Práce z domova v Česku příliš netrenduje. Premianty v homeofficech jsou Lucemburčané. Zdroj: Profimedia.cz
Největší podíl zaměstnanců nebo podnikatelů pracujících z domova v rámci Evropské unie žije v Lucembursku. V době před covidem obvykle nebo občas takto využívalo homeofice asi 34 procent. Pandemie jejich podíl zvýšila na zhruba 47 procent. Vyplývá to z aktuálních dat Eurostatu. Jak si vedou Češi?
Z hlediska jednotlivých územně samosprávných celků na úrovni NUTS 2 (klasifikace podle Evropské unie) pracovalo loni z domova největší procento lidí v Helsinkách. Za obvyklý stav to označilo 37 procent obyvatel finské metropole, kteří byli zaměstnaní nebo podnikali. S 27 procenty následovaly dva belgické regiony Brusel a Brabantsko. Zhruba čtvrtina zaměstnaných pracovala z domova ve Vídni, Lucemburku nebo Lisabonu.
Pokud se ale na Evropskou unii podíváme optikou celých států, prvenství v podílu lidí pracujících z domova patří Lucembursku. Obvykle nebo občas homeoffice loni využívalo asi 47 procent zaměstnanců či podnikatelů, přitom v roce 2019 to byla asi jen třetina. Před propuknutím pandemie koronaviru byli přeborníky v práci z domova Nizozemci, kterých takto fungovalo přes 30 procent. Během pandemie se však jejich podíl zvýšil jen na 40 procent.
Češi pod průměrem EU
„Vysoké procento lidí, kteří pracují z domova, může být známkou vstřícného přístupu zaměstnavatelů ke svým zaměstnancům, ale také fakt, že lidem se takto zkrátka pracuje lépe. Nehledě na to, že charakter práce, kterou lze vykonávat i z domova, bude v těchto zemích častější než třeba u nás,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické, která se dlouhodobě zabývá výzkumem trhu práce.
Konec číšníků či pokladních? Kvůli modernizaci hrozí zánik tradičních povolání
Rychlý nástup moderních technologií v budoucnu možná způsobí, že některá povolání přestanou existovat. Mezi ohrožené pozice patří mimo jiné číšníci i pokladní. Zároveň by však díky němu mohla vzniknout zcela nová povolání.
Právě Česká republika patří v tomto ohledu k zemím, které se nacházejí pod průměrem Evropské unie. Obvykle nebo občas pracoval z domova v roce 2019 jen jeden z deseti českých zaměstnanců nebo podnikatelů. Pandemie koronaviru tento podíl zvýšila asi na 13 procent, ovšem téměř celý nárůst šel na vrub pouze občasné práci z domova. „To může značit, že se zaměstnanci začnou i po pandemii vracet na pracoviště,“ dodala Hedija.
Česká republika je v podílu homeofficů na desátém místě v rámci Evropské unie, pokud státy řadíme od nejmenšího po největší. Průměr Evropské unie činil v roce 2019 téměř 15 procent, v roce loňském se procento pracujících občas nebo obvykle z domova vyšplhalo nad jednu pětinu.
Vůbec nejméně lidí, kteří své zaměstnání vykonávají z domova, vykazuje Bulharsko, kde ani v době nejhoršího průběhu pandemie jejich podíl nepřesáhl pět procent. Podobně je na tom také sousední Rumunsko.
