Lidé přesouvají peníze na spořící účty
Češi se snaží stále bojovat s inflací. Domácnosti proto intenzivně přesouvají své peníze z běžných účtů na ty spořící. Oproti minulému roku se jejich podíl zvýšil o devět procent. Trend potvrzují také samotné banky. Ekonomové ale varují, že by lidé neměli nic uspěchat, a doporučují i jiné možnosti, jak zhodnotit našetřený obnos.
Oproti minulým obdobím si Češi nyní ukládají na své spořící účty až dvojnásobně větší obnos peněz. Podle ředitelky komunikace MONETA Money bank Zuzany Filipové zaznamenala bankovní společnost meziroční nárust až o 40 procent. V případě České spořitelny došlo podle dat k obdobnému zvýšení. „Zatímco za celý minulý rok se objem prostředků zvýšil o 16 miliard korun, letos se jednalo až o 19 miliard,“ řekl mluvčí Filip Hrubý.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zisky bank klesly o 2,4 miliardy. Z windfall tax se vybere méně, než se čekalo, míní expert
Podle průzkumu společnosti KRUK má úspory na spořících účtech 52 procent dotázaných, přičemž loni odpovědělo kladně 43 procent. Naopak žádné úspory nemá 16 procent lidí.
Lidé často volí spořící účty kvůli tomu, že jde ve srovnání s jinými finančními produkty o bezpečné zhodnocení peněz. Mezi dalšími faktory, proč lidé více spoléhají na tuto formu navýšení vloženého obnosu, je také větší atraktivita úroku. Ty se aktuálně pohybují mezi čtyřmi až šesti procenty.
Podle ekonomů je ovšem tento způsob boje proti inflaci nedostačující. „V těchto dnech je dobrá příležitost investovat do dluhopisů či akcií. Lidé si také mohou koupit podílový fond, kde se peníze úročí více,“ přiblížil další možnosti hlavní ekonom společnosti CFG Vladimír Pikora.
Při investování by pak lidé měli zhodnotit výši rizika. Na účtech by si měli rovněž odložit tři až šest platů, a to pro případ ztráty zaměstnání. „Popřemýšlejte, na jak dlouho můžete daný obnos odložit, a podle těchto okolností si sestavte strukturu investičních nástrojů,“ doporučuje člen představenstva Komerční banky Miroslav Hiršl.
Ekonomové spolu s vedením České národní banky předpokládají, že inflace postupně klesne. V tomto období se pak výhodnost některých spořících produktů změní, a to i z toho důvodu, že se centrální banka zřejmě v návaznosti na to rozhodne, že úrokové sazby sníží.
