Nedostatkem finančních prostředků je ohrožen jen asi každý osmý Čech, vyplývá z dat Eurostatu. Zdroj: Profimedia.cz, ČTK / Profimedia.cz
V České republice žije jen 12,5 procenta lidí, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením. Jde tak o vůbec nejmenší podíl ze všech členských zemí Evropské unie. Unijní průměr přesahuje 21 procent. Vyplývá to z aktuálních dat, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V loňském roce žilo ve všech 27 členských zemích Evropské unie přes 92 milionů lidí, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením. To představuje podíl 21,1 procenta. Oproti roku 2018 tak došlo ke snížení o půl procentního bodu. Podíly lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením se ale v jednotlivých členských zemích sedmadvacítky velmi liší. Zatímco v České republice nedostatek financí ohrožuje asi každého osmého člověka (12,5 procenta populace), v nejhorším Bulharsku se na prahu chudoby ocitá asi každý třetí (32,5 procenta).
Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou a sociálním vyloučením v zemích EU v roce 2019 podle Eurostatu (podíly v procentech) Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Podíl obyvatelstva ohroženého chudobou a sociálním vyloučením v zemích EU v roce 2019 podle Eurostatu (podíly v procentech) Zdroj: repro CNN Prima NEWS
Česká republika v tomto ohledu překonává i severské země, které bývají dávány za příklad vyspělého blahobytného státu. Ve Finsku je chudobou ohroženo 15,6 procenta, v Dánsku 16,3 a ve Švédsku dokonce bezmála 19 procent. „Velmi dobře si Češi stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Majetkově nedeprivovaní Češi
Těžce materiálně deprivováno bylo u nás jen 2,7 procenta populace, zatímco průměr za celou Evropskou unii činí 5,6 procenta, tedy více než dvojnásobek. Výrazně méně materiálně deprivovaných lidí žilo v loňském roce už jen v Lucembursku, Švédsku a Finsku. Nejhůře jsou na tom co do materiální deprivace Bulhaři, Řekové a Rumuni.
Za těžkou materiální deprivaci můžeme označit stav, kdy si sledovaná osoba nemůže dovolit zaplatit nejméně čtyři z devíti následujících položek: nájemné (nebo splátku hypotéky či účet za energii), dostatečně vytápěný byt, nečekaný finanční výdej, pravidelnou konzumaci masa nebo bílkovin, televizor, pračku, automobil, mobilní telefon nebo dovolenou.
Slušnou pozici zaujalo také Slovensko, které je se svým podílem 16,4 procenta populace ohrožené chudobou a sociálním vyloučením pátou „nejlepší“ zemí v rámci Evropské unie. Do kapsy tak strčí například Nizozemsko, Rakousko, ale i Německo či Švédsko. Na druhé straně má Slovensko poměrně vysoký podíl osob, které si nemohou dovolit alespoň jednou ročně vyjet na dovolenou mimo domov (přes 37 procent) nebo nejsou schopné čelit nečekanému finančnímu výdeji (asi 30 procent), jak uvedl Statistický úřad Slovenské republiky.
