Černá kronika SSSR: Rabování v Černobylu. Černý trh zaplavilo radioaktivní zboží ze zóny smrti
„V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří přilehlých vesnic byli evakuováni,“ stálo ve zprávě, kterou zveřejnila sovětská televize v první informaci o havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Ta zmínka o evakuaci je důležitá. Prakticky okamžitě musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Obyvatelé tu zanechali svůj veškerý majetek. Zanedlouho se s ním mohli setkat znovu – radioaktivní televizory, postele a skříně se objevily na kyjevském trhu.
Černá kronika SSSR: Vražda slavné herečky, kterou znali i čeští diváci
Možná si někdo z pamětníků vzpomene na sovětský a oscarový film Moskva slzám nevěří. V epizodní roli nahořklé komedie se objevila také Zoja Fjodorovová – žena, která poznala hereckou slávu, hluboké pády i lidské utrpení. Dnes je pohřbena na moskevském Vagaňkovském hřbitově stejně jako básník Sergej Jesenin, herec a zpěvák Vladimir Vysockij nebo jeho kolega Bulat Okudžava. Jenže Zoja Fjodorovová nezemřela přirozenou smrtí. Někdo ji zabil a loupežná vražda, ve které hlavní roli sehrály šperky, dodnes zůstala neobjasněna. A není to jediná záhada v celém příběhu.
Černá kronika SSSR: Klub sebevrahů. Jednoruký prohrál život v kartách s hluchoněmými
Kdo si vytáhne pikové eso, zemře. Kdo si vytáhne eso křížové, stane se jeho vrahem. Taková byla pravidla v příběhu skotského spisovatele R. L. Stevensona z poloviny 19. století. Příběh, který se stal ve městě Čita na Dálném východě o sto let později, klasické dílo připomíná. I když prostředí anglických gentlemanů a viktoriánské Anglie vystřídala sovětská realita, také tady o životě a smrti rozhodovaly karty.
Černá kronika SSSR: Král vína vydělával astronomické částky. Jak fungovala sovětská mafie?
Sovětští soudruzi se v luxusní restauraci nejprve opili a pak zcela nesoudružsky porvali. Přivolaná policie zjednala pořádek a výtržníky odvezla na stanici. V podstatě banální záležitost, jakých personál takových podniků zažíval několik ročně. Jenže tentokrát bylo všechno jinak. Hosty, kteří kolem sebe rozhazovali storublovky jako drobné, už nějakou dobu sledovala skupina vyšetřovatele Fjodora Něvzorova. Právě zaklapla past, v níž uvízli ilegální sovětští milionáři a pančovatelé vína v neuvěřitelném rozsahu.
Černá kronika SSSR: Poslední popravená žena otrávila 13 lidí. Potřebovala pomeje pro prasata
V březnu roku 1987 převezly sanitky na urgentní příjem kyjevské nemocnice 13 žáků a zaměstnanců základní školy s těžkou otravou. To, co na začátku vypadalo jako v podstatě banální případ závadného jídla ve školní jídelně, se během vyšetřování změnilo na jednu z nejděsivějších travičských kauz v dějinách sovětské kriminalistiky. Od konce 60. let sovětské soudy vynesla jen tři rozsudky smrti nad ženami. Jeden z nich zazněl nad sériovou vražedkyní Tamarou Ivantjuninovou.
Černá kronika SSSR: Voják se tvrdě pomstil za šikanu. Do Leningradu přijel vlak mrtvých
Kola vlaku vydávala rytmický zvuk, rozbitým oknem proudil do vagónu mrazivý únorový vzduch a uvnitř leželo osm těl – všichni muži měli uniformy se zakrvácenými otvory po střelách. Muž, který je zavraždil, byl na útěku do rodné Litvy. O jeho zločinu se bude psát v novinách, rozpoutá debatu o tématu, které bylo v Sovětském svazu naprostým tabu, a nakonec nebude odsouzen.
Černá kronika SSSR: Sekta ohně. Jednooký ďábel zaživa upálil 27 lidí
Místnost byla plná dýmu, lidé se dusili. Dívali se kolem sebe a hledali svého guru, který jim slíbil, že přes očistný oheň se dostanou do lepšího, dokonalého světa, kde se jim splní všechna přání. Jenže guru v místnosti nebyl. Napadlo v posledním okamžiku některou z obětí, že naletěly obyčejnému kriminálníkovi, který zneužil jejich neštěstí, aby je připravil o peníze i o život? Sekta ohně – tak se jmenoval případ sedmadvaceti obětí, který v 70. letech vyděsil i ty nejotrlejší kriminalisty a příslušníky KGB.
Černá kronika SSSR: Čtyři narkomani chtěli dětem řezat hlavy. Izraelci s nimi neměli slitování
Ve čtvrtek 2. prosince 1988 padal z nebe nad městem Ordžonikidze (dnes Vladikavkaz) mokrý sníh. Děti ze čtvrté třídy základní školy No. 42 se ale na dnešní den těšily, ostatně jako asi všechny děti, které místo výuky jdou na exkurzi. Do tiskařských závodů to sice bylo přes celé město a navíc s několika přestupy, ale to může být pro čtvrťáka vlastně dobrodružství. Za pár hodin seděly v autobuse mezi nádobami s benzínem a zfetovaní teroristé hrozili, že jim začnou uřezávat hlavy.
Černá kronika SSSR: Uříznuté nohy jako kapitál. Beznohý Véňa doběhl Stalinovy ministry
Pokud byste v padesátých letech v ulicích Moskvy potkali Veniamina Vajsmana, srdce by se vám zastavilo lítostí... invalida, který ve válce přišel o nohy, s tváří, v níž jako by byly vepsány všechny hrůzy fronty, s dvěma hvězdami hrdiny SSSS na obnošené důstojnické uniformě. A kdyby vám vyprávěl svůj příběh, jak ve svém tanku T-34 dojel až do Berlína, jak tam stroj dostal zásah, jak zachránil posádku, ale sám přišel o nohy… Určitě byste neváhali a sáhli do peněženky. Jenže ve skutečnosti byste naletěli jednomu z nejmazanějších podvodníků Sovětského svazu. Skutečná byla jen ta invalidita, řády na hrudi i srdceryvný příběh byly falešné.
Černá kronika SSSR: Brilianty pro Brežněvovu dceru. Milenec je kupoval i v podsvětí
Možná dcera generálního tajemníka ÚV KSSS Leonida Brežněva neznala slavnou větu hollywoodské hvězdy Elizabeth Taylor „Peníze nejsou všechno. Existují přece také kožichy a šperky“, ale rozhodně se jí Galina Brežněvová pevně držela. Zejména brilianty a mladí muži byli celoživotní lásky „princezny“ Sovětského svazu. Bouřlivé vztahy vášnivé a tvrdohlavé Galiny představovaly problém více méně jen pro otce Leonida Brežněva, fascinace blýskavými kamínky už přesahovala hranice zákona. I když dcera generálního tajemníka patřila mezi nedotknutelné, trest ji neminul.
Černá kronika SSSR: Profesionální lupiči a nemilosrdní vrazi. Kdo byli Fantomasové z Rostova?
Muži s dámskými punčocháči nataženými přes hlavu a se zbraněmi, kteří přepadali banky a obchody zejména v Rostově na Donu v letech 1968-1973, jako by ani nezapadali do reality kriminálního světa Sovětského svazu, ale měli blíž k západním gangsterům. Jenom místo dolarů, franků a marek si z bank odnášeli rubly. Lidský život, kromě jejich vlastního, pro ně neměl cenu. Kdo se jim postavil do cesty, toho zabili. Do historie zločinu v sovětské éře se zapsali jako Fantomasové.
Černá kronika SSSR: Město terorizovaly bandy výrostků. Nejhorší byl gang Ťap-ljap
V posilovně nedaleko kazaňské továrny na měřící přístroje Těplokontrol cvičilo několik mladíků, spíš ještě kluků. Místo činek zvedali litinové radiátory, jako hrazda sloužila konstrukce z lešenářských trubek. I když posilovna fungovala ilegálně, úřady ji tolerovaly, protože cvičení bylo prospěšné a určitě lepší, než kdyby se mládež poflakovala po ulicích. Přitom nic nebylo vzdálenější realitě. Právě tady vznikl, měl štáb a dělal nábory nejznámější pouliční gang, který si dal jméno Ťap-ljap. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako Halabala.
