Hrubý domácí produkt České republiky se v roce 2021 zvýšil o 3,3 procenta. V posledním loňském čtvrtletí dosáhlo tempo růstu meziročně 3,6 procenta. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.
Podle předběžného odhadu statistiků táhly domácí ekonomiku zejména výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Negativní vliv měla naopak zahraniční poptávka. Růst hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj průmyslu, dále obchod, doprava, ubytování a pohostinství nebo veřejná správa, vzdělávání a sociální péče.
V posledním kvartále roku 2021 se český hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 3,6 procenta, mezičtvrtletně pak o 0,9 procenta. V mezikvartálním srovnání byl růst tažen především zahraniční poptávkou, v meziročním (stejně jako u celoročního růstu HDP) se pak projevovala rovněž hlavně konečná spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu (firemní investice).
EU vzrostla o 5,2 procenta
V rámci Evropské unie se česká ekonomika loni vyvíjela podprůměrně. Hrubý domácí produkt sedmadvacítky totiž podle předběžného odhadu Eurostatu v roce 2021 vzrostl o 5,2 procenta. V posledním loňském čtvrtletí byl dosáhl meziroční růst tempa 4,8 procenta.
Z dosud zveřejněných údajů za jednotlivé země v rámci EU nejrychleji rostla Itálie, její hrubý domácí produkt se v posledním čtvrtletí meziročně zvýšil o 6,4 procenta, nejpomaleji naopak Německo (1,4 procenta). Z mezikvartálních dat ale vyplývá, že Německo, Rakousko a Lotyšsko se ocitly na prahu recese. Jejich ekonomiky se totiž v porovnání se třetím čtvrtletím roku 2021 zmenšily. Německo o 0,7, Rakousko o 2,2 a Lotyšsko o 0,1 procenta.
Hrubý domácí produkt České republiky se v roce 2020 v důsledku koronavirové pandemie snížil o 5,8 procenta. Šlo o nejhlubší propad od vzniku samostatného státu (od roku 1993). Hospodářství se předloni propadlo dokonce více než v roce 2009, kdy bylo zasaženo celosvětovou finanční krizí.