Reaktor na ničení odpadu
Čeští inženýři vyvinuli nové zařízení, které dokáže ekologicky zlikvidovat jakýkoliv odpad. V plazmovém reaktoru ho přemění na plyn, ze kterého se pak dá vyrobit teplo nebo elektřina. V úterý ho představili v Dubé na Českolipsku.
Vypadá jako plamen, ale není jím. Tryskající plazma má několikanásobně vyšší teplotu, až pět tisíc stupňů Celsia. Ta v černém kotli dokáže mimořádné věci. „Jedná se o reaktor, vstupní energií pak surovinu nespálí, ale rozloží,“ podotkl technický ředitel firmy Milan Křikava. Odpad, který se nalije nebo nasype dovnitř, se rozloží na atomy a zase se poskládá, tentokrát do podoby jednoduchého plynu, který má řadu možností využití.
Historický milník. Poslední země se zbavila benzinu s olovem, u nás se nepoužívá už 20 let
Benziny s příměsí olova provázely automobilismus celá desetiletí. Olovo, přesněji tetramethylolovo a tetraethylolovo, totiž zabraňovalo předčasnému výbuchu paliva ve válci, takzvanému detonačnímu hoření. Motory tak mohli mít vyšší kompresní poměr a vyšší výkon. Negativní účinky na lidské zdraví a životní prostředí však byly neoddiskutovatelné. Definitivně ale skončil olovnatý benzín až nyní, a to v Alžírsku.
„Lze ho využít buď materiálově, třeba k separaci vodíku nebo výrobě amoniaku, nebo energeticky spálením v kogenerační jednotce nebo v kotli a k výrobě tepla či elektřiny,“ podotkl výrobní ředitel firmy Marek Lang.
Co nelze zplynovat, z toho vznikne struska, z níž může být třeba stavební materiál. Podle expertů Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR je to technologie budoucnosti, i když má zatím své limity. „Vzhledem k tomu, že se spotřebovává elektřina pro provoz plazmatronu, je tato technologie vhodná spíš pro nějaké odpady, u kterých se platí hodně za jejich odstranění,“ míní vědec Michal Jeremiáš.
Poslouží i na komunální odpad
To jsou hlavně nebezpečné odpady nebo kaly z čistíren odpadních vod. Časem by k tomu ale mohl přibýt i obsah našich popelnic. Průměrný Čech vyprodukuje ročně zhruba 550 kilogramů komunálního odpadu. Část se vytřídí, ale zbytek končí buď na skládkách, nebo ve spalovnách.
Jenže poplatky za skládkování se neustále zvyšují a po roce 2030 už nebude možné odpady na skládky vyvážet vůbec. A tak se po celém světě vymýšlejí způsoby, jak skládky nahradit. Plazmové reaktory by mohly být řešením. „Pokud by to bylo tak, že by to mohlo sloužit i malým obcím, určitě by nám to smysl dávalo,“ podotkla starostka Dubé Irena Žalovičová (za ODS).
Autoři plazmového reaktoru tvrdí, že je to jen otázka času. Zařízení na zpracování komunálního odpadu chtějí sestrojit do tří let.
