Celoobličejové kryty jsou neúčinné, tvrdí studie. Smysl mají jen s jinými pomůckami
Užití ochranného štítu (ilustrační foto) Zdroj: ČTK
V uplynulých týdnech hned dvě studie zjistily, že celoobličejové štíty nejsou dostatečnou ochranou proti koronaviru. Kryty přitom lidé běžně používají místo roušek, vídáme v nich třeba kadeřníky, číšníky, prodavače i pracovníky dalších profesí. Běžně je využívají také lékaři, kteří k tomu nosí i další pomůcky jako roušky, obleky či rukavice. Jenže kapénky se neřídí hranicemi plexiskla a klidně se šíří i všemi mezerami pod a kolem štítu.
Jednu ze studií provedli vědci z americké Florida Atlantic University z tamní koleje technických a počítačových studií. Účinnost celoobličejových štítů podrobili řadě testů, které zjistily, že štíty sice zamezí přímému přenosu aerosolu s virem z úst či nosu člověka do svého okolí, ale kapénky si i přes štít dokáží najít cestu kolem a následně se dostat mimo kryt.
Podle vědců z této americké university by tak samotný celoobličejový kryt nemusel poskytnout příliš velkou ochranu lidem, kteří se kolem člověka s plexi štítem pohybují. „Celoobličejové štíty a stejně tak i roušky s vydechovacím ventilem nemusí být tak efektivní jako klasické roušky v zamezení šíření kapének. Přesto, že nejsou tak pohodlné jako zmiňované alternativy, tak je lepší používat klasické roušky,“ uvádí vědci v sumarizaci své studie. Kromě toho zde také zmiňují, že celoobličejové kryty je možné kvalitně použít, ale jen coby doplněk k dalším zdravotnickým pomůckám, jako jsou právě roušky.
Čtěte také
Beran: Štít je dobrý v kombinaci s respirátorem
Podle českého epidemiologa Jiřího Berana však studie nemusí být věrohodná. Zároveň však dodává, že nejlepší ochranou při kontaktu s rizikovou osobou je respirátor. Štít je pak dle něj dobrý v kombinaci s jinými pomůckami. „Nejlepší kombinace je štít a (respirátor – pozn. red.) FFP2,“ sdělil CNN Prima NEWS Beran.
Účinnost celoobličejových štítů zkoumali na základě americké studie i výzkumníci z japonské laboratoře Riken při univerzitě v Kobe. Ti pro svoji studii využili superpočítač zvaný Fugaku. „Soudě podle výsledků našich simulací je bohužel efektivita celoobličejových krytů v zabránění šíření kapének snížená v porovnání s rouškami. Platí to především u malých kapének menších než 20 mikrometrů,“ uvedl pro britský deník The Guardian vedoucí studie Makoto Cubokura. Zároveň to však z nějakého důvodu podle něj platí i pro kapénky, které dosahují velikosti 50 mikrometrů a více. Jedná se o jednotku, která je tisíckrát menší než milimetr.
Čtěte také
Podle Cubokury by zároveň nošení celoobličejových krytů mohlo být dobré u lidí, kteří z různých důvodů nemusí roušky nosit, ale pouze pokud jsou venku či v dostatečně provětrávaných místnostech.
Kryty dostanou i žáci v Prachaticích
V Česku se přitom celoobličejové kryty běžně používají například v kadeřnictvích či restauracích. Lékaři je využívají coby součást výbavy.
Prachatický deník ve středu informoval, že tamní městský krizový štáb rozhodl o nákupu téměř 700 celoobličejových krytů pro děti a učitele v prachatických školách. „Jde o to, aby se děti i jejich učitelé cítili při výuce komfortněji,“ vysvětlila Petra Popová s tím, že nákup krytů konzultovali s ředitelkou jihočeské krajské hygienické stanice Květoslavou Kotrbovou.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
