COVID-19 sáhl Čechům na výplaty, koupí si míň než loni. Nejvíc mzda klesla na Liberecku

Přírůstek nominálních mezd ve druhém letošním čtvrtletí poprvé po sedmi letech nedokázal vykompenzovat zvyšování životních nákladů. Kupní síla výdělku Čechů se tak snížila o 2,5 procenta. Může za to narůstající nezaměstnanost a strach lidí o práci. Pomoci by mohlo plánované zrušení superhrubé mzdy, které zvýší čisté výdělky, míní analytici.

Průměrná mzda v České republice dosáhla ve druhém letošním čtvrtletí 34 271 korun hrubého měsíčně. To je jen o půl procenta více než před rokem a o 3,1 procenta méně než v předchozím kvartále. Vzhledem k tříprocentní inflaci to znamená, že reálné mzdy se meziročně snížily o 2,5 procenta, jak ve čtvrtek uvedl Český statistický úřad. Pokles kupní síly výdělků zažili Češi naposled v posledním čtvrtletí roku 2013.

V případě mzdového mediánu dokonce došlo k poklesu i jeho nominální hodnoty, a to o 0,2 procenta. Reálně je tedy jeho pád více než tříprocentní. Mzda „prostředního zaměstnance“ ve druhém čtvrtletí činila 29 123 korun. „Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd. Spotřebitelské ceny však rychle narůstají, což v konečném důsledku znamená, že si zaměstnanci mohou ze svých mezd koupit méně zboží a služeb,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Podle něho by mohlo v příštím roce pomoci plánované zrušení superhrubé mzdy, které by přineslo zvýšení čistých výdělků.

Největší propad hlásí Liberecký kraj

K největšímu propadu reálných mezd došlo v Libereckém kraji. Jeho obyvatelé si v průměru meziročně pohoršili o bezmála šest procent. Největší přírůstek nominálních mezd nastal v Ústeckém kraji, a to o 2,4 procenta. Jenže ani zde nedošlo k vykompenzování míry inflace, takže i lidé žijící na severozápadě České republiky zažili mírné snížení kupní síly svých příjmů.

Z hlediska jednotlivých odvětví se koronavirová pandemie nejhůře podepsala na mzdách v oborech souvisejících s cestovním ruchem. V ubytování, stravování a pohostinství nominální výdělky meziročně klesly skoro o 12 procent, po zohlednění inflace je propad téměř 15procentní.

Těžce zasaženy byly také činnosti v oblasti nemovitostí, kde nominální mzda klesla o 5,7 procenta, reálná tedy skoro o devět procent. Skoro osmiprocentní propad kupní síly mezd vykázal také zpracovatelský průmysl. Naopak ve výrobě a rozvodu elektřiny, tepla nebo plynu si zaměstnanci polepšili o 5,3 procenta (reálně o více než dvě procenta), což z tohoto odvětví dělá jedno z mála, kde kupní síla výdělků rostla.

A podle ekonomů nečekají tuzemské zaměstnance růžové vyhlídky ani v příštích měsících. „Mzdový vývoj by měl zůstat i v dalších čtvrtletích utlumený. Řada firem bude nucena šetřit na mzdových nákladech. Hlavním tahounem růstu mezd pro letošek i příští rok bude s vysokou pravděpodobností veřejný sektor,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Michal Brožka, analytik Komerční banky.

„Za letošní rok předpokládáme růst mezd kolem tří procent, jelikož ve druhé polovině roku se mzdy vrátí k meziročnímu růstu,“ myslí si hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Pokud by byl celoroční růst nominálních mezd skutečně kolem tří procent, sotva by vyvážil zvýšení cenové hladiny, které se rovněž pro letošní rok očekává blízko této úrovně.

Tagy: