Vyšší výdaje kvůli koronaviru
Na nenadálé výpadky příjmů nebo nečekaně zvýšené výdaje je připravena jen jedna ze tří českých domácností. Další třetina Čechů by ráda na základě zkušeností z uplynulých měsíců více spořila, ovšem téměř pětina tvrdí, že nemá z čeho. Vyplývá to z průzkumu ING Bank, který se zaměřoval na to, jak koronavirová krize ovlivnila stav financí tuzemských domácností.
Z třetiny domácností, které vyjádřily odhodlání více se zaměřit na své výdaje pak konkrétně 21 % má v plánu pečlivěji zvažovat, za co své peníze utratí, desetina je připravena své výdaje rovnou omezit a 4 % chtějí své nákupy lépe plánovat. Šetřit chtějí tuzemské domácnosti hlavně u těch položek, které se na základě zkušenosti s průběhem koronavirové krize ukázaly jako zbytečné. Čtyři z deseti dotázaných také uvedli, že více než v minulosti přemýšlí o spoření.
„Optimální je mít finanční rezervu odpovídající alespoň výdajům na tři měsíce. V řadě domácností však během pandemie ocenili jakékoli úspory, po kterých mohli sáhnout,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Radek Sedlář, ředitel retailové sekce ING Bank. Podle Sedláře ale rozhodně není důvod k obavám, pokud domácnost zatím nespoří nebo není-li schopna odkládat stranou velkou sumu peněz. „Dá se spořit i po malých částkách, k čemuž lze využít například spořicí účet. Za jeho zřízení ani užívání se zpravidla nic neplatí, peníze se úročí a jsou kdykoli k dispozici,“ dodal.
Spořili, ale teď si užijí
V této souvislosti stojí za pozornost, že více než polovina Čechů udržela během nejpřísnějších protiepidemických opatření své výdaje na přibližně stejné úrovni jako před nástupem karantény. Naopak necelá pětina dotázaných se přiznala k tomu, že utrácela dokonce více, než kdyby žádná pandemie nepropukla. Třicet procent pak řeklo, že své výdaje skutečně snížilo.
Podle Sedláře lze pokles výdajů domácností vysvětlit tím, že zhruba stejnému procentu z nich klesly příjmy například v důsledku ztráty zaměstnání nebo kvůli tomu, že jim zaměstnavatel snížil mzdu. U podnikatelů byl pak nejčastějším důvodem pokles tržeb. „Češi také utráceli ve velkém za zásoby potravin a dezinfekcí, což v průzkumu přiznalo 12 % respondentů a zároveň uvedlo, že to byl důvod, proč mají na účtech méně peněz. Naopak více než desetina lidí potvrdila, že měli více peněz než obvykle, protože nepodnikali výlety a neutráceli za zábavu,“ doplnil Sedlář.
Průzkum ukázal, že určitá část spotřebitelů své výdaje pouze odložila. Desetina z těch, kteří uvedli, že během pandemie utráceli méně, potvrdila, že si našetřené peníze hodlá užít, až to bude možné. Další desetina si udělá radost vysněnou věcí nebo zážitkem. Nejčastěji (ve 38 % případů) ale lidé chtějí peníze nechat ležet na běžném účtu a utrácet je průběžně. Dvaadvacet procent si je pak chce ponechat na účtu spořicím a sáhnout na ně až v horších časech. 11 % ještě nemá jasno, jak s ušetřenými finančními prostředky naloží.
Rodiny to zatím zvládají
Na druhé straně ti, kteří během koronavirové krize utráceli více než normálně, sáhli až ve dvou třetinách případů do svých úspor. Z nich třetina ale své úspory díky vyšším výdajům dosud nevyčerpala. Jen pětina dotázaných uvedla, že měla natolik dostatečný příjem, že jim jejich zvýšené náklady na živobytí pokryl. „Pozitivní je, že pouze 7 % z těch, jimž koronavirus způsobil nečekané výdaje, se kvůli nim muselo zadlužit. Opět se potvrdilo, jak je důležité mít pro mimořádné případy finanční rezervu. A velká část Čechů alespoň nějakou má,“ uzavřel Radek Sedlář.
Průzkum ING Bank se uskutečnil asi dva týdny poté, co podobnou studii publikovala Česká bankovní asociace. Ta se rovněž zaměřovala na to, jak koronavirová krize ovlivnila příjmovou situaci českých domácností nebo jak zvládají pokrývat své mimořádné výdaje. A rovněž ČBA zjistila, že Češi to epidemiologicky nejhorší období zvládli poměrně dobře. Asi 60 % z nich uvedlo, že nepřišlo ani o část svých příjmů, čtvrtina nějaké peníze ztratila, 9 % pak přišlo o jeden z příjmů rodiny a 4 % pak koronavirus připravil o výdělek zcela.
Respondenti v průzkumu České bankovní asociace také přiznali, že zkušenost s pandemií ovlivnila jejich smýšlení o financích. Dvě třetiny domácností hodlají o bilanci příjmů a výdajů do budoucna více přemýšlet, případně i více spořit. Zbylá třetina pak uvedla, že o penězích budou uvažovat stále stejně.
