Černá kronika SSSR: Masakr v obchoďáku. Po vrazích v uniformách šli Jelcin i elitní detektiv
Policistka Věra Alfimovová spolu s posledními zákazníky vycházela z obchodního domu Moloďožnyj, právě jí skončila služba. Odevzdala zbraň a převlékla se do civilu. Možná si ani nevšimla, že vedle ní kráčí muž s pytlem peněz. Mířila na zastávku autobusu a v myšlenkách byla už doma. O pár vteřin později leželo její prostřílené tělo na chodníku. Všichni vrazi dříve patřili k bezpečnostním složkám, vlastně se jednalo o bývalé kolegy. Alfimovová se stala jednou z obětí gangsterského přepadení, které v roce 1986 otřáslo Moskvou i postavením tehdejšího prvního tajemníka městského výboru KSSS Borise Jelcina.
Černá kronika SSSR: Touha po slávě dovedla novináře na popraviště. Krásná tvář mu nepomohla
Valentin Purgin se ve skutečnosti jmenoval Vladimir Golubenko. Ale co na tom muži vlastně bylo pravé? Vše, čeho v životě dosáhl, získal podvodem. Práci novináře dostal díky falešným dokladům, jeho články byly vylhané od začátku do konce a podvodem se stal i nositelem Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR. Nakonec ho lež přivedla až na popraviště. A přitom při pohledu na jeho portrét ve vojenské uniformě byste řekli – to je pravý sovětský člověk, který s optimismem hledí vstříc
Černá kronika SSSR: Pavoučí lupiči, z jejichž odvahy kriminalistům tuhla krev v žilách
Pamětníci si možná vzpomenou na vlnu bytových loupeží v Československu v 70. a 80. letech. Dveře bytů v panelácích a zámky FAB nepředstavovaly pro zloděje velkou překážku. Také už bylo co krást – životní úroveň rostla, elektronika se stala standardem a u těch šťastnějších na sobě měla logo západní firmy. Ostatně jako zloděj-bytař začínal i později slavný Jiří Kajínek. V Sovětském svazu byla situace podobná. Jen hlad po nedostatkovém zboží byl ještě větší.
Černá kronika SSSR: Sverdlovská zrůda. Nejmladší sériový vrah v dějinách Ruska zabíjel děti
„My, rodiče, se zříkáme svého syna a žádáme pro něj nejvyšší trest – zastřelení. Pro takovou zrůdu není v sovětské rodině místo.“ Tato slova adresovali rodiče Vladimira Vinničevského v listopadu 1939 do redakce novin „Uralskij rabočij“. Co mohl spáchat sedmnáctiletý mladík, že si vlastní rodiče přáli jeho smrt? A skutečně v Sovětském svazu popravovali děti a mladistvé? Sériový vrah, který měl na svědomí osm dětských životů, se do dějin sovětské kriminalistiky zapsal jako „Sverdlovská zrůda“.
Černá kronika SSSR: Masakr rozmařilých finských komunistů. Pravdu o vrazích režim tajil
Po schodech domu na Kamenoostrovském bulváru v Petrohradě stoupalo vzhůru šest mladíků. V rukách měli revolvery a pušky s upilovanými hlavněmi. V aktovkách nesli několik ručních granátů. Jejich cílem byl Kuusinenův klub, centrum finských komunistů nacházející se ve čtvrtém patře. Za několik okamžiků měl začít masakr, o kterém sovětští historici léta lhali. Bylo nemyslitelné přiznat, že komunisti postříleli komunisty.
Černá kronika SSSR: Vrah umučil 11 chlapců. Pod garáží byla tajná místnost celá od krve
Sergej Golovkin se nerad myl. Byl to následek zvláštní výchovy, které se mu dostávalo od otce alkoholika. Ten se totiž rozhodl, že z kluka udělá chlapa tak, že ho bude sprchovat ledovou vodou. Za špatnou známku dostal výprask, ponižování bylo na denním pořádku. Matka všechno jen tiše trpěla. Ze Sergeje rostl tichý, uzavřený chlapec, v kterém bylo složité se vyznat. Nikoho ale tenkrát nenapadlo, že se v blízké budoucnosti pod přezdívkou Fišer zařadí mezi nejhorší sexuální sadistické vrahy Sovětského svazu, který bude mít na svědomí životy 11 chlapců. Před popravou ho mohl zachránit Boris Jelcin, ale neudělal to.
Černá kronika SSSR: Komando udeřilo v Petrohradě. Jeho šéf dělal pro nacisty i Svobodnou Evropu
„Smrt, smrt těm hajzlům Internacionály. Každý, kdo si říká komunista, je odpovědný za krev v ipaťjevském sklepě, vinen za miliony dalších vražd, za poskvrnění duše ruského národa, vinen za nekonečnou ostudu, za lži, špínu a krev, do které se propadla ruská zem.“ To napsal bývalý bělogvardějský kapitán Viktor Larionov, vůdce skupiny mstitelů, kteří v roce 1927 podnikli teroristický útok v centru Leningradu.
Černá kronika SSSR: Rabování v Černobylu. Černý trh zaplavilo radioaktivní zboží ze zóny smrti
„V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří přilehlých vesnic byli evakuováni,“ stálo ve zprávě, kterou zveřejnila sovětská televize v první informaci o havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Ta zmínka o evakuaci je důležitá. Prakticky okamžitě musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Obyvatelé tu zanechali svůj veškerý majetek. Zanedlouho se s ním mohli setkat znovu – radioaktivní televizory, postele a skříně se objevily na kyjevském trhu.
Černá kronika SSSR: Vražda slavné herečky, kterou znali i čeští diváci
Možná si někdo z pamětníků vzpomene na sovětský a oscarový film Moskva slzám nevěří. V epizodní roli nahořklé komedie se objevila také Zoja Fjodorovová – žena, která poznala hereckou slávu, hluboké pády i lidské utrpení. Dnes je pohřbena na moskevském Vagaňkovském hřbitově stejně jako básník Sergej Jesenin, herec a zpěvák Vladimir Vysockij nebo jeho kolega Bulat Okudžava. Jenže Zoja Fjodorovová nezemřela přirozenou smrtí. Někdo ji zabil a loupežná vražda, ve které hlavní roli sehrály šperky, dodnes zůstala neobjasněna. A není to jediná záhada v celém příběhu.
Černá kronika SSSR: Klub sebevrahů. Jednoruký prohrál život v kartách s hluchoněmými
Kdo si vytáhne pikové eso, zemře. Kdo si vytáhne eso křížové, stane se jeho vrahem. Taková byla pravidla v příběhu skotského spisovatele R. L. Stevensona z poloviny 19. století. Příběh, který se stal ve městě Čita na Dálném východě o sto let později, klasické dílo připomíná. I když prostředí anglických gentlemanů a viktoriánské Anglie vystřídala sovětská realita, také tady o životě a smrti rozhodovaly karty.
Černá kronika SSSR: Král vína vydělával astronomické částky. Jak fungovala sovětská mafie?
Sovětští soudruzi se v luxusní restauraci nejprve opili a pak zcela nesoudružsky porvali. Přivolaná policie zjednala pořádek a výtržníky odvezla na stanici. V podstatě banální záležitost, jakých personál takových podniků zažíval několik ročně. Jenže tentokrát bylo všechno jinak. Hosty, kteří kolem sebe rozhazovali storublovky jako drobné, už nějakou dobu sledovala skupina vyšetřovatele Fjodora Něvzorova. Právě zaklapla past, v níž uvízli ilegální sovětští milionáři a pančovatelé vína v neuvěřitelném rozsahu.
Černá kronika SSSR: Poslední popravená žena otrávila 13 lidí. Potřebovala pomeje pro prasata
V březnu roku 1987 převezly sanitky na urgentní příjem kyjevské nemocnice 13 žáků a zaměstnanců základní školy s těžkou otravou. To, co na začátku vypadalo jako v podstatě banální případ závadného jídla ve školní jídelně, se během vyšetřování změnilo na jednu z nejděsivějších travičských kauz v dějinách sovětské kriminalistiky. Od konce 60. let sovětské soudy vynesla jen tři rozsudky smrti nad ženami. Jeden z nich zazněl nad sériovou vražedkyní Tamarou Ivantjuninovou.
