Jak budeme žít bez plynu?
Ruská hrozba stopnutí dodávek plynu bude mít přímý vliv i na cenu, kterou uvidíme na složenkách. Myslí si to jak ekonomové, tak odborníci na energetiku. Premiér Petr Fiala (ODS) uklidňuje, že vláda už hledá cestu, jak se zbavit závislosti na ruském plynu a dalších surovinách putujících k nám z této východní země. Češi se také děsí stoupajících cen pohonných hmot a někteří berou situaci do svých rukou.
Ještě před rokem byly burzovní ceny plynu na úrovni 20 eur za megawatthodinu. Teď je to 345 eur, tedy 17krát vyšší cena. „Už nyní ceny plynu reagují na riziko přerušení toku plynu obrovským nárůstem cen,“ vysvětlil výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. „Kdyby měl konflikt trvat dlouho, budeme za plyn platit několikanásobek. Některé odhady říkají, že až čtyřnásobek,“ dodal ekonom Dominik Stroukal.
„Musíme hledat nové zdroje a nové technologie, abychom se dlouhodobé závislosti na ruských nerostných surovinách zbavili,“ plánuje předseda vlády Fiala.
Podle odborníků by se v případě, že skutečně dojde k omezení ruských dodávek plynu, mělo jako první snížit vytápění třeba obchodních center nebo kanceláří, úřadů a také škol. „Pokud nejde opravdu o nemocnice nebo sociální zařízení, tak ve všech budovách, ve kterých slouží zemní plyn k otopu, by určité snížení teploty a tím pádem nároku na odběr plynu bylo namístě,“ má jasno Gavor.
Musíme se uskromnit?
„Zřejmě by se musely omezit některé průmyslové výroby a plyn by šel primárně pro domácnosti pro vytápění,“ sdělil zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Právě i doma bychom se podle rad ekonomů měli uskromnit. Když prý snížíme topení třeba o dva stupně, ušetříme peníze i české zásoby plynu. „Pro domácnosti se zdraží v budoucnu plyn až o stovky procent. Proto se určitě vyplatí na úrovni domácnosti s plynem dobře zacházet a šetřit,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda. „Na druhou stranu doporučovat, abychom si nasadili zimníky a doma se pohybovali jako venku, to už by byla velice smutná situace. To už by byl přímo válečný stav,“ doplnil Gavor.
Další možností je nahradit zemní plyn, alespoň dočasně, jinými palivy. Variantou by mohlo být i navýšení produkce uhelných elektráren. „Samozřejmě, že nechceme topit špinavými palivy. Ale na prvním místě jsou lidi a stát uvolní jakékoliv překážky,“ tvrdí Bartuška.
Podle zjištění Deníku N už ministerstvo průmyslu a obchodu hledá cesty, jak si vytvořit státní rezervy zemního plynu a nespoléhat jen na soukromé distributory. Ve středu by se návrh mohl probírat na vládě.
Češi se snaží předzásobit
S nepředvídatelným zvyšováním ceny benzínu nebo nafty přibývá lidí, kteří se ve snaze ušetřit snaží předzásobit. U benzínových stanic pak stáčejí pohonné hmoty doslova do všeho, co je napadne. Příkladem je muž z Plzeňska, který neopatrností způsobil ekologickou havárii. Od jedné z benzínových stanic totiž odjel s dvěma tisíci litry paliva. Jenže domů nedojel. Svůj náklad jen po pár kilometrech vysypal do příkopu. Výsledkem byla několikadenní práce hasičů.
„Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti,“ sdělila policejní mluvčí Dana Ladmanová.
Policisté na Plzeňsku řešili během pár dnů ještě jeden případ. Policie pátrala po řidiči, který rozlil další litry nafty na jiném místě. Nebylo těžké ho vypátrat. Na množství převážených pohonných hmot běžnými spotřebiteli přitom myslí i zákon. „Celkové množství nesmí překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na dopravní jednotku,“ vysvětlila mluvčí Policejního prezidia Hana Rubášová.
Benzín se přitom může velmi rychle „zkazit“. „Pokud natankujete zboží, které obsahuje biosložku, dle normy je jeho životnost zastropována třemi měsíci. Hrozí znehodnocení paliva. To znamená, že se vám začnou ucpávat filtry a prostě nepojedete,“ upozornil ředitel přepravní společnosti Miroslav Vašíř.
