Do Poslanecké sněmovny míří návrh zákona, který by umožnil uvalit sankce na jednotlivce, firmy či vlády porušující lidská práva. Konkrétně by mohlo jít o zákaz vstupu na území Česka nebo ekonomické sankce, například zmrazení majetku. Po prázdninách chce projekt předložit poslanec a místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti).
Jde o českou verzi tzv. Magnitského zákona, pojmenovaném po ruském právníkovi Sergeji Magnitském. Ten byl zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých podvodů. V listopadu 2009 za nevyjasněných okolností v moskevském vězení zemřel, podle ruské opozice byl zavražděn. K přijetí tohoto zákona už sáhly USA, Velká Británie, Kanada, státy v Pobaltí i další země.
Pirátům roste podpora, na ANO ale pořád nestačí. Pohoršily si ODS a ČSSD
Volby do Poslanecké sněmovny by v červenci vyhrálo hnutí ANO, vyplývá z volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti červnu klesla podpora ČSSD či ODS, naopak mírně stoupla Pirátům.
„Magnitského zákon je jako černá listina komplikující život lidským zrůdám, které vědomě ubližují jiným lidem,” řekl už dříve Lipavský. Jako příklad uvádí sankce proti vrahům novináře Džamála Chášukdžího, k jehož zavraždění došlo před dvěma lety na saúdském generálním konzulátu v Turecku.
Předložit zákon je Lipavského dlouhodobý cíl. Nyní pro CNN Prima NEWS potvrdil, že je návrh hotov a sbírá pro něj podpisy. Zda projde, rozhodne až český Parlament.
Petříček je pro, ale na unijní úrovni
Redakce CNN Prima NEWS o stanovisko k české verzi Magnitského zákona požádala šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD). Ministr zahraničí návrh podporuje, preferuje ale podobný nástroj na úrovni Evropské unie.
„Mojí prioritou je přijetí lidsko-právního nástroje na úrovni EU. O návrhu pana Lipavského vím, konzultovali jsme ho společné a podporuji ho. O potřebě tohoto zákona jsem hovořil i s dalšími poslanci a senátory. Ale účinnější určitě bude tento nástroj na úrovni cele EU,“ uvedl Petříček.
Svou verzi Magnitského zákona Evropská unie chce, jak potvrdil před půl rokem Josep Borrell, čelní unijní představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Očekává se ale, že příprava evropské verze normy potrvá řadu měsíců.