Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho v pátek zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka. Podle ekonoma Luďka Kovandy to je způsobeno tím, že lidé nakupují, protože se bojí růstu cen v budoucnosti.
Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta pokračovalo ve 3. čtvrtletí zotavení české ekonomiky po koronavirové pandemii. „Nejvíce si polepšila odvětví obchodu a služeb,“ uvedl. Upozornil ale, že mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde se projevil nedostatek komponentů. „Velká část nedokončené produkce skončila v zásobách, což se naplno promítlo do negativního salda zahraničního obchodu,“ dodal Kermiet.
Statistici u prvního odhadu neuvádějí podrobnosti vývoje ekonomiky. Sdělili ale, že k růstu přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. „Odráží se v tom příznivý dopad popandemického otevření ekonomiky na spotřebu domácností. Tu kromě otevření obchodů a ukončení dalších pandemických restrikcí podpořilo také zrušení superhrubé mzdy, tedy snížení daně z mezd zaměstnanců, které milionům lidí v ČR nechává v kapse více peněz k vlastní spotřebě. Někteří lidé se rovněž snaží uspíšit své nákupy, neboť se obávají výrazného nárůstu cen v blízké budoucnosti,“ komentoval to Luděk Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Rostly rovněž výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. „Vláda podpořila ekonomiku poměrně intenzivní investiční činností, jejímž odrazem je ovšem také enormně rostoucí veřejné zadlužení, které české hospodářství zatíží v nadcházejících letech,“ podotkl k tomuto trendu Kovanda.
Naopak pokles nastal podle ČSÚ ve vývozu zboží. „Celkový útlum zahraniční poptávky tak výrazně negativně ovlivnil růst HDP,“ uvedl. Podle Kovandy český export zásadně trpí v důsledku globální výrobní a přepravní krize, která zvláště citelně doléhá například na autoprůmysl. „Krize autoprůmyslu souvisí zejména s globálním nedostatkem čipů, nověji také hořčíku, bez nichž nelze vozy kompletovat,“ vysvětlil ekonom.
Analytici očekávali mírně vyšší čísla. Podle jejich odhadů měl HDP ve třetím čtvrtletí stoupnout o 2,8 až 3,4 procenta a mezičtvrtletně vykázat růst lehce pod dvěma procenty. Podle Kovandy je přitom možné, že právě kvůli autoprůmyslu se růst ekonomiky za celý rok zastaví před třemi procenty. „Nejpravděpodobněji však bude její růst činit za letošní rok 3,1 procenta, což ovšem také není ‚žádná sláva‘, vzhledem k tomu, že základna meziročního srovnání byla loni dramaticky ponížena dopady pandemie,“ zdůraznil.
Epidemie koronaviru začala českou ekonomiku ovlivňovat loni na jaře. První případy se v zemi objevily 1. března, stát poté začal zavádět omezení obchodu, služeb či pohybu lidí a ekonomika v loňském prvním čtvrtletí meziročně klesla. Nejhorší propad HDP byl patrný ve druhém čtvrtletí, a to o více než desetinu. Meziroční pokles následoval i v dalších čtvrtletích. K růstu se HDP vrátil až letos ve druhém čtvrtletí, kdy se ekonomika meziročně zvýšila o 8,1 procenta.
