Vědci z Curyšské vysoké školy aplikované vědy ve Švýcarsku vyvinuli alternativu k rouškám a respirátorům. Na jaře letošního roku by se měla na trhu objevit rouška se schopností sama se sterilizovat. Pro vícenásobné použití má stačit zničit viry stisknutím tlačítka. V týmu pro vývoj speciální textilní membrány pracovala také česká laborantka Lucie Filipová.
Se stále sílícím tlakem na používání respirátorů FFP2, či dokonce na jejich povinné nošení, se jeví společný výrobek curyšské školy se společností Osmotex jako zajímavá varianta. I pokud jde o obyčejnou roušku, má se správně měnit po každém použití, nebo látková vyprat a vyžehlit.
Zástupci Curyšské vysoké školy aplikované vědy uvádějí, že jejich prototyp ve světě jedinečné roušky vyrobené z elektrochemických textilií vykazuje antivirový účinek přes 99 procent.
Struktura nové masky připomíná sendvič. Mezi dvěma vodivými vrstvami textilií leží izolační membrána. Díky integrované baterii, kterou lze dobít pomocí připojení USB, se jediným stisknutím tlačítka přivede elektrické napětí několika voltů. Tak vznikají reaktivní molekuly kyslíku, které spolehlivě ničí viry a bakterie. Tímto způsobem lze povrch masky sterilizovat během několika minut – a to i během nošení. Aplikované napětí a generované reaktivní molekuly kyslíku jsou minimální a pro člověka naprosto neškodné.
Testy s viry zvanými MS2 bakteriofágy ukázaly, že elektrochemické textilie mají antivirový účinek přes 99 procent. Bakteriofágy MS2 jsou mnohem odolnější než koronaviry. Proto se předpokládá, že tato nová rouška zneškodní i SARS-CoV-2.
Jde celosvětově o první roušku, která se sama elektrochemicky sterilizuje. A to rychle a spolehlivě.
„Vedle elektrochemického pohlcování virů má rouška také filtrační efekt a krycí vrstvu, která pasivně eliminuje bakterie,“ říká Chahan Yeretzian z curyšské vysoké školy aplikované vědy. A vedoucí technolog společnosti Osmotex Trond Heldal vysvětluje: „Jde celosvětově o první roušku, která se sama elektrochemicky sterilizuje. A to rychle a spolehlivě. Odpovídající postupy už jsme si nechali patentovat. Díky vědeckému know-how Curyšské vysoké školy můžeme roušku optimalizovat a v krátkém čase přivést na trh.“ Cena by měla být 25 švýcarských franků, tedy kolem 600 korun.
„Ano, naši roušku už sama nosím,“ říká česká výzkumná laborantka Lucie Filipová a popisuje: „Vůbec nepoznáte, že rouška je nějak aktivní. Proudí v ní tak velmi nízké napětí, takže skutečně nic necítíte.“
Česká laborantka Lucie Filipová pracuje na optimalizaci membrán s chemikem Christianem Adlhartem. (Zdroj: ZHAW / Hannes Heinzer)
Společný projekt Curyšské vysoké školy aplikované vědy a společnosti Osmotex podporuje státní Spolková finanční agentura Innosuisse, která přispěla částkou 902 tisíc franků, v přepočtu téměř 22 milionů korun.
Vědci plánují využití technologie elektrochemického procesu k výrobě potahů sedadel či jiných textilií ve veřejných prostorách. Mezi zákazníky mohou patřit nemocnice, záchranné týmy, hotely, veřejná doprava nebo kanceláře a jiná pracoviště. Mohly by tak nahradit drahé a potenciálně nebezpečné chemické látky nebo UV systémy. „Elektrochemická sterilizace může být dokonce odpovědí na rostoucí problém multirezistentních nemocničních zárodků,“ popisuje Chahan Yeretzian a jako příklad vyjmenovává: „Například dámskou kabelku lze použít pro jednoduchou sterilizaci předmětů, jako jsou klíče, mobilní telefony nebo mince.“