Zastropování cen energií téměř jistě skončí do konce letošního roku. Držet hranici pro cenovou hladinu elektřiny a plynu totiž nedává při současných velkoobchodních cenách smysl. Energetické společnosti nabízejí dnes nové tarify hluboko pod stropem. Přesto je několik tisíc zákazníků, kteří jsou v zajetí drahých fixací na několik let dopředu. Jejich situaci řeší i někteří dodavatelé. Kteří to jsou a co nabízejí?
Cenové stropy zavedla vláda Petra Fialy (ODS) na začátku letošního roku. Elektřina byla nastavena na 6 050 korunách za MWh a plyn na 3 025 korunách za MWh. Stropy byly schváleny zatím do konce letošního roku a experti se shodují, že by stát k dalšímu prodloužení neměl sáhnout. „Cenové stropy dobíhají a přirozeným procesem jejich platnost vyprší koncem roku. Nevidím důvod, proč by měly být obnovovány nebo prodlužovány,“ řekl pro CNN Prima NEWS výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
ČTĚTE TAKÉ: Covid v Česku znovu nabírá na síle. Nechte se očkovat další dávkou, vyzývá ministr Válek
I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy není důvod, aby stát nařizoval nejvyšší cenu elektřiny a plynu pro domácnosti a podniky. Ceny energií totiž od loňského roku klesají a výhledově by neměly skokově zdražovat. „V tuto chvíli nemá strop opodstatnění, protože v reálu jsou podstatně níže. Někteří lidí si ale dříve uzavřeli kontrakty podstatně výše než je strop. Ti tak mohou po jejich zrušení trpět,“ řekl pro CNN Prima Kovanda.
V České republice jsou řádově desítky tisíc lidí, kteří si ve strachu z vysokých cen energií zafixovali smlouvy na delší období. A to za velmi nevýhodných podmínek během loňského podzimu. Tito zákazníci proto mohou platit měsíční zálohy, které převyšují vládní cenový strop. Energetický regulační úřad proto v současné době u dodavatelů zjišťuje, kolik zákazníků takové podmínky má.
Energetické společnosti proto začaly podle Gavora aktivně zákazníky oslovovat s nabídkami výhodnějších podmínek. „Mají podepsané víceleté smlouvy a pokud by odběratelé trvali na jejich dodržení, tak by se dostali do velkých problémů. Je ale zřejmé, že dodavatelé jim vyjdou vstříc a nabídnou jim jiný produkt. Tzv. je přesmluvní,“ řekl Gavor.
S podobným přístup přišla například společnost E.ON nebo MND. Zejména MND nabídla, že tito odběratelé mohou přejít na produkt Ceník se stropem, který se již letos několikrát snížil. Potřeba je ale uhradit poplatek za nedodržení podmínek dohody.
Ten činí 6 500 korun a pro některé zákazníci s nevýhodně uzavřenými smlouvami se může jednat o přijatelný náklad. „Podle mého názoru to takto dopadne u všech dodavatelů. Po oznámení velkých hráčů jako ČEZ, Innogy nebo MND budou ostatní následovat. Problém tedy vyřeší sami dodavatelé,“ dodal Gavor.
Nabídky jsou stále nevýhodné
Kovanda ale upozorňuje, že nabídky přesmluvněných tarifů jsou stále vysoké. Jedná se ale podle něj o dobrou nabídku než platit vysoké zálohy nad vládním stropem. „Platí, že ceny jsou pod úrovní zastropování. Přesto nejsou tak výhodné, jak by mohly být,“ řekl Kovanda.
Podle Kovandy by po konci zastropování cen energií mělo dojít i ke zrušení windfall tax. Daň z neočekávaných zisků totiž měla být kompenzací za vysoké ceny energií. Koncem roku ovšem přijde o své opodstatnění.
„Windfall tax se vůbec neosvědčila. Nejlepším řešením by bylo, pokud by si stát vloni vytáhnul více peněz na dividendách od skupiny ČEZ. Příjem by mohl být podobný jako v letošním roce. Stát by získal desítky miliard korun navíc,“ řekl Kovanda.
Podle ministerstva financí by měl výběr z této dani být okolo 60 miliard korun. Z letošní dividendy ČEZ přitom stát obdržel 54 miliard korun. „Windfall tax pouze narušila důvěru v investiční prostředí a způsobila nejistotu na pražské burze,“ dodal Kovanda.
