Černá kronika SSSR: Začal únosem letadla, pak přišly stovky mrtvých. Kdo byl terorista číslo 1?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Šamil Basajev: od únosce letadla k teroristovi
- V ohrožení bylo 178 lidí na palubě stroje Tu-154
- Politický protest v Ankaře před kamerami médií
- Proč únosce po propuštění rukojmích oslavovali jako hrdinu?
V roce 1991 se Sovětský svaz rozsypal jako domeček z karet. Jedna za druhou vyhlašovaly svazové republiky samostatnost a nebyla síla, která by to dokázala zastavit. Nakonec ve státě, který existoval už jenom formálně, zůstalo pouze Rusko a Kazachstán. Tehdy na scénu dějin vstoupil muž, o němž se v 90. letech bude hodně psát a jehož jméno dodnes budí rozporuplné reakce – Šamil Basajev, pro někoho terorista, pro jiného bojovník za svobodu. Když v roce 2006 zahynul při výbuchu auta převážejícím zbraně a munici, napsala o něm britská stanice BBC: „Basajevova smrt zanechala v Čečensku prázdnotu, kterou není schopen zaplnit žádný z živých vůdců.“
Jenže my jsme teprve na začátku kariéry budoucího polního velitele Šamila Basajeva a nehledě na pohnutky, které ho vedly, první akce byla čistý terorismus – jinak se únos civilního letadla s politickým motivem nazvat nedá. Do 9. listopadu 1991 jeho jméno nikdo neznal, po tomto datu se stal mediálně známým teroristou. I když některé jeho další činy se staly známějšími a umíraly při nich stovky nevinných lidí, všechno začalo únosem letounu Tu-154 na letišti ve městě Miněralnyje vody.
Šamil Basajev – obyčejný mladík
Basajev se narodil 14. ledna 1965 v Čečensko-ingušské autonomní svazové republice a žil zde až do dokončení střední školy. Pak pracoval v zemědělském družstvu ve Volgogradské oblasti.
Po absolvování vojenské služby přesídlil do Moskvy, kde se několikrát neúspěšně pokoušel složit zkoušky na práva. Nakonec začal studovat zeměměřičští, ale pro chabou docházku byl ze studia vyloučen. Pracoval ve firmě, která se zabývala počítači, a ve volných chvílích si rád zahrál fotbal. Prostě žil stejně jako tisíce mladých lidí v té době.
Ale přichází zlom – Basajev se přidává k afghánským mudžahedínům v boji proti sovětské armádě. Válka končí odchodem Sovětů a do Moskvy se vrací i Basajev. V srpnu 1991 bychom ho našli mezi obránci Bílého domu (tehdejší sídlo parlamentu). Při nezdařilém puči se tu část sovětských politiků a generálů pokusila svrhnout generálního tajemníka Michaila Gorbačov a zabránit tak rozpadu SSSR.
Je zvláštní, že tak málo víme o radikalizaci Šamila Basajeva. Jak se z mladíka, který se životem jen protloukal, za pár let stala černá můra Kremlu a terorista číslo jedna na ruském seznamu smrti? Velel obávaným bojovníkům, dokázal úspěšně plánovat až sebevražedně drzé nájezdy na území nepřítele a stal se symbolem boje Čečenska za nezávislost.
Únos letounu TU-154
9. listopadu 1991 stálo na letišti v Miněralnych vodach letadlu Tu-154, které mělo cestující dopravit do Sverdlovska (dnes Jekatěrinburg). Pasažéři už byli na svých místech, když dovnitř vstoupili tři muži – Šamil Basajev, bývalý civilní pilot Said-Ali Satujev a Lom Ali Čačajev, který se později zúčastní dalších akcí svého velitele. Všichni byli ozbrojeni pistolemi a arzenál doplňovala aktovka s ručními granáty.
ČTĚTE TAKÉ: Válka se sviněmi. Trestanci se zabíjeli noži, tyčemi i holýma rukama
Jak se dostali se zbraněmi až na palubu? Hroutila se velká říše a bezpečnostní mechanismy selhávaly. Trojice zamířila rovnou do kokpitu, kde přinutila posádku ke startu. Cílem nebyl Sverdlovsk, ale turecká Ankara. V ohrožení byl život 178 cestujících a členů posádky.
Černá kronika SSSR
Zatímco společnost měla směřovat k zářným zítřkům, v zemi sovětů se vraždilo, loupilo, kradlo. A protože Sovětský svaz byl skutečně velký, i zločiny tu byly pro nás svým rozsahem skoro nepředstavitelné. I když se aspoň o některých v sovětském dobovém tisku psalo, v Československu byste zmínky hledali jen těžko. Náš vzor totiž měl být bezchybný. Největším, nejzávažnějším a nejzajímavějším zločinům se bude věnovat seriál Černá kronika SSSR.
Únos letadla nebyl v Sovětském svazu ojedinělá záležitost, jak by se mohlo zdát. V 80. letech takových případů bylo každý rok několik a většinou končily neúspěšně, jenže tentokrát něco bylo jinak. Všechny předchozí únosy měly společný motiv – únosci chtěli opustit Sovětský svaz. V tomto případě ale šlo o akt politicky motivovaného násilí.
Po přistání v Ankaře teroristé vyslovili jediný požadavek – vystoupit před médii. Pokud se to stane, propustí všechna rukojmí. To byla pro tureckou stranu přijatelná cena. Basajev, tehdy ještě bez plnovousu, předstoupil před kamery. Mluvil o situaci v Čečensku, které na začátku listopadu vyhlásilo nezávislost, a kritizoval rozhodnutí prezidenta Ruské federace Borise Jelcina vyhlásit v zemi výjimečný stav. Vyzval mezinárodní společenství, aby neignorovalo ruské imperiální snahy a postavilo se proti vpádu ruských vojsk do Čečenska.
Největší akce Šamila Basajeva
1995 Buďonnovsk – obsazení nemocnice, 147 mrtvých (podle jiných zdrojů 166), stovky zraněných
1996 Moskva – únos letadla Il-76, desítky zraněných
1999 Výpad ozbrojenců do Dagestánu
2002 Moskva – útok na divadlo Dubrovka, 130 mrtvých, 700 zraněných
2004 Beslan – útok na školu, 334 mrtvých (včetně 186 dětí).
Ne vždy ale všechny mrtvé můžeme připsat na vrub teroristů, řada z nich zahynula při nepovedených zásazích ruských speciálních jednotek.
Tady je na místě připomenout politické události v Čečensku, které předcházely únosu letounu Tu-154. Po srpnovém pokusu o puč v Moskvě čečenští separatisté kolem Džochara Dudajeva, bývalého generálmajora sovětského letectva, využili situace a převzali kontrolu nad zemí. 27. října se konaly parlamentní a prezidentské volby.
Dudajev se podle očekávání stal hlavou státu a 1. ledna jednostranně vyhlásil nezávislost. Nový stát ale uznal jen Afghánistán ovládáný Talibanem. Moskva situaci odmítla akceptovat, ale vojensky zasáhla až o tři roky později, kdy začala 1. čečenská válka.
Porušený slib
Slib, že po setkání s novináři všechna rukojmí propustí, Basajev porušil. I s rukojmími odletěl do Grozného, hlavního města čerstvě samostatného Čečenska. Teprve tady cestující a posádku letadla propustil. Tak skončil první a také jediný nekrvavý teroristický čin Šamila Basajeva, při těch dalších už umíraly stovky lidí.
Čtěte také
V Grozném Basajeva a jeho společníky přivítal Džochar Dudajev jako hrdiny. A tady narážíme na další otázku, na kterou neznáme uspokojivou odpověď: Byl únos letadla a politická proklamace činem „osamělého vlka“, který jedná na vlastní pěst, nebo to byla akce koordinovaná s novým vedením Čečenska? Faktem je, že Dudajev přijal Basajeva do nově formovaných ozbrojených sil a svěřil mu velení roty ve speciálních jednotkách.
Definitivně se Sovětský svaz rozpadl 26. prosince, kdy zánik oficiálně potvrdil Nejvyšší sovět SSSR. Prezident Michail Gorbačov na funkci rezignoval o den dříve. Zánik mocnosti přinesl svobodu bývalým svazovým republikám a také otevřel zakonzervované konflikty.
Jedním z nich byl Náhorní Karabach, izolované území obývané arménským obyvatelstvem v Ázerbájdžánu. Právě tam Basajev se skupinou bojovníků zamířil, aby bojoval na ázerbájdžánské straně. Tak začala jeho patnáctiletá dráha válečníka, kterého se v Kremlu obávali stejně, jako ho nenáviděli. Ale to už je jiná kapitola dějin.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Z vězení vyhrožoval expartnerce přes SMS. Hned po propuštění ji na Žižkově ubodal před dětmi
