Pumpy musí od půlky října udávat dojezd na různá paliva. Nesmysl, říká odborník
LPG je u nás stále nejčastějším alternativním palivem. Zdroj: Bart Běhal
Do českého právního řádu se začíná promítat povinnost provozovatelů čerpacích stanic zveřejňovat tabulku srovnávacích cen, která vychází z evropské legislativy. Tabulka vydávaná ministerstvem dopravy bude obsahovat náklady na ujetí 100 km srovnatelnými vozy za použití různých druhů paliva. Do porovnání je zatím zařazena nafta, benzín, LPG, CNG a elektřina. Odborníci jsou však k jejímu smyslu skeptičtí.
Opatření Evropské unie se bude týkat jen čerpadel nabízejících různé druhy paliva, tzn. vedle benzinu či nafty ještě například LPG. Provozovatelé budou povinni srovnávací tabulku v prostoru čerpací stanice vyvěsit tak, aby byla volně dostupná zákazníkovi. Tedy například na vstupních dveřích, za výlohou nebo v chodbičce u sociálních zařízení. Pokud přijde kontrola, musí být obsluha schopna ukázat, kde jsou srovnávací ceny umístěny. V opačném případě musí provozovatel, resp. vlastník prodávaných pohonných hmot počítat s pokutou až 10 000 korun. Údaje v tabulce obsažené bude MPO aktualizovat vždy po půl roce. Srovnávací tabulku povinně vystavovanou od 15. října najdete pod tímto odkazem.
Čtěte také
Sázka na plyn se nevyplatila
Původním smyslem srovnávacích tabulek je přimět zákazníky k zamyšlení se nad přechodem z konvenčních na alternativní paliva, resp. pohony. Co z nich lze tedy vyčíst? Tak například, že se Škodou Octavia na benzin pojedete 100 km za 215 korun, s dieselovou za 176 korun a verzí na zemní plyn (CNG) za 250 korun. Pokud byste měli auto velikosti fabie, s benzinem pojedete za 211 korun, na LPG za 135 Kč, na CNG za 227 Kč a na elektřinu jen za 93 Kč. Ano, čtete dobře, provoz na CNG se dnes opravdu nevyplatí na rozdíl od stále „zajímavého“ LPG.
Podle šéfa Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka převzatá evropská norma vznikala v době, kdy byla velká budoucnost předvídána především pohonu na stlačený zemní plyn (CNG) a k nám dnes vzhledem k prudkému nárůstu cen plynu přichází přinejmenším s křížkem po funuse.
„Evropská direktiva vyšla v době, kdy se v části Evropy (a i v Česku) rozšířila mylná představa, že nejlepší alternativou ke klasickým pohonným hmotám je zemní plyn. Ale když se podíváte na ceny uvedené ve srovnávací tabulce, je z nich zřejmé, že auto na CNG je asi to poslední, co by si dnes chtěl někdo koupit, ačkoli to není vina paliva jako takového, ale současné energetické krize,“ pronesl.
Čtěte také
LPG snad, CNG ne
Z alternativ se v Česku velké popularitě dodnes těší především pohon na LPG, tedy zkapalněný ropný plyn, který se řada motoristů nechala do svých vozidel instalovat dodatečně a zásadně tak snížila náklady na provoz jinak méně úsporných aut. Dnes nové modely s tímto pohonem prodávají pouze značky Dacia a Renault ze stejnojmenného koncernu.
Do výroby vozů na stlačený zemní plyn, tedy CNG, svého času masivně investoval zase koncern Volkswagen, který dnes ve svých značkách včetně Škody motory na toto palivo dosud jako jediný nabízí. Už před dvěma lety ale německý automobilový gigant jasně deklaroval konec vývoje této technologie a plnou koncentraci na elektromobilitu.
„Volkswagen se vzdává vývoje nových modelů na zemní plyn. Auta s tímto pohonem, která se v současné době prodávají, už nebudou mít nástupce. Musíme se soustředit na elektromobilitu,“ řekl v březnu 2020 tehdejší šéf Volkswagenu Herbert Diess.
„V Národním akčním plánu čisté mobility z roku 2015 se mimo jiné psalo, že CNG má nižší emise skleníkových plynů než nafta, což tehdy bylo ilustrováno i na tunách emisních úspor, při výměně starých naftových autobusů MHD busy za autobusy CNG. Nelze ovšem srovnávat nové se starým, nýbrž nové s novým. Před sedmi lety se prodávaly motory plnící normu Euro 5 a u nich platilo, že CNG sice má nižší emise na jednotku energie, ale horší na ujetý kilometr, což je dáno horší energetickou účinností motoru,“ vysvětlil Indráček.
Podle něj je proto povinnost zveřejňovat tabulku srovnávacích cen na čerpacích stanicích dle evropské direktivy AFID (Direktiva o infrastruktuře pro alternativní paliva) nesmyslná od samého začátku. Za osm let trvající proces implementace evropského nařízení do českého právního řádu, přesněji řečeno do zákona o pohonných hmotách, může dle Indráčkových slov především nejasný původní výklad normy a nutnost jeho fungování nejprve otestovat ve vybraných zemích.
Čtěte také
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, od malička jej však bavila rychlá kola. Po působení na ministerstvu dopravy pracoval postupně jako šéfredaktor časopisů AUTO7 a Auto Motor a Sport Classic, přispíval i do řady dalších odborných periodik. Kromě motorismu jsou jeho zájmem také moderní dějiny a sport. V CNN Prima NEWS pracuje od roku 2021.
