový rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší hodinou 400 eur za MWh,“ upozornil. Do cen se ale nijak nepromítl blackout, který postihl část České republiky na začátku července.
Fixace jsou stále oblíbenější
I když zatím nehrozí výhled na velké zdražování, tak se spousta domácností pouští do bezpečí fixace cen. Sleduje to hned řada dodavatelů, podle kterých tvoří smlouvy s fixací většinu nových produktů.
„V současné době sledujeme, že na trhu je zájem především o dlouhodobější fixace, především na dva nebo tři roky,“ uvedl ředitel Tedom energie Jakub Odložilík.
Podobně to vidí i obchodní ředitel společnosti epet Roman Šmíd. „Poptávka po fixovaných produktech se neustále zvyšuje. Domácnosti v minulém roce výrazně změnily své preference a zatímco u našich zákazníků v letech 2022 a 2023 jednoznačně vedly nefixované či na rok fixované produkty, v loňském roce se situace obrátila a 75 procent zákazníků odebíralo energie s fixovaným produktem,“ uvedl Šmíd.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rychlejší výpovědi, delší zkušební doba a brigády od 14 let. Co se od června změnilo v zákoníku práce?
